Inspektoři vyrazí do sběren surovin. Kvůli krádežím kovů stovky z nich přijdou o licenci

Vinaři v Mutěnicích na Hodonínsku měli posledních pár týdnů starosti. Sklepy minimálně pěti z nich na podzim navštívil zloděj - neodnesl jim ale lahve s červeným či bílým vínem, ale kabely, čerpadla a elektrozařízení. "Šel po tom, co se dalo rychle zpeněžit, odcizené věci poté prodával do výkupny kovů," vysvětlil policejní mluvčí Petr Zámečník.

Sedmatřicetiletý zloděj z jižní Moravy je od poloviny listopadu ve vazbě, a tak už mutěnické sklípky neohrožuje. Pro česká města jsou ale právě lupiči kovů jednou z hlavních starostí. Vedle toho úředníky trápí také sběrny surovin, které za nakradený materiál platí. Za porušování zákona by už ale příští rok mohly stovky z nich skončit, chystá se totiž rozsáhlá kontrolní akce sběren.

Přepadovky ve sběrnách

"V roce 2013 došlo v Česku ke dvanácti tisícům trestných činů v souvislosti s krádežemi kovů," prohlásil Richard Brabec, ministr životního prostředí za ANO, pod nějž problematika kovošrotu spadá. "Škoda byla půl miliardy korun," doplnil s tím, že úřady krom toho řešily další desítky tisíc "kovových" přestupků - tedy událostí, u nichž škoda nepřesáhla hranici pěti tisíc korun. "Jsme v tom evropští premianti," dodal.

Po novém roce proto vzniknou speciální týmy, které budou vyrážet na přepadové kontroly sběren surovin. Jejich členy budou zástupci České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce, policie, kraje a případně příslušné obce. Jde o volnou inspiraci projektem Kobra, v němž se spojili kriminalisté s celníky, finančními kontrolory a ministerskými analytiky a spolu pátrají po daňových únicích.

Pro peníze jen do banky

Výkupen kovu je v Česku zhruba pět tisíc, u kolika z nich inspektoři najdou pochybení - například vykoupený poklop od kanálu, měděný okap nebo dopravní značku -, nechce ministerstvo odhadovat. Dá se ale předpokládat, že výsledkem akce bude několik stovek provozů, které přijdou o licenci.

Během příštího roku se budou také zpřísňovat podmínky samotného výkupu. Už dnes platí, že sběrny mohou brát jen od lidí, kteří se prokážou občanským průkazem. A zcela zakázaný je výkup některých konkrétních předmětů jako třeba právě poklopů, značek či církevních artefaktů.

Nově se změní to, že za odevzdaný kov půjde zaplatit jen bezhotovostně, tedy převodem na bankovní účet. Už se objevila kritika, že třeba starší lidé s tím můžou mít potíže, protože nemají účet. "Zkusíme to a po půl roce situaci vyhodnotíme," bránil opatření Brabec.

Svaz měst a obcí přitom navrhoval ještě tvrdší režim: starostové a primátoři chtěli, aby lidé kov vůbec nemohli do sběren prodávat, aby to měly povolené jen právnické osoby, tedy firmy. Proti tomu se nakonec postavili poslanci, podle nichž by tím mohl vzniknout prostor pro různé překupníky a prostředníky. Některá města, například Bohumín, už kvůli tomu vydala vlastní vyhlášku a výkup kovu od lidí zakázala sama.

Kromě sběren surovin čekají těžší časy také autovrakoviště. Zatímco v Česku připadá na každých sto tisíc obyvatel šest vrakovišť, v Německu jsou to jen dvě. Za jejich zdmi přitom často končí rozebraná kradená auta. Od roku 2016 proto projde všech šest stovek provozů novou certifikací.

Zloději kovů mimo jiné vážně ohrožují i dopravní bezpečnost. Kromě toho, že si odnášejí poklopy od kanálů či dopravní značky, ve velkém kradou i komunikační dráty na železnici - kvůli drahým kovům, které obsahují. V Hrochově Týnci se přesně takhle na konci srpna ztratilo 100 metrů kabelů.

Správu železnic přitom podobné krádeže ročně vyjdou na 30 milionů. Když policisté udělali v listopadu zátah na zloděje u železnic, zabavili ve sběrnách během jednoho dne 320 kilogramů kovů.

AUTOR: Luboš Kreč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz