Pozemkové úpravy chrání obce a města před povodněmi

Opakující se povodně zvyšují zájem o otázky protipovodňové ochrany sídel i zemědělské krajiny. Dnes už víme, že k omezování rizika povodní je nutná spolupráce vodohospodářů, zemědělců, obcí a krajů a také ochránců přírody.

26. ledna 2012

Povodně

Obec, město

Katastrofální povodně vedly ke zvýšenému zájmu o realizaci opatření v krajině, která mají za cíl zvýšit retenční schopnost a eliminovat rychlý odtok vody z území při zvýšených srážkách. Pozemkové úpravy se ukázaly natolik účinným nástrojem, že projekty komplexních pozemkových úprav (KPÚ) byly začleněny do akcí financovaných z protipovodňového konta. Čím dál víc se ukazuje, že realizace drobných technických opatření, jako jsou zasakovací průlehy, protierozní meze, revitalizace toků a vodních ploch a rovněž výstavba poldrů, napomáhá zlepšit vodní režim v krajině natolik, že není nutné stavět ve všech případech záchytné přehrady a zvyšovat hráze.

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Pozemkové úpravy ve veřejném zájmu a jako nezbytný podklad pro územně plánovací dokumentaci významně zasahují do rozvoje obcí a napomáhají rozvoji celého správního území obce. Přispívají k naplňování místních programů obnovy venkova, především při realizaci krajinných programů v oblasti úpravy vodohospodářských poměrů, obnově toků a nádrží, budování protierozní a protipovodňové ochrany území a realizaci systémů územní stability.

Pozemkové úpravy mají významnou motivační hodnotu pro obyvatele venkova, jsou nenahraditelným předpokladem pro další vygenerování místních iniciativ. Je to cesta obnovy ztracených spojení, navázání násilně přerušených či zapomenutých příběhů, jedná se o oživování míst, která ztratila svá jména, kontinuitu.

Vodohospodářská problematika je v rámci krajiny (a tím pozemkových úprav) zcela zásadní - výsledkem dobře uspořádané a fungující krajiny by mělo být vždy omezení odtoku vody po povrchu půdy, snížení eroze a i kvalitní voda ve studnách, pramenech a potůčcích v daném území.

ŘEŠENÍ BRZDÍ MAJETKOVÉ VZTAHY

Ochranu území a sídel před povodněmi lze provádět trojím způsobem:

Důsledné vymezení a ochrana záplavových území - v aktivní zóně je zakázáno umisťování a provádění staveb a jsou zde stanoveny další omezující podmínky.

Ochrana sídel protipovodňovými hrázemi a zvyšováním průtočných kapacit koryt toků - tento způsob však často znamená rychlejší odvedení vody z dané oblasti a zvýšení rizika povodně níže po proudu. Proto je třeba toto řešení využívat zejména tam, kde nelze jinak.

Zadržením vody v území soustavou drobných opatření zejména v horních částech povodí. Vyrovnanost vodního režimu v krajině znamená co největší zadržení srážkové vody, a tím zajištění její stabilní cirkulace v hydrologickém cyklu. Zásahy člověka do krajiny tento cyklus narušují a zejména v uplynulých 50 letech byly tyto zásahy takového charakteru, že odvádění vody z půdy i krajiny výrazně urychlily.

Realizace opatření, která mají za cíl zamezit povodním či zmírnit povodňové škody, však velmi často naráží na složité vlastnické vztahy. Pod plánovanými stavbami a díly se nachází mnoho parcel, jejichž vlastníci nemusí s plánovanou realizací či záměrem souhlasit; výjimkou nejsou ani zemřelí či neznámí vlastníci, což situaci komplikuje.

Při řešení pozemkové úpravy je možno v rámci návrhu nového uspořádání pozemků přemístit pozemky vlastníků, kteří chtějí intenzivně hospodařit, zejména ze záplavových zón, ale také např. z inundačních území či území protipovodňové ochrany, do méně ohrožených lokalit. Do ohrožených území pak lokalizovat půdu státu, obcí či dalších vlastníků, kteří s tím budou souhlasit nebo mají v těchto územích své zájmy (např. povodí).

Někdy nelze ochránit sídlo jiným způsobem než vybudováním ochranných hrází. I v těchto případech mohou napomoci pozemkové úpravy - hráz se stane součástí plánu společných zařízení, je jí v návrhu vyčleněn samostatný pozemek, pro který je využita půda ve vlastnictví státu či obce. Vyřešené vlastnictví této liniové stavby výrazně zjednoduší její následné vybudování.

Pozemkové úpravy se výrazně uplatňují zejména při budování drobných opatření, která zpomalují odtok vody z území, zabraňují erozi půdy a zvyšují retenční schopnost krajiny (jsou to prvky plánu společných zařízení jako např. protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, zatravnění, zalesnění, nádrže, rybníky, úpravy toků, ochranné hráze, suché poldry i ekologická opatření vázaná na vodní režim jako např. revitalizace toků a nádrží).

PLÁN SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ

Povinnou, ze zákona vyplývající součástí každého návrhu KPÚ je tzv. plán společných zařízení. Ten je tvořen:

Opatřeními ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky propustky, brody, železniční přejezdy apod.

Protierozními opatřeními k ochraně půdního fondu, např. protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění.

Vodohospodářskými opatřeními k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.

Opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.

Pozemkové úpravy pro obec současně představují jedinečnou šanci vyřešit celou řadu otázek spojených s vlastnictvím pozemků i možnosti naplnění a realizací různých aktivit a rozvojových záměrů.