NASA: "Malá nukleární válka by zpomalila globální oteplování"

V době studené války visel nukleární Damoklův meč nad hlavami obyvatel celého světa. Otevřený konflikt dvou atomových supervelmocí by měl katastrofální a dost možná fatální důsledky pro život člověka na Zemi.

Podle článku National Geographic je dnes celosvětový nukleární konflikt nepravděpodobný. Avšak hrozba, že dojde na "menší jadernou válku, třeba mezi státy třetího světa disponujícími jadernými zbraněmi", je stále "velmi reálná". I proto se vědci z NASA reálně zabývali tím, jaké by byly dopady případného konfliktu na světové klima.

Všichni si zchladíme hlavy

V současné době průměrná teplota celosvětově stoupá (jev známý jako globální oteplování). V případě lokální jaderné války za použití pouhého 0,03 % jaderného arzenálu (ekvivalent 100 bomb svržených na Hirošimu) by došlo ke znatelnému poklesu teploty, oznámil Luke Oman z Amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku.

Výbuchy a požáry by do ovzduší uvolnily asi pět milionů tun uhlíku. Tyto saze by se časem usadily v horní vrstvě troposféry a vyšších vrstvách, kde by účinně odstínily sluneční paprsky směřující na zemský povrch. Přestože by důsledky nebyly tak vážné, jako v případě globálního konfliktu, ovlivnily by podle Omana klima po celém světě:

• na dva až tři roky by průměrná globální teplota klesla o 1,25 stupně
• k extrémnímu poklesu by došlo v tropech, Evropě, Asii a na Aljašce, kde by teplota mohla klesnout až o čtyři stupně Celsia
• dokonce i po deseti letech by teplota byla o půl stupně nižší, než před začátkem lokální nukleární války

Chladnější klima by mělo vážné důsledky pro pěstování zemědělských produktů. "Naše výsledky nasvědčují tomu, že zvláště oblasti náchylné k pozdnímu nástupu jara nebo časnému nástupu zimy by byly změnou klimatu vážně postiženy," řekl Luke Oman.

Vážně horší než sopka?

Český klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu se do hodnocení studie příliš nehrne: "Neznám podrobnosti simulace, která zatím byla zveřejněna jen na konferenci, a také musím přiznat, že sám jsem nad podobnou otázkou nikdy nepřemýšlel."

Upozorňuje ale na možnou analogii. "Mechanismus vlivu na teplotu na Zemi je u jaderné války stejný jako v případě sopečného výbuchu," říká Jan Pretel. I při něm se do atmosféry dostane velké množství látek, které odráží sluneční záření.

Nejlépe známou vulkanickou událostí, která by snesla srovnání s jaderným konfliktem, je podle Pretela erupce sopky Pinatubo v roce 1991. Ta vyvrhla do vzduchu přibližně stejné množství popílku jako zvažovaný jaderný konflikt: možná až deset milionů tun. Ale jde jen o odhad, ve kterém milion tun na jednu nebo druhou stranu není žádná míra.

"Vliv na klima přitom byl pozorovatelný zhruba dva roky a globální teploty poklesly o necelého půl stupně," popisuje Pretel důsledky nesilnější sopečné erupce za posledních sto let.

Přitom loňský výbuch sopky Eyjafjallajökull, která na několik týdnů téměř zastavila leteckou dopravu nad Evropou, prakticky neměl vliv na globální klima. "Evropa sice byla poněkud chladnější než zbytek světa, ale to může být dáno i jinými okolnostmi," říká Jan Pretel.

Ve srovnání se sopkami se českému odborníkovi zdá vliv jaderné války až překvapivě silný. "Přesto o závěrech autorů nemůžu takhle na dálku příliš pochybovat," uzavírá český klimatolog. Jistě však ví, že jadernou válku by nedoporučoval jako lék na případný nebezpečný vzestup globálních teplot.