Největší problém nanotechnologií? Dostat je k zákazníkům

Jsou menší, než je desetitisícina tloušťky lidského vlasu, jejich potenciál je však obrovský. Nanočástice stříbra například potlačují pachy, zabraňují pocení a působí dezinfekčně. Na přidávání těchto částic do různých materiálů se rozhodl postavit byznys Jiří Oborný se svým společníkem.

"Vždycky jsem měl snahu dělat něco moderního, potažmo zábavného," vysvětluje rozhodnutí zabývat se praktickým využitím nanotechnologií Jiří Oborný, spolumajitel společnosti Nanotrade. První ponožky dovezl do České republiky z Asie. "Brzy jsem však zjistil, že jako fyzická osoba se tím nemůžu zabývat a orientovat se pouze na Asii není možné, a tak jsme s kamarádem založili firmu," popisuje začátky svého podnikání.

Ty však nebyly jednoduché. Potřebný kapitál museli vzít z vlastních zdrojů. "Výplaty tehdy téměř nebyly a takřka vše se investovalo zpět," vzpomíná Ladislav Torčík, druhý majitel společnosti. Komplikací byl také fakt, že zatímco ve světě se nanotechnologie už rozvíjely, v Česku ještě téměř nikdo nevěděl, co to je.

Firma toho ale nakonec využila ke svému prospěchu. Našla si společníka na vývoj technologií a hledala cestu, jak se dostat k zákazníkům a dalším partnerům.

"On není takový problém to vyrobit, ale zkomercionalizovat a dostat ke konečným zákazníkům," říká Torčík. Důvody vidí v nedůvěře k novým technologiím a v nelehké komunikaci s výzkumnými pracovišti a univerzitami. Ty mají pochopitelně zcela jiné preference než firmy. V některých případech jsou však podle Torčíka i tyto subjekty "dotlačeny" ke spolupráci. Nanotrade tak může například využívat stroje Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Ponožky na Rallye Dakar

Začalo to ponožkami, kterých dnes firma vyrobí několik desítek tisíc kusů ročně, ale jen u nich to neskončilo. "Hledali jsme na trhu další přípravky, například na úpravu povrchů," říká Oborný. "Zjistili jsme, že jsme schopni jim svými metodami dodat pozitivní vlastnosti, jako je ochrana před UV zářením a vodou. Vše ale bylo nutné dlouho testovat," popisuje.

Výrobky si společnost nechává testovat i v extrémních podmínkách. Na začátku tohoto roku to bylo například Rallye Dakar, na němž závodníci zkoušeli jak ponožky a spodní prádlo, tak například antibakteriální gel. Před půl rokem sjížděli lyžaři z osmé nejvyšší hory světa vybaveni prádlem obsahujícími nanočástice stříbra. "My podporujeme sportovce výrobky a pokud jsou oni spokojeni, jejich reference potom využijeme v dalším vývoji," uvádí Torčík.

Primárně se ale Nanotrade zaměřuje na cílovou skupinu osob se zdravotními problémy. Dlouhodobě se totiž potvrzuje, že nanočástice stříbra pomáhají při hojení ran i při kožních potížích. Jak potvrzuje docent Milan Tuček, přednosta ústavu hygieny a epidemologie 1. lékařské fakulty UK, stříbro se skutečně přidává do různé obvazové techniky. Působí totiž dezinfekčně. Torčík v tom vidí velký potenciál.

Kritéria si stanovujeme sami

Firma, která loni za prodej výrobků utržila přes sedm milionů korun, věnuje asi polovinu z toho dalšímu výzkumu. Na výzkum se jí daří získávat i různé dotace, z nichž některé jsou v řádu milionů, například od Evropského fondu pro regionální rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. "Abychom je získali, musíme splňovat určitá kritéria a hlavně přesvědčit dotyčné instituce, že z celého projektu něco bude. Pro české subjekty samotné je to ale obtížné. Proto se vytvářejí různá konsorcia, která jsou pak účastníky projektu," vysvětluje Torčík s tím, že Nanotrade se proto přidal k několika dalším evropským společnostem. V současnosti se účastní dvou projektů EU: Nanofate a Nanocom. Jeden z nich se zaměřuje na ochranu životního prostředí a vztah nanotechnologií k němu, druhý na komercionalizaci nanotechnologií.

Dnes má firma na výrobky s technologií nanosilver ochrannou známku. V Česku nebyl problém, ale když majitelé žádali o evropskou, tak jim ji některé státy odmítly uznat s tím, že název nanosilver je příliš obecný. Něco jako železo. "Nakonec jsme ji ale získali například v Belgii, Maďarsku a na Slovensku," říká Oborný, jehož firma 80 procent svých výrobků prodává přes vlastní e-shop, zbylá procenta zboží skupují velkoodběratelé, partneři a některé lékárny.

"Zpočátku se s námi nikdo moc nemydlil, ale už jsme si vytvořili slušnou pozici na trhu. I díky tomu, že si sami stanovujeme kritéria, která pak plníme," vysvětluje strategii Torčík. S kolegou se také shoduje v tom, že je nutné z každé situace vytěžit to nejlepší. A protože do budoucna hledí pozitivně, uvažuje, že už tento rok rozšíří svůj dvanáctičlenný personál.

AUTOR: Petra Paříková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz