Jak vyplývá z aktuální studie EU[1], obytné domy skrývají obrovský potenciál úspor energie i emisí CO2. Spotřeba energie v obytných domech tvoří téměř 40% celkové spotřeby energie v rámci EU a je tak jedním z největších zdrojů emisí.
Studie EU: obytné budovy tvoří 40 % celkové spotřeby energie
Toto množství spotřebovávané energie v obytných domech může být výrazně sníženo jednoduchými opatřeními, jako jsou například renovace či zateplení existujících budov či výměna některých stavebních komponentů (okna, dveře). Až 80% úspory energie potom přináší výstavba nových pasivních domů.
Evropská unie, již při přípravě revize směrnice o energetické náročnosti budov, vyzvala všechny členské státy, aby se snažily různými programy dosáhnout co největší úspory spotřeby energie a tepla v obytných domech. Současně by měly vhodnou osvětou a motivací vést své obyvatele k úpravám starších domů a bytů či nové výstavbě energeticky méně náročných budov.
Smyslem těchto motivačních nástrojů ve formě zvýhodněných půjček, grantů, přímých subvenčních programů nebo daňových úlev je snížit (v některých případech kompenzovat) zvýšené náklady na energeticky účinné technologie či komponenty ve srovnání se standardními investicemi. Mnoho členských států unie již také nabízí půjčky, granty či přímé subvence na zlepšení energetických vlastností stávajících budov a snížení spotřeby elektrické energie v domácnostech.
Například v Německu, které je co do klimatických podmínek a hustoty zástavby srovnatelné s ČR, v rámci Programu renovací budov investovali v loňském roce 2,2 mld. EUR (v přepočtu 650 Kč/obyvatele), v roce 2011 to bude 950 mil. EUR (v přepočtu 290 Kč/obyvatele). V ČR dosáhne podpora díky programu Zelená úsporám celkové částky 19 mld. Kč (800 Kč/obyvatele v roce 2011 a 2012).
"V České republice je reakcí na tuto výzvu EU mimo jiné program Zelená úsporám, který úspěšně běží od loňského roku a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podle propočtů by roční úspora po dokončení programu měla dosáhnout více jak 1 mil. tun CO2 (což je přibližně 1 mil. tun hnědého uhlí), a to po dobu více než 30 let," uvádí náměstkyně ministra Rut Bízková.
Příklady podpory v členských státech EU:
- Finsko - zavedení programu přímých dotací pro činžovní domy, samostatné domy či dvojdomky
- Německo, Rakousko - rozsáhlé programy půjček a úvěrů, například rozšířený Program renovace budov zaměřený na emise CO2 zahájený společností KfW Bank (Německo)
- Dánsko a Velká Británie - založení fondů pro úspory energie
Spotřeba energie i třikrát nižší
Z výsledků aktuální studie EU[1] také vyplývá, že v mírném klimatickém pásmu, kam spadá i Česká republika, je možné až trojnásobně snížit množství spotřebovávané energie. Zatímco u starých domů je průměrná spotřeba 269 kWh/m
2ročně, u nově postavených či zrenovovaných domů (zateplení, výměna oken a dveří) je to 74 až 113 kWh/m
2ročně, u pasivních domů je úspora ještě výraznější (viz poznámky).
Průměrná roční spotřeba energie u rodinných domů
| Druh budovy | Spotřeba energie (kWh/m2) |
| Staré domy | 269 |
| Staré, částečně renovované domy | 197 |
| Nově renovované domy | 74 - 113 |
| Nově postavené domy | 74 - 113 |
| Energeticky pasivní domy | 30 |
Poznámky:
[1] Study on the Energy Savings Potentials in EU Member States, Candidate Countries and EEA Countries
Zdroj: SFŽP
Sdílet článek na sociálních sítích
