Lidové noviny - recyklace, skládky, spalovny, poplatky - úplné odpovědi ČAOH

Redakce Lidových novin oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství s konkrétními dotazy týkajícími se různých souvislostí odpadového hospodářství a vhodnosti nastavení budoucího systému v ČR, který bude každopádně vycházet z již schváleného omezení skládkování v roce 2024. Využitelné odpady tedy na skládkách končit nebudou, ať již bude poplatek jakýkoli. Ale co nimi bude?

Níže uvádíme úplné znění odpovědí Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství na dotazy položené ze strany Lidových novin

Může být skládka dlouhodobě (z ekologického i ekonomického hlediska) do budoucna udržitelná forma likvidace odpadů (těch, které po vytřídění už nelze recyklovat nebo dál jinak - třeba energeticky - využít)?

Petr Havelka: Je nepochybné, že využitelné odpady je třeba v co největší míře směřovat mimo skládky. ČAOH toto podporuje a doporučuje, stejně jako nová evropská strategie oběhového hospodářství. Odpady jsou zdrojem surovin a je třeba je třídit, upravovat, recyklovat, či jinak využívat (více rovněž zde 1, 2, 3, 4, 5). Je rovněž pravda, že stále budou existovat odpady, pro jejichž využití zatím nemáme technologie, nebo to není ekonomicky racionální. Typicky např. nespalitelný zbytek po energetickém využití odpadů ve spalovně, kterého je na každých 100 000 tun vstupujících odpadů cca 30 000 tun strusky a popela. Tyto odpady v ČR končí v řízených a zabezpečených zařízeních, bez negativního dopadu na okolí, tedy na skládkách odpovídajících přísným evropským normám. Výzkumné projekty se v některých zemích již vážně zabývají opětovným těžením odpadů ze skládek za účelem jejich dalšího využití. Skládky bych proto z dlouhodobého hlediska nezbytně nevnímal jako finální způsob likvidace odpadů, ale spíše jako dlouhodobé uložení nyní nevyužitelných odpadů pro jejich možné budoucí využití.

Kolik MBÚ funguje dnes v ČR? Kolik se jich chystá?

Petr Havelka: Osobně nepoužívám zkratku MBÚ, může to být zavádějící. Pokud se bavíme o potřebě třídění a dalšího využití odpadů, což naše asociace sdružující řadu recyklačních firem podporuje, jde o širší spektrum zařízení. V ČR funguje množství zařízení na mechanickou úpravu odpadů, zjednodušeně řečeno na třídění jeho využitelných frakcí. Dle Statistické ročenky MŽP je v ČR třídících zařízení na různé druhy odpadů více než 580. Malý počet z nich dokáže mimo materiálově využitelné frakce třídit a vyrábět také energeticky bohaté palivo z odpadů, např. pro cementárny. Taková zařízení najdete např. v severozápadních Čechách, na Pardubicku, či na severu Moravy. Řada podobných zařízení se připravuje, a to mimo jiné i s ohledem na v zákoně stanovený termín omezení skládkování využitelných odpadů. Přesná čísla o investičních záměrech vám neřekne nikdo, ale je jisté, že počet těchto zařízení na třídění a úpravu odpadů a jejich kapacita v budoucích letech viditelně naroste.

V ČR by mělo být ukončeno skládkování v roce 2024. Jak je to se skládkami v západní části Evropy - jsou tam dlouhodobě povoleny, případně v jaké formě (zabezpečení, technologie)?

Petr Havelka: Evropská legislativa zatím nemá stanoven termín ukončení skládkování. I přes to, si jej několik států EU dobrovolně stanovilo. Většinou se jedná o státy bohaté, což je logické, neboť opatření je spojeno s potřebou navýšení nákladů občanů a firem. ČR si v minulém roce také stanovila dobrovolně termín omezení skládkování, a to na rok 2024. Předpokládá se, že EU takový termín také stanoví, přičemž v úvaze jsou roky 2025 nebo 2030 (další cíle více zde). Evropský zákaz by se měl týkat jen využitelných odpadů. Pokud se ptáte na množství skládek v zemích západní Evropy, pak jako příklad uveďme, že v Německu, které skládkování omezilo cca před 10 lety, je stále 1200 aktivních a provozovaných skládek a další jsou, byť v menší míře, postupně povolovány. Co se týká úrovně zabezpečení skládek, legislativa EU stanoví stejná, velmi přísná kritéria, pro všechny členské státy. Všechny skládky v ČR je plní již od roku 2009.

MŽP uvažuje o zvýšení poplatku za na skládku uloženou tunu SKO z 500,- Kč na nějakou vyšší částku. Třeba k 1000,- Kč . Co by to podle vás způsobilo?

Petr Havelka: Ano, máte pravdu, MŽP prosazuje dokonce několikanásobné navýšení poplatku dokonce o 100 až 200 % s odůvodněním, aby omezilo ukládání odpadů na skládky. Pozitivní je, že již nyní množství skládkovaných odpadů v ČR dlouhodobě každoročně klesá. Od roku 2009 to byl u komunálních odpadů pokles o skoro 16 % na 48,3% v roce 2014 (data MŽP). Pokud se podíváme na srovnání s ostatními státy EU, tedy na data z Eurostatu, zjistíme, že v ČR se v roce 2012 skládkovalo 174 kg na osobu a rok, což nás řadí do první poloviny evropských států, před státy jako Itálie, Irsko, Slovensko, Portugalsko, Španělsko, apod. (viz obr. níže). I přes to je zde co zlepšovat. ČR má však navíc v zákoně termín omezení skládkování, takže i bez jakéhokoli navýšení poplatků občanům, se v roce 2024 nebudou smět využitelné odpady skládkovat.

A co se týká výše skládkovacích poplatků? Zkušenosti z některých okolních států, ekonomicky nám podobných, jako např. Polsko, ukazují, že pro velmi rychlou podporu odklonu odpadů od skládek, stačí navýšení na cca 700 Kč. Toto navýšení v Polsku způsobilo silný odliv odpadů od skládek do třídících a zpracovatelských zařízení. Recyklace vyšší navýšení poplatků nevyžaduje. Toto navýšení rovněž dlouhodobě doporučuje ČAOH, a to, pokud by to bylo politicky a sociálně únosné a chtěli bychom ještě více urychlit stávající postupný odklon odpadů od skládek do roku 2024, termínu omezení skládkování.

Je poměrně známým faktem, že naopak násobné navýšení poplatku je nezbytné pro nasměrování odpadů do případných nových spaloven odpadů. Je na politicích, kterou a jak nákladnou cestu našim občanům vyberou.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz), jakožto odpovědi na dotazy redakce Lidových novin; článek s částí výše uvedených odpovědí vyšel ve speciálu Lidových novin dne 12.11.2015