V polovině devatenáctého století vystoupal německý přírodovědec Alexander von Humboldt na horu Ostrý u Ústí nad Labem, a ačkoli už v té době procestoval půlku světa, rozhlédl se a prohlásil: Krásnější krajinu jsem neviděl.
Zeleň - symbol moderní obce.
Přitom v jeho době byl na krajinu kladen nesmírný tlak, byla velice silně ekonomicky využívána. Ti lidé tehdy neměli odpovídající technické prostředky, a proto museli hodně moc vážit, kam zasadí švestku, kam jabloň. Toto celkové ekonomické využívání krajiny vedlo ke zvýraznění její krásy.
Tolik citace z knihy Václava Cílka, Krajiny vnitřní a vnější, jejímž hlavním motivem je podle autora >>nutnost chránit krajinu kvůli ní samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu; ale také kvůli sobě a vlastní duši<<.
Velmi moudrá slova. Připomínají nám, že člověk nestojí mimo krajinu, ale je její přímou součástí. Měli bychom mít stále na paměti, že stejně jako člověk utváří a mění krajinu, formuje ona nás. Jednoduše řečeno: V krásné a čisté přírodě budou žít i takoví lidé.
KRAJINA PŘIJÍMÁ LASKAVOU RUKU, PROTI NECITLIVOSTI SE BRÁNÍ
Člověk přírodu mění po celou dobu své existence. Ať už vědomě, či nevědomě. Rozdíl je pouze v tom, jaké prostředky a nástroje k tomu využívá. V době nedostatku technických vymožeností se krajina díky ekonomickému tlaku stávala krásnější, malebnější, množství malých políček s ovocnými stromy zvyšovalo její estetický potenciál. Později, s rozvojem průmyslu a intenzivního zemědělství, byla půda stále více znehodnocována až drancována a její estetická hodnota postupně klesala. V procesu vzájemného soužití došlo k narušení rovnováhy a nerespektování základních přírodních zákonů.
Z některých zásahů, kdy se člověk snažil vnutit krajině svou vůli a změnit ji k obrazu svému, se nevzpamatovala doposud. Rozsáhlé a časté povodně, sucha, vodní i větrné eroze atd., jsou pouze reakcí krajiny na překročení určité hranice na pomyslném jazýčku vah.
JE TŘEBA OBNOVIT ZTRACENOU ROVNOVÁHU
Zkusme se na současný stav naší kulturní krajiny podívat z pohledu zahradnické profese: Zatímco města a vesnice se pomalu začínají vylupovat z omšelé šedi a mění se v přívětivá a pohostinná sídla plná zeleně, česká, moravská i slezská kulturní krajina ještě lehce podřimuje.
Na kráse jí nepřidala ani překotná výstavba nových průmyslových zón a obchodních center. Jen pomalu, většinou díky komplexním pozemkovým úpravám a realizaci územních systémů ekologické stability, vzniká v krajině nová mozaika obnovených polních cest s alejemi okrasných i ovocných stromů, vytvářejí se biocentra a biokoridory, tak důležité pro existenci přirozených, tedy původních živočišných a rostlinných společenstev. Uskutečňují se protierozní a protipovodňová opatření, budují se suché poldry a retenční nádrže pro zadržení vody.
Známe i pár ojedinělých projektů, kdy za vzorné spolupráce všech zainteresovaných došlo doslova ke znovuvzkříšení zcela zdecimované krajiny, jako tomu bylo například v případě Čehovické oázy (pozn. redakce - viz MO č. 5/2011, str. 34-35).
Ale i přes veškerou snahu o dosažení ztracené rovnováhy v krajině víme, že jsme stále jejími velkými dlužníky a máme co napravovat.
HLEDÁNÍ VÝCHODISEK
V čem by tedy měla spočívat obnova zeleně v krajině. Opírejme se o následující východiska:
Dobře zpracovaný projekt - základ úspěšné realizace. Pouze kvalitní, odborníkem zpracovaný projekt výsadeb zeleně v krajině může být zárukou úspěšnosti a životaschopnosti realizovaných výsadeb. Dobrý krajinný architekt při své práci jistě neopomene mj. několik hlavních zásad :
- Podrobně se seznámí s daným územím v širších i historických souvislostech; vnímá atmosféru místa, seznámí se s výskytem místní flóry a fauny, zjistí kvalitu půdních, geologických i hydrologických poměrů apod.
- Plánuje v širších souvislostech s ohledem na zájmy a potřeby občanů, sleduje vazby na okolní ekologicky či jinak významné lokality.
- Studuje historické mapy, zejména staré místní názvy - třeba >>Mokřidla<< mu leccos napoví; vyhledá žijící starousedlíky - mohou znát netušené souvislosti.
- Technologii výsadeb a skladbu rostlinného materiálu co nejvíce přizpůsobí daným půdním a klimatickým podmínkám.
- Do plánování výsadeb zapojí veřejnost, osloví místní spolky a občanská sdružení, v případě potřeby přizve další odborníky, případně specialistu na komunitní plánování.
- Veškeré výstupní podklady zpracovává přesně, přehledně a srozumitelně se zřetelem pro další potřeby zástupců obce či města nebo jiného možného budoucího investora.
- Stejně kvalitně zpracuje technickou zprávu a prováděcí projekt pro realizační firmu; součástí projektu je i následná rozvojová péče po dobu nejméně tří let, kterou by měla za dohodnutou cenu zajišťovat realizační firma.
Odborná realizační firma - záruka kvality a dodržení termínu. Každé realizační firmě srdce zaplesá, dostane-li se jí do rukou kvalitní projekt. Pak je vše v pořádku. Pokud se však vyskytnou nesrovnalosti, kvalitní realizátor určitě na chybu upozorní a často dokáže vzniklý problém společně s projektantem také vyřešit.
Kromě výše uvedeného má taková firma bohaté praktické zkušenosti, pracuje v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny a může pomoci s širokou nabídkou dalších služeb - jako je například transfer a monitoring původních rostlinných druhů apod.
Péče o výsadby v prvních třech letech - podpora zdravého růstu. Dalším nezbytným krokem pro zdárný vývoj dřevin v krajině je zajištění péče o výsadby, zejména v prvních třech letech, a to nejlépe realizační firmou.
Kvalitní rostlinný materiál - srdce zdravé krajiny. Do krajiny používáme výhradně domácí druhy dřevin, které vybíráme v renomovaných okrasných školkách. Ty se často na krajinu specializují a jsou zárukou požadovaného původu dřevin, což bez problémů doloží listem původu.
Spolupráce a komunikace všemi směry - citový vztah k >>naší<< krajině. Mají-li v krajině nastat pozitivní změny, a to v širším měřítku, je důležité získat >>na její stranu<< nejen starosty a zastupitele měst a obcí, ale zapojit do procesu všechny zainteresované instituce. Konkrétně pozemkové úřady, odbory životního prostředí, ale rovněž místní spolky, sdružení, občany, školy atd. Jen tak může být celý záměr v širších souvislostech podrobně předem prodiskutován. Tím se vyvarujeme možných kolizí v budoucnu a místní obyvatelé získají k místu citový vztah, což je nesmírně důležité.
Závěrem si připomeňme jednu důležitou skutečnost. Příroda bez člověka existovat může, ale člověk bez přírody ne. Veškeré změny v krajině proto provádějme vždy v souladu s přírodními zákony při respektování místních podmínek, ponořme se do historie dané lokality. Naučme se přírodě naslouchat a pomáhat pouze tam, kde je to třeba. Mysleme přitom na generace, které přijdou po nás.
DANA RYGAROVÁ
ZAHRADA Olomouc s. r. o.
Stanislav Flek
ARBOEKO, s. r. o.