Polystyrenové zateplení: bez dotací přijde slabý rok

"Když jsme před dvanácti roky zakládali Sdružení zpracovatelů expandovaného polystyrenu, stačilo k pokrytí roční spotřeby kolem 20 tisíc tun. Postupně se výroba zvyšovala až na 56 tisíc tun polystyrenu v roce 2010," vypočítává Pavel Zemene, předseda sdružení.

Sdružení má v současné době dvanáct členů, kteří zajišťují 95 procent výroby polystyrenu v Česku. Jediným obdobím, kdy zaznamenali pokles výroby, byl rok 2009.

Tempo zateplování zpomalí

Nedostatek financí ve státním rozpočtu letos dolehne i na podporu zateplování bytových objektů. Loni získal Státní fond na podporu bydlení pro program Nový panel jednu miliardu korun. Ta je již přitom téměř vyčerpána. Letos už nedostane ani korunu.

"Za deset let existence tohoto programu byly uzavřeny smlouvy v objemu 12,8 miliardy korun. Touto formou byly podpořeny úvěry na rekonstrukce, modernizace a zateplování 360 tisíc bytů v celkové hodnotě 52 miliard," uvádí Jan Wagner, ředitel fondu.

Rovněž dva roky existující program Zelená úsporám, který spravuje Státní fond životního prostředí a z něhož se platí výměna starých kotlů a zateplování domů, nebude mít letos na rozhazování.

V souvislosti s kauzou odstupujícího ministra životního prostředí Pavla Drobila vyšlo najevo, že podle hrubých odhadů chybí až pět miliard korun na pokrytí podaných žádostí.

Loni stačil ekologický fond podle své mluvčí Lenky Brandtové vyplatit necelé dvě miliardy. "Na podzim bylo schváleno vyplacení ještě 5,7 miliardy korun, které mohou žadatelé očekávat koncem března," uvádí Brandtová. Dalších více než čtrnáct tisíc dosud nevyřízených žádostí má ale velmi malou naději.

Polystyren míří na stavby

Wagner předpokládá, že zastavení podpory povede ke snížení tempa rekonstrukcí. "I v případech, kdy se investoři rozhodnou pro zateplení bez státní podpory, dojde k významnému omezení rozsahu prací," míní.

"Očekáváme sice další mírný propad nových staveb, ale věříme, že renovace dále porostou," říká šéf marketingu Libor Urbášek.

Přitom 90 procent vyrobeného polystyrenu jde v Česku do stavebnictví. Jen necelých deset procent je využito pro obaly a zanedbatelné množství pro výrobu windsurfingů, cyklistických přileb či chladniček.

Největšími producenty pěnového polystyrenu v tuzemsku jsou hlavně firmy v majetku zahraničních koncernů: Bachl v Modřicích u Brna byl v roce 1991 první dceřinou společností německého Bachlu ve východní Evropě, Isover v Častolovicích je zase součástí francouzského koncernu Saint-Gobain Isover. Vedení české pobočky letos počítá se spíše pozitivním vývojem odbytu. K významnějším českým výrobcům patří například Styrotrade v Čakovičkách a Izopol z Dolních Pousteven.

Většina polystyrenu zůstává v Česku, export do příhraničních oblastí sousedních zemí dosahuje maximálně pěti procent. "Nevyplatí se vozit desky na větší vzdálenosti," vysvětluje Jiří Kudlička, ředitel společnosti Bachl.

Hitem je šedý polystyren

Největší výrobci polystyrenu se nyní zaměřují na inovace a vymýšlejí novinky s vyššími izolačními vlastnostmi. Šedý polystyren vyrábí i společnost Bachl, jejíž loňské tržby z prodeje polystyrenu dosáhly 700 milionů korun.

"Doslova hitem se staly výrobky z šedého polystyrenu a také sendvičové složení s minerální izolací," popisuje Urbášek. "Šedý polystyren má výrazně lepší izolační vlastnosti. Protože jeho výroba je technologicky náročnější než u bílého, nabízejí jej především velcí výrobci," dodává.

Loni tvořil podíl šedého polystyrenu na zateplených fasádách v Česku deset procent, v Německu je tento podíl padesátiprocentní. A právě producenti polystyrenu vyšších izolačních vlastností spoléhají, že je investoři upřednostní, i pokud dojde k výpadku dotací.

"Na tento stav se v tuzemsku dostaneme během pěti let," věří Kudlička.

Podle odhadů zbývá v panelových i ostatních domech ještě zateplit 1,6 milionu bytů. Výrobcům polystyrenu by to mělo zajistit nadprůměrný odbyt ještě na více než deset let.

AUTOR: Marcela Honsová