ČAOH - shrnutí postojů k nové odpadové legislativě

Stručně o ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství sdružuje cca 90 firem ze sektoru odpadového hospodářství, což v procentuálním vyjádření znamená celkový cca 65% podíl členských firem na trhu svozu, sběru, recyklaci a dalšího zpracování odpadů v České republice. Česká asociace odpadového hospodářství se dlouhodobě snaží být stabilní, čitelnou a aktivní platformou pro co nejširší informování jak odborné, tak i laické veřejnosti, ale také asociací s cílem prosazování moderních a ekonomicky efektivních přístupů k nakládání s odpady. V posledních letech zejména takových přístupů, které vycházejí ze strategií Evropské komise a Evropského parlamentu, známých jako balíček oběhového hospodářství. Principy hájené v této moderní strategii jsou logickým vyústěním snahy o zodpovědné nakládání s odpady, jakožto zdroji surovin pro další výrobu. Za období posledních tří a půl roku se ČAOH také každoročně rozrůstá o další členské společnosti a žádná členská společnost z ní za tuto dobu nevystoupila. Velmi důležitými odbornými partnery, se kterými dlouhodobě udržujeme úzkou komunikaci a spolupráci, patří další významné svazy firem ze sektoru OH jako např. Spolek veřejně prospěšných služeb, Svaz průmyslu druhotných surovin, Sdružení výkupců druhotných surovin, Sdružení komunálních služeb, a další. S některými z nich opakovaně pořádáme i společné odborné akce (více zde). Důležité je, že na velkou část podstatných otázek dokážeme najít podobný pohled a řada připomínek např. k nové odpadové legislativě je proto obdobná a vychází mimo jiné také z dlouhodobé spolupráce našich firem s obcemi, jakožto významnými partnery v oblasti OH (více zde). V rámci ČAOH každoročně na platformě všech členských firem podrobně diskutujeme názorové nastavení naší asociace, a to je následně dále prezentováno navenek. Většinová shoda je v rámci ČAOH klíčovým faktorem, stejně jako to, že každý člen může v rámci diskuze uplatnit své konkrétní připomínky a tím pomoci nalezení finálního postoje ČAOH.

V poslední době se objevují také další nové odpadové asociace, jejichž vznik samozřejmě vítáme. Odborná diskuze, pokud se odehrává na základě argumentů a bez vzájemného napadání, může být vždy obohacující a může přispět k nalezení finálního věcně kvalitního a vyváženého řešení. A o to by dle našeho názoru mělo jít.

Dlouhodobě prezentované odborné postoje ČAOH (prezentované na konf. Odpady a obce 2016, text postojů ze dne 9.6.2016)

ČAOH podporuje nalezení řešení, kdy bude splněn požadavek EU na omezení skládkování. S ohledem na evropské recyklační cíle ČAOH podporuje jako prioritu nastavení zákona dle odpadové hierarchie. Tzn. podporujeme takové nastavení, které při nízkých, efektivních a akceptovatelných nákladech zajistí splnění evropských recyklačních cílů a dalších cílů z balíčku. ČAOH nepodporuje skládkování využitelných odpadů. Jsme pro zavedení vyhlášených evropských recyklačních cílů do zákona. Jsme pro intenzifikaci uličního sběru, tím pro co největší redukci množství SKO, pro další zpracování SKO formou třídění a pro nasměrování energeticky bohaté frakce SKO na energetické využití. ČAOH podporuje energetické využití upravených odpadů, a to po zajištění Evropou požadované míry recyklace. Energetické využití odpadů lze zajistit ve spektru efektivních technologií. ČAOH respektuje, že spalovny jsou environmentálně bezpečná zařízení na vysoké technologické úrovni. Jistě mohou být součástí budoucího řešení OH v ČR (tak jako jsou doposud). Zároveň je třeba dodat, že mají nevýhodu vysokých investičních a provozních nákladů a co je ještě podstatnější, jsou na předposledním místě odpadové hierarchie.

Návrh zákona, tak jak je znám doposud, není dle našeho názoru technologicky neutrální. Řadou opatření upřednostňuje vybrané technologie na úkor technologií umístěných výše v odpadové hierarchii. To může reálně narážet na evropský zákaz veřejné podpory. Konkrétní výčet jednotlivých bodů týkajících se tohoto rizika byl zaslán MŽP a byl také zveřejněn (zde).

Níže uvádíme další konkrétní postoje ČAOH k jednotlivým částem návrhu zákona o odpadech (verze květen 2016):

1. Oceňujeme, že MŽP nakonec vyhovělo dlouhodobému požadavku na definování konkrétních recyklačních cílů dle evropského balíčku k oběhovému hospodářství do textu nového zákona. Recyklační cíle dlouhodobě podporujeme a tuto pozitivní změnu v zákoně vnímáme jako zcela zásadní.
2. Celý nově navržený systém zpoplatnění se nám však jeví jako značně komplikovaný, nepřehledný a pro uživatele zákona velmi obtížně čitelný. Doporučovali bychom jeho výrazné zjednodušení. V části zákona nazvané ,,základ poplatku" v odst. 3 požadujeme upravit znění do souladu s Rozhodnutím EK k výpočtu cílů 2011/753/EU, tedy o doplnění ,,a jiných jednotlivých druhů odpadu z domácností...(např. BRKO)". Dále žádáme o vysvětlení k tomu, co bude v předmětném smyslu považováno za recyklaci. Tedy k čemu/k jaké činnosti/k jaké fázi a jak budou vykazována procenta plnění recyklačních cílů.
3. K navrhovaným výším zpoplatnění uvádíme, že pokud má ČR již stanoven zákaz skládkování (jako pouhých dalších 6 zemí v EU) a zároveň budou zákonem definovány povinné recyklační cíle dle balíčku k oběhovému hospodářství, pak již není objektivní důvod takto razantně navyšovat poplatky a přelévat finance od občanů do rozpočtů státních institucí. V tomto směru podporujeme mediálně opakovaně vyjádřená stanoviska obecních svazů a dalších subjektů, že jako maximální finální a sociálně únosná míra skládkovacího poplatku se jeví 900 Kč. Jako ČAOH jsme přesvědčení, že s ohledem na definovaný zákaz skládkování může být systém plně funkční a nastavený pro plnění recyklačních cílů při finálním poplatku 700 Kč. Pro násobné navýšení není v obcích reálný prostor a ve vztahu k recyklaci se takové navýšení jeví jako zbytečné. Navrhujeme proto odpovídající snížení hodnot v tabulce přílohy č. 8 u obou řádků, tedy jak u odpadů využitelných, tak u odpadů zbytkových. Zbytkové odpady, které již nejsou reálně využitelné, není třeba takto zdaňovat. Takovéto zdanění zbytkových odpadů nemá environmentální smysl a je pouhým umělým nákladem občanů, obcí a dalších původců. Obce by mohly tyto peníze využít mnohem lépe a efektivněji na svém území, než když budou zbytečně nuceny je v rámci takto vysokých poplatků odvést do SFŽP. Při vysokém zdanění nevyužitelných odpadů navíc hrozí, že tyto budou ve větší míře končit mimo zabezpečená zařízení, tedy na černých skládkách.
4. K otázce termínu ukončení skládkování sdělujeme, že je zejména politickým rozhodnutím, zda chce být ČR přísnější než zbytek EU. EU navrhuje omezení skládkování komunálních odpadů na 10% k roku 2030. ČR má již v platném zákoně zákaz skládkování, a to k roku 2024. Předmětné politické rozhodnutí logicky souvisí zejména s náklady obcí, občanů a firem na odpadové hospodářství. Souvisí také s konkurenceschopností ČR ve vztahu k ostatním státům, které půjdou v této věci v souladu s trajektorií EU, tedy budou respektovat rok 2030. Technicky je však samozřejmě možný zákaz skládkování i roku 2024 a jsme připraveni jej splnit.
5. K otázce omezujícího parametru výhřevnosti uvádíme následující - Země EU, které tento parametr v legislativě využívají, jej mají nastaven v intervalu 6 - 13 MJ/kg. ČR má tento parametr dlouhodobě nastaven ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., a to na hodnotu 8 MJ/kg. MŽP v meziresortu navrhovalo nastavení na hodnotu 4 MJ/kg. Nově navrhuje hodnotu, avšak pro jinou veličinu - pro výhřevnost v sušině, a to 6,5 MJ/kg (což je při obsahu vody 15% reálná výhřevnost 5,5 MJ/kg). Nesouhlasíme s tím, aby ČR měla tento parametr nastaven nejpřísněji v celé EU. Podle nás k tomu není objektivní důvod a nese to s sebou širokou řadu dalších obtíží (odpady s takto nízkou výhřevností není možné energeticky využívat, pouze odstranit spálením, jak bude nakládáno s těmito odpady? kdo ponese vyšší náklady? dopad na ŽP, apod.). Návrh zákona navíc obsahuje i omezení přes parametr AT 4. ČAOH k otázce vhodného nastavení parametru výhřevnosti nechala zpracovat odborný posudek Ústavu energetiky ČVUT. Více k tomuto viz zde.
6. Nesouhlasíme s dalším nárůstem administrativní zátěže obcí (např. § 42). ČR má v rámci EU jeden z nejpodrobnějších a nejobsáhlejších systémů sběru nestatistických dat o produkci a nakládání s odpady, a to z úrovně prakticky všech původců odpadů, včetně obcí. Každá obec vede velmi podrobnou evidenci odpadů, velká část obcí tuto evidenci každoročně ve formě hlášení posílá státu. Ostatní státy zdaleka nezatěžují obce takovou mírou administrativních povinností ve vztahu k odpadům. Není proto třeba stanovovat obcím další obsáhlou blíže nespecifikovanou novou povinnost informovat občany minimálně jednou ročně o způsobech a rozsahu odděleného sběru atd.

1. 1. Občan by měl být o systému nakládání s odpady v obci již informován, a to dokonce obecně závaznou vyhláškou.
   2. Dále jsou informace týkající se předcházení vzniku odpadu obsaženy v Plánech odpadového hospodářství obcí (s konkrétní nadlimitní produkcí), které budou zveřejňovány na portálu veřejné správy. K tomuto má občan opět přístup.
   3. Náklady obecního systému jsou věcí samosprávy obce a jsou každoročně projednávány na zastupitelstvu obce, kam mají občané možnost přijít. Navíc občané mají možnost si tato data vyžádat.
   4. Obce dále vyplňují velmi obsáhlé formuláře informací pro soukromou autorizovanou obalovou společnost. Zde jsou dokonce i podrobná ekonomická data.

Obce, které chtějí, mohou plně informovat o všech souvislostech nakládání s odpady na jejich katastru. Není jediný důvod, aby stát nově všem více než 6200 obcí plošně stanovoval tuto další administrativně náročnou povinnost. Domníváme se, že jde o neopodstatněný zásah do ústavně zaručeného práv na samosprávu obcí. Navrhujeme proto ponechat fakultativně na každé obci, jakým způsobem bude motivovat občany k třídění komunálních odpadů a environmentálně šetrnému chování a jak bude své občany informovat.

7. Nesouhlasíme se změnou dosavadních systémů plateb poplatků za odpady v obcích. Obce samy nepožadovaly změnu systému. Změnu systému zpoplatnění občanů proto nedoporučujeme. Dosavadní tři zákonné možnosti zpoplatnění v rámci obce jsou standardně využívány. Navrhovaná změna bude znamenat zbytečnou další administrativní zátěž pro obce. K systému PAYT dodáváme, že obce, které jej chtějí mít, si jej zavedly i za stávajícího zákona. V tomto směru tedy také není nutné měnit zákon. Případné plošné zavedení systému PAYT vnímáme, podobně jako SMO ČR, jako silně rizikové s ohledem na vznik černých skládek. Zkušenosti z 90 let jsou toho neblahým důkazem.

8. Zhoršení možností kontroly. Návrh zákona umožňuje, aby bylo s odpady nakládáno bez jejich fyzického držení a bez vazby na konkrétní zařízení určené pro nakládání s odpady. Zákonodárce tak umožňuje pouhé evidenční nakládání s odpady, které je dle našeho názoru v rozporu se snahou zamezit nelegálnímu nakládání s odpady.

9. Povinnosti obcí při nakládání s komunálním odpadem - souhlasíme s tím, že obec má stanovit systém nakládání s komunálním odpadem na svém území a že obec se stává původcem odpadu a nese příslušné povinnosti. Povinnosti obce by měly končit předáním oprávněné osobě s tím, že souhlasíme, že obec má zajistit přes oprávněnou osobu definované recyklační cíle, které by měly odpovídat cílům z balíčku oběhového hospodářství.

10. Povinnosti fyzických osob při zapojení do systému nakládání s odpadem v obci - nastavení dle stávajícího zákona je funkční, občané jsou zapojeni v systému obce a odložený odpad se stává majetkem obce ve chvíli, kdy je odložen do sběrné nádoby. Každá obec si volí ze tří dosavadních možností zpoplatnění občanů - obcím toto vyhovuje. Důležité je také zachování možnosti výběru pro občana u komodit s pozitivní cenou. Dosavadní rozumné nastavení je takové, že občan může odevzdat např. kovy oprávněné osobě a může za to získat odměnu. Je to plně v souladu s jeho základními právy. Dlouhodobě jsme proti plošnému zákazu výkupu kovů od občanů i proti povinnosti občanů předávat kovy pouze do obecních sběren a zdarma. Souhlasíme s povinností bezhotovostních plateb při výkupu kovů.

11. Zapojení živnostníků do systému nakládání s odpadem obce - jako ČAOH dlouhodobě souhlasíme s dobrovolnou možností zapojení živnostníků do systému obce. Vždy však na základě smlouvy. S případným vypuštěním smlouvy nesouhlasíme. Smlouva je nezbytnou podmínkou. Smlouva je dokladem o účelném vynaložení nákladů podnikajícího subjektu a pro podnikatele, zejména ve vztahu k možné budoucí kontrole ze strany státu, je zcela nezbytná. S případným povinným zapojením živnostníků do systému obce nesouhlasíme.

12. Odpovědnost a kontrola obce za tok odpadů předaný do zařízení pro nakládání s odpady až do doby jeho konečného využití/odstranění - souhlasíme s tím, že oprávněná osoba by měla obci vykázat množství odpadů směřované na recyklaci, pokud obec bude mít povinnost zajistit plnění recyklačních cílů. Oprávněné osoby jsou schopny toto již nyní zajistit a obci to v rámci evidence prokázat - je však otázka, zda a jak se budou údaje při aktuálním komplikovaném znění části zákona související s poplatky vykazovat. Nesouhlasíme s odpovědností obce za další tok odpadů (po předání oprávněné osobě) až do jejich finálního využití/odstranění. Toto není technicky možné a takovou povinnost nemohou obce nést. V tomto směru požaduje jasné a přehledné vysvětlení jakým způsobem budou obce prokazovat splnění stanovených povinných procent recyklace. Respektujeme potřebu plnění evropských recyklačních cílů, ale z návrhu zákona nevyplývá, jakým způsobem by toto měly obce prokazovat. Nevyplývá z něj také to, jaká fáze nakládání s odpadem již bude brána jako recyklace.

13. Zákonná úprava umožňující meziobecní spolupráci obcí při řešení OH - obce se již při stávající zákonné úpravě standardně sdružují, pokud chtějí, a nemají v tomto směru zákonné překážky. Obecní sdružení fungují. Nevidíme důvod k tomu, toto nově speciálně definovat do zákona, či obce dokonce centrálně nutit do např. celokrajských svazků. Na rozdíl od mikroregionálních svazků nemusí být ty celokrajské pro obce výhodné.

14. Kompetence KÚ nevyhovět vydání žádosti o provoz zařízení při splnění všech zákonných podmínek ze strany žadatele - zákon dle našeho názoru nemůže stanovit kompetenci KÚ nevydat souhlas k provozu zařízení v případě, že žadatel splnil všechny zákonné podmínky. Nevydání souhlasu se předpokládá např. s odkazem na POH kraje. Toto lze akceptovat pouze v případě zařízení, které žádá o dotace. V ostatních případech je takové omezení neakceptovatelné a jde proti možnostem a principům podnikání a hospodářské soutěže. Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství musí být v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy. V případě podpory zařízení z veřejných prostředků lze připustit i požadavek souladu se závaznou částí POH kraje. Nelze však připustit zásah státu do soukromého podnikání tak, že na základě navrhovaného znění, by nebylo možno vydat souhlas v případě zařízení, které jinak splňuje všechny požadavky na ochranu životního prostředí a právní úpravy v odpadovém hospodářství. Je na podnikateli, zda půjde do rizika konkrétního záměru. Navrhované řešení jednoznačně straní zařízením, která byla do POH zapracována, na úkor všech ostatních. Tím je pomíjen princip hospodářské soutěže, trhu a konkurenčního prostředí, které jediné je efektivním zdrojem udržitelné inovace.

15. Technické zabezpečení skládek - nesouhlasíme s navrženou procentuální hodnotou odpadů nezpoplatněných na TZS ve výši 25% hmotnostních. V tomto směru opět odkazujeme na cca 2 roky starý dojednaný kompromis mezi MŽP, MPO, provozovateli, apod. k hodnotě 35 % hmotnostních. Tuto hodnotu ještě v květnu 2014 navrhovalo samo MŽP na novely zákona o odpadech v Poslanecké sněmovně. Aktuálně navrhované nastavení je problematické ve vztahu ke všem původcům odpadů, včetně obcí, zbytečně zvyšuje náklady. Citelně se náklady navýší vybraným typům průmyslových podniků, jejichž specifický odpad není možné jinak využít. Opatření navíc může způsobit i navýšení rizika černých skládek. Ty by pak musely opět řešit obce, nebo v případě havárií ve vztahu k vodnímu zákonu případně kraj.

16. Mobilní sběry odpadů - MŽP v této věci ustoupilo a mobilní sběry budou i nadále možné, byť s určitými omezeními. Mobilní sběr vnímáme jako důležitou součást OH a je dobře, že zde MŽP ustoupilo od původně navrhovaného zákazu. O navržených omezeních pro mobilní sběr by ještě měla být vedena diskuze.

17. Školní sběry - souhlasíme s tím, aby byly umožněny (ale jen pro definované druhy odpadů - např. papír, apod.). Je to součást environmentální výchovy. Školy by měly mít klasické povinnosti původců odpadů k takto sbíraným odpadům.

Stručné vyjádření ČAOH ke znění vybraných částí návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností

Česká asociace odpadového hospodářství po prostudování návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností (dále jen ,,ZVUŽ"), došla spolu s dalšími subjekty (Svaz průmyslu druhotných surovin ČR, Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s., Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Kolektivní systém provozovaný společností REMA Systém, a.s., Kolektivní systém provozovaný společností REMA Battery, s.r.o., Kolektivní systém provozovaný společností EKOLAMP s.r.o.) ke shodě na potřebě úpravy principů pro optimální a ekonomicky efektivní a transparentní plnění závazků České republiky vůči EU na úseku zajištění konečné fáze životního cyklu vybraných výrobků, zejména elektrozařízení a přenosných baterií nebo akumulátorů.

Níže uvedené teze k předloženému návrhu ZVUŽ vychází z praktické zkušenosti, a to i okolních států EU, kdy řádné plnění rozšířené odpovědnosti výrobce (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (dále jen ,,Směrnice OEEZ"), ze dne 4. 7. 2012) je možné i v méně regulovaném prostředí a při zachování tržních mechanismů, kdy takové plnění je pro spotřebitele, resp. konečného uživatele, ale i pro stát finančně výrazně méně zatěžující.

Definice povinnost plnění recyklačních cílů dle Směrnice OEEZ je na úrovni státu. Ten ji plní mimo jiné prostřednictvím kolektivních systémů, na které přenáší recyklační cíle v rozhodnutí, kterým povoluje činnost kolektivního systému a prostřednictvím zpracovatelů, kteří zpracovávají i OEEZ shromážděné mimo sběrný systém kolektivních systémů. Zpracovatelem je subjekt, který je oprávněn ke zpracování OEEZ, na základě souhlasu krajského úřadu.

Vzhledem k uvedeným principům Směrnice OEEZ a současnému návrhu ZVUŽ vnímáme v tomto zákoně jako klíčové následující body:

1) Zákon je nastaven na uzavřenou sběrnou síť. Dlouhodobě zastáváme v této věci stanovisko k požadavku neuzavřené sběrné sítě na sběr vysloužilých elektrozařízení, odpadu a přenosných baterií nebo akumulátorů. Uzavřenou sběrnou síť prosazují pouze dva kolektivní systémy. Uzavřená sběrná síť by dle našeho názoru ve střednědobém horizontu vedla k likvidaci zpracovatelských kapacit elektroodpadů, které nejsou majetkově propojené s kolektivními systémy. Otevřená sběrná síť (oprávněných osob) navíc lépe zajistí hustotu sběrných míst a splnění nutných cílů sběru jednotlivých komodit.

2) Požadavek na zachování možnosti pro zpracovatele přebírat ke zpracování OEEZ, baterie nebo akumulátory od spotřebitelů (konečných uživatelů). Každý zpracovatel, tedy oprávněná osoba povolená ze strany krajského úřadu, by měla mít možnost přebírat definované komodity/odpady a ty dále zpracovat a přispět tak k cílům recyklace. Zákon však váže oprávnění k této činnosti na smluvní vztah s kolektivním systémem. V návrhu zákona je navíc zcela opomenuta aktivita kolektování dat o sběru vysloužilých vybraných zařízení od všech subjektů, které jsou oprávněni k jejich sběru.

3) S předchozím bodem souvisí také požadavek na možnost rozhodnout o zpracování OEEZ, baterií nebo akumulátorů, které sám zpracovatel sebral na místě zpětného odběru nebo odděleného sběru, a pokud je k jeho zpracování oprávněn na základě souhlasu krajského úřadu.

4) Nesouhlasíme se zřízením Koordinačního centra jako zcela nadbytečného a neefektivního subjektu (řízeného jen ze strany KS), který výrazně prodraží systém plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce a žádným způsobem nepřispívá k plnění cílů Směrnice OEEZ.

5) Požadujeme do zákona promítnout efektivní zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelem, tj. absolutní oddělení vlastnické a personální struktury a činnosti zpracování OEEZ od provozovatelů kolektivních systémů a propojených osob. Obdobně jako v jiných zemích EU.

6) Požadujeme zachování tržních principů při výběru zpracovatele elektroodpadu, tj. zejména vypuštění komoditní burzy z návrhu ZVUŽ. Rovněž za zcela nevhodné považujeme jakékoliv jiné netržní formy předávání elektroodpadu mezi kolektivním systém a zpracovatelem, které, i když míněny v dobré víře, by v konečném důsledku vedly ke zvýhodňování zpracovatelů, kteří jsou, byť skrytě, majetkově propojeni s kolektivním systémem, což by vedlo k deformaci trhu a k likvidaci tržních zpracovatelů.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)