Kam za nejstaršími vulkanickými horninami v ČR? Do Brna!

Na první pohled vypadá tento skalní masiv na nároží ulic Nádražní a Husovy trochu nevzhledne, urcite si clovek spíš všimne toho, co na nem stojí než tech vlastních "kamenu".
Ale urcite tato skála stojí za to se u ní chvíli zastavit a prohlédnout si ji, protože si to opravdu zaslouží. Horniny, které vidíte jsou vubec nejstarší vulkanické horniny na území celé Ceské republiky!

Brnenský masiv se geologicky radí ke kadomskému patru moravskoslezské oblasti, neboli Moravosileziku. Jde o trojúhelníkovité teleso protažené severojižním smerem, které vystupuje mezi Miroslaví na jihu a Boskovicemi na severu na ploše cca 550 km2. Na západe je prekryt permokarbonem boskovické brázdy, na východe naopak mladšími sedimenty karpatské predhlubne. Puvodní horniny byly v prubehu casu mnohokrát premenovány a deformovány behem dramatických procesu vrásnení.
Brnenský masiv (zkrácene BM), je tvoren predevším ruzne deformovanými granitoidy, které se vyclenují do 8 typu podle místa výskytu.

Západní a východní cást BM rozdelují horniny metabazitové zóny (kterou uvidíte pod Petrovem a napr. zadní bránou na Špilberku). Delí se na metadioritovou subzónu a metabazaltovou subzónu. Z této zóny je nejstarší doložený vulkanizmus v Ceské republice cca 725 MA (miliony let).

Masiv pod Petrovem, Špilberkem a horniny uvnitr jiných brnenských kopcu vznikly v tak vzdálené minulosti, že bychom tehdy nerozeznali tvary soucasných kontinentu. Vetšina území soucasného Brna se v té dobe tj. pred víc než pulmiliardou let, nacházela u severního okraje superkontinentu Gondwany a vytvárela jakýsi jeho mikrokontinent. Ten byl pojmenován "brunie" (dnes nazývaný - brunovistulikum).

Gondwana se rozkládala ve spodním kambriu (zhruba pred 530 MA) prevážne na jižní polokouli naší planety viz obr. 1. Brno se v té tobe tedy nacházelo pod rovníkem! :-) Na pocátku ordoviku se brunovistulikum oddelilo od severního okraje Gondwany a zacalo se pohybovat smerem k severu. Putování brunovistulického mikrokontinentu do dnešní pozice probíhalo stovky milionu let.

Brunovistulikum je jednotka vystupující na povrch v okolí Brna jako BM, v jádre dyjské klenby jako Dyjský masiv, v jádre svratecké klenby jako deblínká skupina se svrateckým metagranitem. Z pokryvu mladších uloženin vystupuje v malých výskytech i v okolí Olomouce.
Brunovistulikum je dnes z vetší cásti prekryto mladšími horninami a na povrch vystupuje jen jeho významná soucást - Brnenský masiv. Jedná se o nejvíce prístupnou a tedy i nejvíce prozkoumanou cást brunovistulinika.

Na soucasné podobe Petrova, ale i Špilberku, Cerveného a Žlutého kopce a dalších se zásadní merou podílely pohyby spojené s velkým vrásnením Alp a Karpat, kdy pred zhruba 20 miliony lety, došlo k vytvorení rozsáhlé brnenské kotliny. Skalní výchozy, které vidíte pod Petrovem jsou tvoreny zelenými bridlicemi. Ty vznikly pri intenzivní dynamometamorfóze bazaltu metabazitové zóny Brnenského masivu. Dusledkem této cinnosti byl vznik drobných zalomených vrás v horninách.

Více na:http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=324cf9cf-860a-4dbe-9363-ef3f8ea1d123

ZDROJ:www.geocaching.com