Lesy napadené kůrovcem se podle výzkumu Němců mohou samy zotavit

Lesy napadené kůrovcem se i bez lidských zásahů a kácení postižených stromů mohou plně zotavit. Oblasti, kde se dřevo netěží, navíc mohou regionu přinést vyšší příjmy. Vyplývá to z analýz, které dnes v Praze ve spolupráci s Hnutím Duha představili zástupci Národního parku Bavorský les, který sousedí s Národním parkem Šumava. Právě v něm se v posledních letech vyhrotily spory o tom, jak postupovat v oblastech postižených kůrovcem.

Němečtí odborníci sledovali vývoj kůrovcem postiženého lesa mezi lety 1991 a 2011. Původní obavy, že se zasažené části Bavorského lesa, který je nejstarším národním parkem v Německu, neobnoví, se podle nich nepotvrdily. Podle nejnovějších dat na plochách dříve napadených kůrovcem roste průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je podstatně více než 2000 až 2500 stromků na hektar, které se běžně vysazují.

Podle Marka Heuricha, který je v německém národním parku odpovědný za monitoring vývoje lesů, není omlazený porost jen na 0,5 procenta plochy. Ponechání dřevin zasažených kůrovcem, který se rozšířil až na 6000 hektarů, svému osudu podle něj vedlo i k výraznému zvýšení biodiverzity lesa. "Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje (prolínání korun stromů), zvýšení množství tlejícího dřeva, a tím i k nárůstu počtu vzácných druhů," uvedl na dnešní tiskové konferenci Heurich.

Zakladatel a bývalý dlouholetý ředitel Bavorského lesa Hans Bibelriether představil ekonomickou studii, podle níž německý národní park přináší regionu více peněz, než kdyby se lesy běžně hospodářsky využívaly. Ušlý zisk za nevytěžené dřevo sice prý představuje asi pět až 10,8 milionu eur ročně (128 až 276 milionů korun), přidaná hodnota turismu vázaného na divokou přírodu však údajně představuje 13,5 milionu eur za rok (344 milionů korun).

Právě o těžbu dřeva a zásahy v kůrovcem postižených oblastech se v posledních letech v Národním parku Šumava vedly ostré spory. Vedení NP nutnost kácení napadených stromů zdůvodňovalo snahou zabránit dalšímu šíření kůrovce. Pokud by se nekácelo, lýkožrout by podle něj zničil další miliony stromů. Aktivisté byli v řadě oblastí proti takovému postupu. Předseda německého Svazu ochrany přírody Hubert Weiger dnes vyjádřil přesvědčení, že k masivnímu boji proti kůrovci vedly často spíše hospodářské důvody než ochrana lesa.

Čeští ekologové z Hnutí Duha dnes také varovali před plány ministerstva životního prostředí, které by podle nich mohly vést ke skutečnému zrušení národního parku na Šumavě a jeho vyřazení ze seznamu národních parků, který vede OSN.

Podle autorů návrhu zákona o Národním parku Šumava by měla legislativa přinést perspektivu stability na dalších až 40 let. Počítá s tím, že nejpřísněji chráněná první zóna parku bude zabírat 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být skoro 22,1 procenta. Na zbylých téměř 4,5 procenta ministerstvo nevyloučilo drobné zásahy.

Zákon má scelit rozdrobené lokality do několika větších celků, kde se zasahovat nebude, u dalších není možné drobné zásahy vyloučit. Pro převod do první zóny v budoucnosti počítá návrh s dalšími 8,49 procenta rozlohy parku. V budoucnu má první zóna parku zabírat téměř 24.000 hektarů z celkových 68.000 hektarů. S takovou rozlohou nejpřísněji chráněné zóny počítá zákon za 45 let.

Spory vyvolává mimo jiné část normy, která má umožnit výstavbu lanovky k rakouskému lyžařskému středisku Hochficht v přírodně cenných partiích hor.