Jak zabránit ekologické katastrofě - chřadnutí smrků?

Chřadnutí smrků se nejvíc objevuje na severní a střední Moravě, problém ale znají v celé Evropě. Končí éra smrkových lesů? Jaké mají obce a další majitelé lesních pozemků možnosti v boji proti chřadnutí?

Lesníci se shodují v tom, že se jedná o tak významnou ekologickou katastrofu, že jí běžně známými postupy dnes nejsme schopni předcházet ani řešit. Smrk ztepilý je naší nejrožšířenější hospodářskou dřevinou. Proč se nedaří ho pěstovat tak jako dřív? >>V roce 2000 bylo evidováno žloutnutí smrku na 15 tisících hektarech lesů v celé České republice, v současné době již musela být velká část smrkových porostů na Opavsku rekonstruována. Ve čtvrtém a pátém lesním vegetačním stupni se prakticky nevyskytují smrky, které by nevykazovaly příznaky chřadnutí,<< říká Mgr. Patrik Mlynář, náměstek ministra pro lesní hospodářství z Ministerstva zemědělství. A dodává, že současné scénáře vývoje klimatu žádnou záruku zlepšení situace nedávají, spíše naopak.

Tyto problémy se objevují i v dalších částech republiky. Nelze tedy vyloučit, že rozsah chřadnutí se bude rozšiřovat. >>Podobný problém ale v současnosti řešíme i s jasanem či olší, v minulosti již byl hynutím postižen třeba jilm. Výskyt těchto dřevin není tak častý, proto je tento problém řešen spíše v odborných lesnickovýzkumných kruzích bez širšího povědomí veřejnosti, byť třeba jasan je postižen v poměru k jeho výskytu ještě více než smrk,<< vysvětluje tiskový mluvčí Lesů ČR, s. p., Zbyněk Boublík.

PŘÍČINY CHŘADNUTÍ JSOU RŮZNÉ

Příčin chřadnutí naší nejrozšířenější hospodářské dřeviny v regionu severní a střední Moravy je více. Jeden z hlavních důvodů je sucho. V posledních patnácti letech se v regionu vyskytovaly nadprůměrné hodnoty a období s extrémními výkyvy srážek, a to vede k nedostatku vody v půdě. A protože má smrk povrchový kořenový systém, špatně sucho překoná. >>Dále je na vině zhoršení vlastností půdy způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku ve svrchních vrstvách půdy, kde koření smrk, vysazování smrku mimo klimatické optimum, imise, klimatické změny,<< vyjmenovává problémy Ing. František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Souběh klimatického stresu a stresu z nedostatku živin oslabil smrkové porosty pěstované mimo své ekologické optimum tak, že začaly být rozvraceny kůrovcem a václavkou. Příčiny chřadnutí se vzájemně prolínají jak v jednotlivých porostech, tak i stromech.

MEZITITULEK: BUDOU ŘEŠENÍM VHODNÉ SMĚSI?

Řešení hledají lesníci již dlouho. Chránit stromy můžeme pouze před kůrovci vyhledáváním napadených porostů, jejich asanací, užíváním nejrůznějších lapáků. Václavku a sucho však řešit nelze.

Lesníci proto doporučují věnovat se postupné obnově nejvíce postižených porostů s využitím co nejširšího spektra dřevin odolnějších proti suchu a houbám. >>Je třeba snížit zastoupení smrku v nižších polohách, tj. v nadmořské výšce 400 až 600 m n. m. S vysokou výsadbou smrku není možné již počítat. Musíme zahájit výsadbu širokého spektra dřevin, které půdní prostředí umí regenerovat. Je nutné najít a otestovat možnosti pěstování jiných druhů, např. chlumní smrk,<< doporučuje náměstek Patrik Mlynář.

S navyšováním teploty se většina dřevin umí vyrovnat. To, co činí největší problém, je zvyšující se četnost extrémních jevů počasí všeho druhu (sucho, povodně, prudké změny teplot, dlouhé epizody extrémních teplot). Zástupci Lesů ČR shodně tvrdí, že neexistuje univerzální dřevina, která je extrémy schopna ustát. Díky větší pestrosti dřevin alespoň část z nich dokáže extrémy přežít. Dále je třeba snižovat >>obmýtí<< (tzn. stáří stromů v době obnovy porostu), mladší porosty jsou vůči změnám klimatu totiž lépe přizpůsobivé než porosty staré.

Kde najít finanční podporu pro boj proti chřadnutí smrků?

Finanční podpory pro vlastníky lesů, jejichž majetky byly postiženy chřadnutím porostů vlivem sucha, lze hledat na národní nebo evropské úrovni.

Národní úroveň

Vlastníci lesů mohou čerpat podporu na obnovu lesů z krajských rozpočtů prostřednictvím Zásad pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích. V případě, že by majetek byl situován do imisních oblastí kategorie A nebo B dle příslušné legislativy, je možné financovat obnovu lesů ze zdrojů Ministerstva zemědělství dle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. Jedná se o podporu na přípravu půdy před zalesněním, vlastní zalesnění, ochranu kultur a zajištění.

Úroveň EU

Řešením je podpora z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jehož prostředky se distribuují prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova pro období 2014-2020, který se otevře v druhé polovině roku 2015, předpokládá spuštění opatření Obnova lesnického potenciálu po abiotických kalamitách. Způsobilým škodlivým činitelem je vedle větru, námrazy a sněhu mj. i sucho. Dotace představuje až 100% úhradu nákladů na přípravu plochy, výsadbu a ochranu nově založených porostů.

Z tohoto důvodu Ministerstvo zemědělství ČR sestavilo letos v září pracovní skupinu složenou ze zástupců MZe, VÚLHM, v.v.i., ÚHÚL, ČHMÚ a VÚMOP, která připraví podklady pro tvorbu pravidel pro poskytování této podpory i v případě porostů zasažených suchem. Rozhodným kritériem je zde vyjádření Lesní ochranné služby o dopadu sucha na konkrétní porosty, na které je žádána dotace, resp. posouzení oprávněnosti žadatelů ke vstupu do opatření. Toto řešení bude primárně vycházet z hodnocení lokality na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (dlouhodobá vodní bilance) s posouzením v místě a vyloučením zanedbání prevence ze strany žadatele (druhotným škodlivým činitelem jsou zde biotičtí škůdci - kůrovec, václavka atp.).

Současně s obnovou porostů je nutné hledat i alternativní dřeviny, které se změněným podmínkám lépe přizpůsobí a zajistí všechny funkce lesa. To je příležitost jak pro naše původní dřeviny, jako je například jedle bělokorá, ale také pro druhy dovezené, zejména douglasku. V tomto směru vycházím ze vstřícného postoje MŽP ČR prezentovaného náměstkem ministra na konferenci k této dřevině a očekávám, že závazná stanoviska orgánů ochrany přírody k lesním hospodářským plánům budou tuto skutečnost akcentovat.

AUTOR: SILVIE KRATOCHVÍLOVÁ