Pozor, jsou tady ryby

Osud vodní minielektrárny na Křemžském potoce nedaleko od Českého Krumlova je nejistý. Její majitel Bedřich Čížek, který na ni přebudoval bývalý mlýn, zvažuje, že ji zavře.

Úřady v čele s ministerstvem životního prostředí totiž požadují, aby ve všech korytech potoků a řek zůstávalo více vody kvůli rybám. Ta by pak mohla scházet při výrobě elektřiny. Jejich požadavek má podpořit novela vodního zákona, kterou právě projednávají poslanci.

>>Pokud novela projde v podobě, jak ji předložila vláda, vyrobím o třetinu elektřiny méně. Stejně jako já bude muset kvůli nedostatku vody skončit řada dalších malých elektráren,<< řekl Ekonomu Čížek.

Předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Jiří Vrba předpokládá, že nižší příděly vody ohrozí dvě až tři stovky elektráren. Těch >>starých<<, které zatím nemají stanoven minimální průtok. Odhaduje, že v nich výroba proudu klesne na polovinu.

Stejně jako ostatní zástupci svazu se snaží novelu změkčit.

Zápas o vodu je už řadu let příčinou ostrých sporů mezi provozovateli elektráren na jedné a rybáři či ochránci přírody na druhé straně.

Strach z ministerstva

Ke stanovisku majitelů malých vodních elektráren se již přiklonila část poslanců v čele s hospodářským výborem sněmovny.

Ten navrhuje dvě změny. Aby se regulace odběru vody dál netýkala tradičních zařízení, tedy zbytku turbín, které přežily z první poloviny minulého století. Často jde o ty, jež byly přihlášeny již v roce 1955, kdy začal platit první zákon o vodách.

K tomu hospodářský výbor požaduje, aby vyhlášku, která státním vodohospodářským úřadům určí, jak mají při stanovení limitů postupovat, nepřipravovalo přísné ministerstvo životního prostředí, ale kabinet.

>>Při jednání kabinetu do věci budou moci mluvit rovněž resorty průmyslu a zemědělství, výsledek by měl být pro malé elektrárny příznivější, než když vše zůstane v rukách ministerstva životního prostředí. Tomu už moc nedůvěřujeme,<< vysvětluje šéf sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS).

Na jeho názoru nic nemění ujištění ministerských úředníků, že by návrh vyhlášky, která teprve vzniká, konzultovali s vlastníky elektráren.

Politická pravice navíc má ke změkčení >>průtokových paragrafů<< ideové důvody. Vždy se staví proti pokusům měnit jednou stanovená pravidla byznysu.

Existuje rovněž kompromisní návrh ze zemědělského výboru. Jeho smyslem je stanovení pětiletého odkladu.

>>Nechceme žádný extrém ani z jedné, ani z druhé strany. Musíme se domluvit,<< prohlašuje Vojíř.

Nastane lítý boj

Dohoda snadná nebude. >>Ti, co mají elektrárny, chtějí skoro všechnu vodu. My z ní pro sebe požadujeme jen deset až dvacet procent. Aby v korytech zůstaly ryby a organismy, které pro ně představují potravní řetězec,<< řekl Ekonomu jednatel rady Českého rybářského svazu Jan Štípek.

Dodává, že vlastníci elektráren často nedodržují předpisy a odebírají více vody, než jim přísluší. Navzdory tomu, že vodoprávní úřady ve většině případů (když elektrárny fungují na základě nedávno udělených licencí) už teď mohou uložit měřit a hlásit zbytkový průtok.

Přitom se stupňuje mezinárodní tlak, protože Brusel trvá na zachování říčních ekosystémů a udržení samočisticích schopností toků. Česká republika s tím má problémy a již dvakrát ji také Evropská komise napomenula kvůli neplnění požadavků vyplývajících z deset let staré směrnice.

Unie například požaduje uvést vodní toky do takového stavu, aby v nich ryby mohly migrovat z místa na místo. V praxi to znamená budování takzvaných rybích přechodů.

>>Současné požadavky majitelů malých elektráren nejdou jen proti nařízením Evropské unie, ale proti zdravému rozumu. Pokud prosadí svou, tak pouze načas. Z dlouhodobého hlediska usilují o nemožné. Vodní toky nejsou jejich,<< říká Štípek.

Za tímto názorem stojí nemalá síla. V republice je 330 tisíc rybářů a český i moravský svaz dohromady obhospodařují revíry na 42 tisících hektarech. Ani rybáři se netají, že ve sněmovně mají spřízněné poslance.

Loni v Česku fungovalo 1367 malých vodních elektráren s instalovaným výkonem 135,5 megawattu.

Podle hydroenergetiků by bylo možné postavit ještě asi 400 podobných zařízení a u existujících zvýšit výkonnost o deset až patnáct procent.

Měřit všem stejně

Na opačné straně než malé elektrárny stojí ministerstvo životního prostředí. Výtky, že chce malé elektrárny zlikvidovat, ale odmítá. Chystaný prováděcí předpis podle informací Ekonomu nemá mluvit jen o jedné hodnotě průtoku, která by byla v některých ročních obdobích nesplnitelná. Půjde o určení několika hodnot, které mají zohledňovat výkyvy během sezony a budou přijatelnější pro odběratele.

Avšak od stanovení minimálních průtoků pro všechny, což vyvolává největší odpor, ustoupit nemíní. Skutečnost, že je asi pětina elektráren stále nemá stanoveny, není možné dál tolerovat. Znamená to totiž jediné: faktickou nepostižitelnost lidí, kteří nerespektují ekologické požadavky.

>>Podporujeme rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, tedy i malých vodních elektráren. Ale vždy za předpokladu zachování ochrany přírody a krajiny,<< zdůraznil za resort ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy Petr Holub.

Resortu se zastává Edvard Sequens z jihočeského občanského sdružení Calla, které se zabývá ochranou životního prostředí. >>Minimální průtoky musejí stanovit experti,<< zdůraznil.

Předat takovou pravomoc vládě je podle něj nesmysl. Už z důvodu, že proti rozhodnutí ministerstva se lze odvolat. Když rozhodne kabinet, tak taková možnost padá.

>>Asi je nutné stanovit, jaké budou priority. Zda elektrická energie, nebo chov pstruhů,<< podotýká poslanec Vojíř.

Další miliony?

>>Ministerstvo tvrdí, že pro všechny musejí panovat stejné podmínky. My ale nezačínáme na nule. Jsme tu celá staletí,<< připomíná Čížek. A dodává, že když za první republiky někdo jiný z potoka odebíral vodu, tak předci dostávali kompenzaci za pokles vodní síly. >>Zatímco teď je to obráceně a úředníky vůbec nezajímá, jaké dopady na nás jejich rozhodnutí budou mít,<< zlobí se Čížek

Co když parlament novelu ve prospěch malých vodních elektráren nezměkčí?

>>Potom bychom stát žádali o náhradu škody. Za ušlý zisk i znehodnocené investice,<< řekl Ekonomu Vrba

>>To je nesmysl. Od státu získali jen možnost vodu používat. Nejde přece o žádný nárok na věčné časy,<< nesouhlasí za rybáře Štípek.

AUTOR: Josef Pravec

Malé vodní elektrárny

• Počátkem 20. století bylo na území České republiky téměř dvanáct tisíc zařízení poháněných vodou. Část z těchto mlýnů, hamrů a pil se za meziválečné elektrifikace přeměnila na malé vodní elektrárny.
• Po nástupu komunistické moci v roce 1948 nastal jejich útlum se zdůvodněním, že výroba elektřiny ve velkém je daleko levnější.
• Renesance nastala v osmdesátých a zvláště v devadesátých letech.
• Z ekologického hlediska se malé elektrárny dělí do tří kategorií na základě využití vodního toku:
  • 1. Přehradní a jezové.
  • 2. Derivační, které odvádějí vodu z říčního koryta k turbíně, většinou potrubím.
  • 3. Přehradně-derivační, kdy se voda z přehrady vede potrubím.
• Termín >>minimální zůstatkový průtok<< pomáhá stanovit, kolik vody musí zůstat v přírodním korytu vodního toku.

Evropská komise už dvakrát napomenula Česko za neplnění směrnice o ochraně říčních ekosystémů.