Po opevnění kromě valu s příkopem mnoho stop nezůstalo. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů, především lepidolitu a turmalínu, dále opálů, topasů, berylu, triplitu, zirkonu, hematitu, pyritu. V roce 1785 byl právě zde objeven a roku 1792 popsán jako nový minerál lepidolit. Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, který měří 63 x 43 mm.

Lokalita spadá do oblasti historického dolování stříbrných, olověných a měděných rud, která se běžně označuje jako štěpánovský rudní revír. Historie těžby je v této oblasti velmi bohatá. V některých pracích se objevují úvahy o možnosti těžby již v době bronzové, ale první doložitelné informace o těžbě pocházejí z poloviny 13. století a jednalo se o těžbu stříbrných rud. Stříbrné doly u Švařce jsou doloženy z 16. století, jako majetek pánů Viléma a Jana u Pernštejna. Značné množství informací o většině výskytů v štěpánovském revíru pochází ze 17. a 18. století, zejména z dob Marie Terezie. Systematickému prospekčnímu průzkumu došlo za 1. světové války, kdy byly nově raženy tři nové štoly zaměřené na těžbu Cu rud. Doly byly uzavřeny v roce 1919 a v roce 1934 byly krátce těžen baryt. Při průzkumu v 60. letech byly vyzmáhány některé starší práce a vyraženo dílo na Panisádku (Švařec) a štola Mír. Poslední průzkum se prováděl v 80. letech. Štěpánovský rudní revír je široký 1,5 km a dlouhý 5-7 km od Horního Čepí po Koroužné. Všechna ložisky jsou spjata kalcitickými a dolomitickými mramory v metapelitech olešnické skupiny moravika. V nadloží se nachází "moravská svorová zóna" do které zrudnění zpravidla nezasahuje, podloží tvoří bítešská skupina moravika na jejímž okraji se nacházejí ložiska v Havírně a Horním Čepí. Převládající horninou olešnické skupiny jsou metapelity - převážně biotitové pararuly místy fylitového vzhledu s asociací křemen + biotit + plagioklas + muskovit + granát. Akcesoricky jsou místně zastoupeny turmalín, kalcit, amfibol, chlorit, apatit, zirkon, staurolit nebo kyanit. Vložky v metapelitech tvoří mramory šedé barvy s asociací kalcit + křemen + flogopit + pyrit + grafit. V metapelitech i mramorech jsou přítomny polohy drobnozrnných světlých kvarcitů místy se objevují metabazity. Celý štěpánovský revír leží v prostoru moravskoslezského zlomového pásma mezi brunovistulikem a svrateckým krystalinikem, resp. moldanubikem. Většina ložisek je vázána na krystalické vápence, místy na bítešskou rulu. Rudní polohy jsou spjaty s poruchovými zónami S-J směru. Nadložní větev je na styku svrateckého krystalinika a olešnické skupiny má mocnost 5-15 m a je vyplněna rozdrcenými alterovanými svory. Podložní větev tvoří dislokační pásmo v mramorech o mocnosti 22-26 m. Rudní roztoky mohly pronikat horninami v různých stadiích deformace a často opakovaně. Ložiskové poměry jsou tak v celém revíru komplikované. V některých částech se objevují převážně ložní křemenné, barytové a karbonátové rudní žíly, v jiných částech se setkáme s metasomatickým zrudněním, kdy jsou celé kry mramoru zatlačeny agregáty hydrotermálního křemene, karbonátů, sfaleritu a galenitu. Na základě mineralogicko-geochemických charakteristik lze rozlišit zrudnění typu Pb-Zn-(Sb), které je žilného i metasomatického typu a ve kterém převládá galenit a sfalerit. Zrudnění typu Cu-Pb- (Zn) je výhradně žilného typu a převládá chalkopyrit a galenit, méně zastoupený je sfalerit, tetraedrit, djurleit nebo pyrit. Pb-Zn ložisko na lokalitě Švařec-Cumberk je uloženo ve vápencích komplexu hornin svratecké klenby moravika při přechodu vranovsko-olešnické série do svorové zóny. Těsné okolí je budováno dvojslídnými svory s granátem, fylity s různým zastoupením sericitu, chloritu a grafitu, biotitovými a granát-amfibolovými rulami, amfibolity, krystalickými vápenci a kvarcity. Jednotlivé typy tvoří polohy, které se střídají a vzájemně do sebe přecházejí. Rudní mineralizace je vázána na krystalické vápence, kvarcitické a sericitické ruly nebo na brekciovitou zónu o mocnosti až 2 m. Celé ložisko má přibližně čočkovitý tvar a je protaženo S-J směrem. Zrudnění je metasomatické a překrývá jej žilkovité zrudnění vyplňující síť puklin. Převládajícím rudními minerály je sfalerit a galenit, méně je zastoupen chalkopyrit. Sfalerit je nejstarším rudním minerálem, galenit je více vyvinut v žilkovitém zrudnění v brekciovité zóně. Doprovodnými minerály jsou pyrit, arzenopyrit a pyrhotin.

Tyto horniny tvoří jednu z jednotek svratecké klenby - regionálně geologické jednotky, která tvoří nejvýchodnější část kraje Vysočina. Jedná o světlé ortoruly, ve kterých s emísty objevují polohy tmavých, často až černých amfibolitů. Výchozy poskytují unikátní ukázku tektonické činnosti - horniny jsou detailně provrásněny; velikost vrás je od prvních centimetrů do několik ametrů.