Nahradí odpad v Česku uhlí?

Paragrafové znění normy chce ministerstvo životního prostředí předložit do konce září letošního roku. Zákon otevírá pole pro energetické využití odpadu, protože po roce 2024 zakazuje jeho skládkování.

Podle slov ministra životního prostředí Richarda Brabce "Zákon odklání Českou republiku od skládkování, protože jsme stále skládkařská velmoc." Záměr počítá s budoucím postupným, proti dnešku několikanásobným zvyšováním poplatku za ukládání odpadu na skládku.

Podle ekonomické analýzy z loňského roku by mohl vzrůst v roce 2020 na tisíc korun a v roce 2024 na 1500. O výši se ale bude ještě diskutovat. Pokud by se zvedl poplatek za skládkování, který platí za své občany obce, měnily by se možná i poplatky za popelnice. MŽP však počítá s tím, že směsného odpadu bude spíše ubývat, protože lidé budou třídit.

Spalovny, ale i recyklace

Firmy podnikající v odpadech se však obávají vysokých poplatků za skládkování, podle ekologů zase věcný záměr neobsahuje dostatečná opatření pro zvýšení recyklace. Obce kritizují mimo jiné nedořešenou situaci u výkupen a sběren, což ovlivňuje třídění odpadu. Asociace firem i ekologové si myslí, že změny směřují k podpoře nových spaloven odpadů a poukazují na to, že spalování směsných komunálních odpadů je na rozdíl od skládkování osvobozeno od poplatku.

Masivní výstavbu spaloven však vylučuje například Zdeněk Horsák z firmy SITA CZ, která se zabývá zpracováním odpadu. "Stačí jednoduchá analýza ekonomiky spalování a zjistíte, že masivní výstavba spaloven není rentabilní. Stejně tak analýzy ukazují, že nastavením důsledného a efektivního systému, třídění recyklace a propojení všech technologií v regionech, lze náklady pro občany udržet, či dokonce snížit," uvedl Horsák.

Také MŽP odmítá, že by zvýhodňovalo jen spalování odpadu, protože chce podpořit také recyklaci a do roku 2020 třídit aspoň 35 % odpadu. Podle ekologů je to však málo.

Zdraží poplatky za likvidaci odpadu?

Ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka si myslí, že zdražení skládkovacích poplatků postihne občany i firmy. Zda se toto zvýšení promítne do místního poplatku za svoz odpadu, je na politickém rozhodnutí každého ze starostů, tvrdí mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Podle Havelky navíc změny směřují k podpoře nových spaloven odpadů, což tvrdí i ekologové.

"Základním problémem věcného záměru zákona o odpadech jsou citelné finanční dopady na občany a průmysl. V zákoně se počítá s dokonce několikanásobným zdražením zákonných poplatků za skládkování, které se promítnou do poplatků, jež platí občané a firmy.

MŽP svůj plán obhajuje ekonomickou analýzou, podle které dopady na obce, při jakékoli míře zdražení, mají být de-facto nulové. Tomu však nevěří prakticky nikdo. Analýzu MŽP opakovaně odmítli jak zástupci průmyslu, svazů obcí i odpadový sektor a žádali její přepracování. MŽP nereflektuje odborné připomínky k ekonomické analýze a stále trvá na své pravdě. Přitom je již obecně známé, že pro podporu recyklace, úpravy odpadů a další omezení skládkování by postačovalo zdražení z nynějších 500 Kč na finálních maximálně 700 Kč, což potvrzuje i samotný recyklační sektor.

Podstatně vyšší zdražení je však nutné pro podporu nových spaloven odpadů, které však již ani EU nedoporučuje a nechce na ně poskytovat dotace, a to především kvůli novým vysokým cílům recyklace, které řeší evropský balíček k oběhovému hospodářství. Evropský balíček k oběhovému hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) podporuje," uvedla ve svém stanovisku k zákonu ČAOH.

Připomínky má také Hospodářská komora: "Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství ČR je postavena na několika chybných premisách a navíc nenaplňuje princip fiskální neutrality. Očekávaný dopad na živnostníky přitom v některých bodech představuje až 50% navýšení nákladů.

Chybným předpokladem ekonomické analýzy, jež zásadním způsobem ovlivňuje podnikatele, je nerealistický nárůst počtu živnostníků zapojených do odpadových systémů měst a obcí.

Dalším chybným předpokladem ovlivňujícím špatnou kvalitu ekonomické analýzy je celkový pokles množství odpadů, který není nikterak smysluplně odůvodněn," uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora ČR proto apeluje na to, aby byla tato ekonomická analýza zasazena do reálného rámce, neboť na základě takto nekvalitního materiálu nemůže vzniknout kvalitní paragrafové znění nových odpadových zákonů.

"Za iracionální považujeme i chybějící kvantifikaci dopadů, například několikanásobného navýšení skládkových poplatků, na obce, města a především na podnikatele," dodal Dlouhý.

Podle MŽP má zvýšení poplatku pouze znevýhodnit skládkování vůči jiným způsobům využívání odpadu a motivovat občany ke třídění. Expert Hnutí Duha Ivo Kropáček poukazuje na to, že je spalování směsných komunálních odpadů osvobozeno od poplatku, zatímco skládkování je zpoplatněno. O poplatku za spalování se zatím podle MŽP neuvažuje.

"Zákon navíc stanovil cíle recyklace pro rok 2020 na nejnižší míru na zhruba 35 %," uvedl Kropáček. MŽP se brání, že cíl je plně v souladu s evropskou směrnicí o odpadech. Svaz měst a obcí kritizuje i nedořešenou situaci výkupen a sběren. Podle starosty Velkého Oseku Pavla Drahovzala to negativně ovlivňuje nakládání s odpady v obcích, hlavně u tříděného odpadu. Nevyjasněné je podle něj podporování energetického využití odpadů.

Poplatky musí vzrůst

Všem - kromě odpadových firem - začíná být jasné, že poplatek bude nutné zvýšit. Spalování odpadů totiž stojí kolem 1100 až 1300 korun za tunu, zatímco skládkování oněch 500 korun. Ministerská ekonomická analýza počítá se třemi variantami - a) poplatek zůstane stejný, b) v roce 2024 bude činit tisíc korun a c) dva tisíce korun. Jde tedy zhruba o 1,5 až sedm miliard ročně. Svaz měst a obcí by přistoupil na zvýšení poplatku na tisíc korun, ovšem s tím, že by jeho významná část putovala krajům a vybrané peníze by byly účelově vázány na investice do odpadů, a nikoli aby byl příjemcem Státní fond životního prostředí, jak by si představovalo ministerstvo.

Další spor doutná o to, jaká část skládkovacího poplatku by měla zůstat obcím se skládkou v katastru.

Poslední velmi významný otazník se vznáší nad definicí odpadu, který nebude po roce 2024 končit na skládkách. ČAOH sdružující odpadové firmy se domnívá, že pokud zůstane současné znění zákona, podle kterého se nesmí skládkovat směsný komunální odpad (obsah černých popelnic), a nepřidá se tam slovo "neupravený", skončí všechno smetí rovnou v nákladných spalovnách. ČAOH prosazuje, aby se směsný komunální odpad dále třídil a zpracovával. Spalovala by se pak jen tzv. energeticky bohatá část odpadu.

Jiní odborníci však poukazují na to, že pokud nebudou zákonné požadavky na úpravu odpadů, které nesmějí skončit na skládce, dostatečně přísné, pak by stačilo odpad zběžně přetřídit a bylo by ho zase možné umístit na skládku nebo z něj udělat palivo pro teplárny.

Energetici a teplárníci by naopak po popelnicích rádi sáhli jako po novém zdroji energie, který pro jejich potřeby už žádnou úpravu nepotřebuje. Plány na výstavbu závodu na energetické využití odpadů má například ČEZ v Mělníku a EPH v Komořanech. Nedávno zveřejnila svou chuť spalovat odpadky skupina Veolia, která se loni spojila s Dalkií vlastnící teplárny a teplovody.

Které plány se nakonec uskuteční, bude záležet do značné míry na tom, jak se investoři dohodnou s kraji. Ty aktuálně začínají pracovat na svých vlastních plánech odpadového hospodářství. Hotovy mají být do 18 měsíců. Z tohoto pohledu si stojí dobře ČEZ. Středočeský kraj je, zdá se, jeho závodu v Mělníku nakloněn.

"Středočeský kraj aktuálně vede jednání se společností ČEZ," říká jeho mluvčí Nicole Mertinová. Kraj už v tomto smyslu začal před koncem roku objíždět některé starosty středočeských obcí.

V českých podmínkách lze využít 370 000 tun paliv z odpadu

Česká asociace odpadového hospodářství představila v rámci akce Energetické fórum & Teplárenské dny v Hradci Králové studii, která porovnává čtyři možné způsoby energetického využití odpadů. Z obsáhlého materiálu, který pro ČAOH zpracovala mezinárodní odborná konzultační společnost AF-Consult vyplývá, že v českých podmínkách lze po přijetí nutných opatření reálně ročně využít cca 370 000 tun tuhých alternativních paliv (TAP) z odpadů odpovídajících evropské technické normě.

"Studie prokazuje, že využití paliv z odpadů je racionální a ekonomicky smysluplná cesta, jak navýšit procento energetického využití odpadů. To vše ve volném tržním prostředí, bez potřeby centralizace řízení toků odpadů (ISNO) a bez nevýhodných dlouhodobých smluv s velkokapacitními zařízeními, které by obcím braly možnost svobodné volby ke změně dodavatele odpadových služeb a koncového zařízení, kde budou odpady využity," říká šéf asociace Petr Havelka.

Studie porovnává čtyři varianty energetického využití odpadů a paliv z odpadů. První variantou je klasická spalovna komunálních odpadů, druhou je zařízení s názvem "monozdroj na TAP", který je konstruován tak, aby v něm bylo možné v souladu s evropskou legislativou využívat 100 % TAP. Zbylé dvě varianty představují spoluspalování s primárním palivem (hnědým uhlím) v míře 50 % TAP a 10 % TAP, a to v k tomu určených energetických zařízeních.

Studie vychází ze zahraničních zkušeností s realizací všech typů posuzovaných variant. Jsou zde uvedeny referenční odkazy na konkrétní zařízení a jejich základní údaje. Kromě toho se zabývá reálnými kapacitami využití paliv z odpadů v českých podmínkách. V tomto směru autor uvádí, že Česká republika může reálně využít cca 370 tisíc tun TAP za rok, pokud budou konkrétní zařízení technologicky upravena. Toto množství je reálné, bez potřeby stavby nových nákladných spaloven odpadů a bez potřeby diskutovaného razantního zdražení zákonných poplatků.

"Studie poslouží k diskusi s partnery, kteří mohou energetického potenciálu odpadů využít, včetně obcí, které náklady za komunální odpady nesou a krajů, jež aktuálně zpracovávají nové krajské odpadové strategie. Výsledky studie na konkrétních číslech ukazují, že cest k energetickému využití odpadů je více a že existují i možnosti nákladově akceptovatelné. Ke splnění evropských cílů Česká republika nemusí zakládat svou odpadovou strategii na nejnákladnějších odpadářských technologiích, jejichž provoz budou po mnoho následujících let platit původci odpadů, tedy obce a firmy. Navrhované řešení také respektuje vysoké cíle týkající se úpravy odpadů a recyklace," dodává Havelka.

Odpad může nahradit uhlí

Podle Martina Hájka, výkonného ředitele Teplárenského sdružení, může energetické využití odpadu zmírnit problémy s očekávaným nedostatkem uhlí. "Vždyť jedna tuna směsného komunálního odpadu může nahradit přibližně 800 kg uhlí v teplárně. V komunálním odpadu je určitě potenciál pro náhradu stovek tisíc tun hnědého uhlí. Pokud to porovnáme s dnešní spotřebou na výrobu tepla, která činí přibližně 6,5 mil. tun, rozhodně nejde o zanedbatelné číslo. Na druhou stranu: i kdybychom spálili celé dva mil. tun komunálního odpadu, které dnes končí na skládkách, problém s uhlím to úplně nevyřeší," uvedl Hájek pro Technický týdeník s tím, že moderní zařízení na energetické využití odpadu má podstatně nižší emise všech škodlivých látek než uhelná teplárna.

Nikdo však podle něj nechce spalovat veškerý odpad. "Na prvním místě je samozřejmě recyklace. Navíc je tu i otázka motivace pro domácnosti aby odpad více a pečlivěji třídily. Pak se jich zvýšení poplatku za skládkování nemusí vůbec dotknout. Připustil však, že skládkování je samozřejmě levnější než spalování (zhruba dvakrát).

"Otázkou je, zda chceme zdravé životní prostředí, anebo chceme ušetřit. Zákaz skládkování komunálního odpadu bude podle zákona o odpadech platit od roku 2024. To umožní rozložit náklady do delšího časového horizontu tak, aby to bylo pro původce odpadů zvládnutelné," dodal Hájek.

Podpora spaloven i z evropských fondů

Na výstavbu spaloven bude možné využít peníze z evropských fondů. Podle Jana Kříže, náměstka ministra životního prostředí a ředitele sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, je v novém OP "Životní prostředí v rámci specifického cíle 3.2 - Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů" navržena podporovaná aktivita nazvaná "Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury".

"Na ni je alokovaná částka 1,46 miliardy korun. V rámci této aktivity budou moci být podpořeny také zařízení na energetické využití odpadů. Evropská komise však stanovila podmínky, které musí Česká republika splnit, jinak nebudou ZEVO podporována z prostředků OP ŽP 2014 až 2020," uvedl J. Kříž. "Investiční náklady ZEVO jsou závislé na množství odpadů, které budou v zařízení energeticky využívány. Myslím si, že je možné postavit vhodná zařízení i za alokovaných 1,5 mld. Kč. Může se jednat o malá ZEVO s roční kapacitou 20 000 tun odpadů nebo velká ZEVO s roční kapacitou 150 000 tun odpadů a více, záleží na investorovi," dodal náměstek ministra.

Plzeňská teplárenská je skeptická

Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňská teplárenská, které Evropská komise odmítla poskytnout dotaci na výstavbu spalovny v Chotíkově, ale nevěří, že by se v Česku začaly stavět nové spalovny. Podle něj se v Česku žádná další nepostaví. "Proti je veřejnost, proti jsou úředníci v Bruselu a okolní státy, které chtějí český odpad do svých spaloven, proti jsou čeští politici, legislativa...," uvedl a dodal: "Téměř hotovou spalovnu musíme zakonzervovat. Nevíme bohužel na jak dlouho. Měsíčně nás bude nečinnost v Chotíkově stát cca 10 milionů korun."

Zatímco na západ od našich hranic rostly spalovny jak o život, u nás se diskutovalo o tom, že spalování není dost ekologické a budeme jen třídit. A na skládkách mezitím končily každý rok dva až tři miliony tun odpadků. Zároveň jsme zaspali dobu, kdy spalovny dotovala Unie. V Česku jsou tak jen tři zařízení na energetické využití odpadů - v Praze, v Liberci a v Brně.

AUTOR: Alena Anděrová