Chloubou botaniků je alarm na výskyt sinic

5 nadějí pro českou vědu

Tým nedávno zesnulého profesora Antonína Holého proslavil svými objevy v boji proti AIDS českou vědu ve světě. Ústav organické chemie a biochemie ale zdaleka není jediným místem, kde se v Česku dělá špičková věda. HN oslovily pět výzkumných ústavů, které vynikají v počtu publikovaných článků v nejuznávanějších celosvětových oborových časopisech, aby představily, jakým směrem se ubírá jejich aktuální výzkum.

Lékaři svým pacientům často radí, aby minimálně dvakrát týdně povečeřeli rybí maso, chtějí-li se v budoucnu vyvarovat nemocí srdce a cév či vysokého cholesterolu. Díky výzkumníkům z Botanického ústavu Akademie věd ČR už by jim ale napříště mohli ze stejného důvodu doporučit jen běžnou konzumaci speciálně obohaceného piva či chleba.

Českým vědcům z Botanického ústavu z pracoviště v Třeboni se totiž podařilo najít unikátní řasu, která omega mastné nenasycené kyseliny produkuje a která zároveň tvoří nedílnou součást jídelníčku ryb. Tím, že tuto řasu dokázali nalézt, identifikovat a uměle pěstovat v laboratorních podmínkách, bude možné ji v budoucnu používat ve velkém měřítku a obohacovat s ní krmivo hospodářských zvířat a vybrané potraviny. Svůj objev si už nechali patentovat a nabídli firmám.

"Teď se možnost obohacení piva řasami testuje ve firmě Pivo Praha, a pokud budou výsledky pozitivní, bude technologie nabídnuta některému z našich pivovarů, aby takové zařadil do své výroby," mluví o možné budoucnosti "zdravého piva" Vosátka.

Podle ředitele ústavu za takovým úspěchem stojí mnohaletá práce jeho zaměstnanců v rámci základního výzkumu. A právě nyní, když se snižují zdroje na základní výzkum , je Vosátka rád, že se mu daří získávat nemalé prostředky i z aplikací.

"Když jsme v rámci akademie procházeli externím hodnocením, sami hodnotitelé nám do závěrečné zprávy napsali, že bychom měli více diverzifikovat své příjmy," mluví o současné situaci ve financování vědy Vosátka. "Věda potřebuje obojí. Jak čisté vědecké poznávání, tak jeho aplikace," dodává ředitel ústavu, který se v rámci Evropy chlubí především svými kolegy, kteří se zabývají určováním a zařazováním rostlin neboli taxonomií.

V tomto týmu vzniklo i jedinečné devítisvazkové dílo Květena České republiky, na jehož vzniku se podílely tři generace vědců.

Skutečnou chloubou Botanického ústavu zůstává práce brněnského týmu kolem profesora Blahoslava Maršálka. Ten zkoumá sinice a další mikroskopické organismy, které znečišťují vody po celém světě. Zabývají se jak jejich odstraňováním, tak metodami sledování jejich výskytu. Na to si dokonce nechali patentovat speciální zařízení, které funguje jako alarm na zvýšený výskyt sinic.

Za tuto metodu získal v loňském roce i ocenění Česká hlava v kategorii Cena ministra životního prostředí. Nyní se jeho vědecká skupina vydala do Etiopie, kde pomáhají řešit problém s extrémním výskytem sinic v jednom z jezer.

Ústav si také zakládá na tom, aby jeho zaměstnanci zůstávali v kontaktu s reálnou přírodou. "Tento trend celosvětově klesá, lidé často pracují jen v laboratoři se vzorky z kmenové banky či se sekvencemi a tam to končí. Oni ten organismus třeba v životě neviděli," popisuje trend, kterému se česká botanika intenzivně brání, vědecká tajemnice ústavu Martina Réblová.

Zaměstnanci Botanického ústavu, který sídlí v areálu Průhonického zámku a na starost má i správu parku, který byl před dvěma lety jako součást pražské památkové rezervace zapsán na seznam památek UNESCO, se vlastně ani každodennímu kontaktu s přírodou nevyhnou.

Botanikové ale rozhodně neomezují svou terénní práci na hranice Česka. Skupiny čítající až dvacet výzkumníků mají své trvalé mise v Himálaji, kamerunském pralese nebo za jižním i severním polárním kruhem. Veškeré v cizině působící výzkumné skupiny hodlá ústav představit široké veřejnosti už příští rok v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, který pravidelně pořádá Akademie věd ČR.

AUTOR: Julie Daňková
AUTOR: Veronika Bečanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz