Zelené budovy uspoří miliardy, ale zájem o ně je zatím nízký

Loni vstoupila v platnost nová evropská legislativa, která předpokládá, že od roku 2020 budou stavěny budovy pouze v tzv. pasivním standardu. Většina velkých developerů v Česku však svou nabídku nemění. Podle kritiků však za tím stojí spíše jejich neochota než vyšší náklady.

Budovy se podílejí 40 procenty na celkové spotřebě energie v Evropské unii a s další výstavbou vzrůstá počet objektů, a tím i spotřeba energie. V Česku proto vznikla nová zájmová skupina, která se snaží o to, aby stát subvencoval tzv. šetrné budovy. "Zvýšení energetické účinnosti rezidenčních budov představuje jednu z oblastí s nejvyšším potenciálem úspory energií v České republice, a proto si také zaslouží adekvátní pozornost při formulaci hospodářské politiky," uvádějí autoři studie, ekonomové Tomáš Lhoták a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.

Podle loni schválené směrnice Evropského parlamentu a Rady (2010/31/EU) o energetické náročnosti budov mají být všechny nové budovy od roku 2020 stavěny s "téměř nulovou" spotřebou energie - tato definice však není specifikována. Budovy, které se u nás dnes stavějí, sice splňují platné normy, u většiny z nich se ale o minimální spotřebě energie, nebo dokonce pasivním standardu nedá hovořit. U pasivních domů je roční spotřeba tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/m2. Dnes ovšem většina nově postavených bytových domů spotřebuje minimálně dvakrát více energie.

Peníze na podporu z emisních povolenek

Koncem minulého měsíce prezentovalo veřejnosti své cíle nově vzniklé sdružení Šance pro budovy. Zasazuje se o to, aby se stát na platnost směrnice připravil dobrovolně s předstihem. Navrhuje zavést povinně nízkoenergetický standard pro nové rezidenční stavby nejlépe již od roku 2013. Od roku 2015 by měl být zaveden pasivní standard a na téměř nulový standard, kdy by spotřeba energie měla být do značné míry kryta z obnovitelných zdrojů, by pak Česko plynule navázalo v roce 2020. Včasnou přípravou na směrnici EU by si naše země udržela konkurenceschopnost. Tým ekonoma Zámečníka spočítal, že by úspory české společnosti v průběhu 25 let dosáhly 223 miliard korun, a to za konzervativního předpokladu, že by roční růst ceny energií činil tři procenta. Přínos by se úměrně zvyšoval s růstem cen energií.

Analýza navrhuje několik typů vládní fiskální intervence, jako je například fixní dotace pro stavebníky, odpovídající části zvýšených nákladů, jež ekologické stavby vyžadují. Stavebník by však dotaci dostal jen v případě, že projekt vybuduje ve vyšším standardu, než požadují platné normy. Peníze na podpory mohou jít podle ekonoma třeba z prodeje emisních povolenek. Financování by mohlo fungovat obdobně jako program Zelená úsporám. Sdružení Šance pro budovy, jež založily neziskové organizace Česká rada pro šetrné budovy a Centrum pasivního domu, podporuje kromě dalších asociací i stovka firem z oboru stavebnictví a technologií.

Když pomineme výstavbu rodinných domů, z developerských společností stavějí nízkoenergetické bytové domy pouze menší hráči jako například pražská společnost JRD. Trend však hodlá změnit Skanska, jež iniciativu Šance pro budovy podpořila.

"Všechny nové rezidenční projekty budeme stavět v energetické třídě B, což odpovídá nízkoenergetickému standardu," prohlásil Jan Fabián ze společnosti Skanska. Ostatní velké developerské firmy se zatím nechystají samy od sebe přepracovat své rezidenční projekty na nízkoenergetické. Důvod je jednoduchý: takové bytovky jsou totiž technologicky náročnější, a proto jsou investice do nich vyšší, což se zákonitě musí promítnout do cen pro koncové zákazníky.

"Nešetrné" byty jdou lépe na odbyt

Skanska staví v rámci bytových souborů Botanica a Milíčovský háj v Praze několik menších domů, které splňují požadavky nízkoenergetického bydlení. Například v projektu Milíčovský háj-jih je jich ze 120 bytů navrženo v nízkoenergetickém standardu 66, zbývající jsou v běžném standardu. Rozdíl v ceně je zhruba 15 procent. Na odbyt jdou však rychleji levnější byty, kde nebyly použity ekologické technologie. "V tuto chvíli je klientům k dispozici 32 volných bytů ve standardu Komfort Eko, 12 bytů ve standardu Rodina," říká Eva Keřková z marketingového oddělení společnosti Skanska. Přitom úspora nákladů na vytápění bytu v energeticky úsporném domě podle ní dosahuje 40 až 50 procent nákladů na vytápění běžného bytu.

"Problém je, že lidé nedokážou vidět investiční horizont delší než pět let," říká Jan Řežáb, ředitel developerské JRD, jež staví byty výhradně v nízkoenergetickém standardu a chystá se i na pasivní bytovky. První bytovka od JRD v pasivním standardu má mít roční spotřebu tepla 12,6 kilowatthodiny na metr čtvereční.

Naopak pražský developer Ekospol, jenž buduje levné byty, zastáncem přechodu na nízkoenergetické bydlení není. Evropská směrnice podle firmy zhorší dostupnost vlastního bydlení pro české domácnosti. "Jde o další důkaz novodobého evropského socialismu, kde bruselští úředníci pod vlivem lobbistů a zájmových skupin rozhodují o trhu, o kterém nemají ani ponětí," prohlásil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. Podle Ekospolu je zájem o byty s nízkou spotřebou energie minimální, v Praze jejich podíl na celkových loňských prodejích nových bytů činil 2-4 procenta. Řežáb z JRD, která až na výjimky prodává všechny své byty před kolaudací, s nedostatkem poptávky nesouhlasí.

"Je jen nízká ochota tyto byty stavět," říká Řežáb. "I přesto, že vícenáklady se v poslední době výrazně snížily, a když je firma šikovná, činí jen několik jednotek procent oproti konvenční rezidenční výstavbě," dodal. JRD staví menší projekty maximálně s pár desítkami bytů. "Snažíme se vždy prodávat za konkurenční ceny," říká Řežáb s tím, že jejich byty byly před prohloubením ekonomického útlumu v pražských lokalitách, jako jsou Dolní Měcholupy a Uhříněves, cenově srovnatelné s konkurencí. Prodeje bytů se však v krizi propadly a konkurenti JRD šli s cenami výrazně dolů. To je případ třeba projektu Malý háj od Finepu ve Štěrboholích.

Poptávku může stimulovat jenom subvence státu

Jiní developeři argumentují tím, že zájem o byty v nízkoenergetickém standardu je omezen na skupinu klientů, kteří si počáteční vyšší investici mohou dovolit. Například developer Sekyra Group na přání klientů předělal jeden svůj menší bytový projekt ze standardního na nízkoenergetický. Celkové náklady na realizaci domu se podle společnosti navýšily o 10 procent. "Není problém provést změnu, ale zafinancovat to," řekl Leoš Anderle, ředitel developmentu Sekyra Group. Poptávku může podle něho zásadněji stimulovat jenom subvence státu.

Hospodářské noviny v druhé polovině loňského roku s pomocí odborníků hodnotily, zda ceny bytů v novostavbách odpovídají jejich kvalitě. Z celkového počtu 29 rezidenčních projektů byly pouze dva objekty v ryze nízkoenergetickém standardu.

"Plyne z toho smutný závěr, že energetickou náročnost těchto staveb lze řešit pouze direktivním zvýšením požadavků normy," uvedl tehdy architekt Mojmír Hudec, jenž se na projektování nízkoenergetických a pasivních domů specializuje a řadu bytů s HN navštívil. Kvalita obálky navštívených objektů sice byla na úrovni požadované normou na tepelnou ochranu budov, ale to už nebude za pár let stačit.

Problém je, že lidé nedokážou vidět investiční horizont delší než pět let.
Jan Řežáb, ředitel developerské firmy JRD

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

POD ALTÁNEM
První bytovka v pasivním standardu v Praze.
vizualizace: JRD

V PRAZE I V PAŘÍŽI
Ukázka šetrných budov pro komerční účely. Vlevo hotel Mosaic Praha, vpravo Tour First v Paříži, která je rekonstrukcí kancelářské budovy z roku 1974.
foto: archiv HN, archiv firmy

RENNES
Résidence Languedoc ve francouzském Rennes.