Chlor okrádá a škodí

Pokaždé když otočíme vodovodním kohoutkem a pijeme vodu, která je ošetřena chlorem a obsahuje uhličitan vápenatý a jiné minerálie, dáváme své zdraví a život v sázku, upozorňují po dlouholetém výzkumu Paul a Patricia Braggovi. V mnohém s americkými vědci souhlasí i naši odborníci, přesto je většina pitné vody dezinfikována chlorem. MARTA PAWLICOVÁ Praha - Svědění rukou po umytí i jiné reakce, ale i uhynulé rybičky. Tak se často v Praze projevovalo větší chlórování vody po loňských záplavách. Kvalita vody se zhoršila, a proto v pitné vodě přibylo chloru, a to skoro o 60 procent. \"V důsledku povodní bylo chlorování pražské vody zvýšeno až o 0,2 mg na litr volného chloru,\"sdělila mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Marcela Dvořáková. Zvýšení z 0,3 mg povolil pražský hygienik na přechodnou dobu. To platilo do zahájení plného provozu čistírny odpadních vod, tedy do konce listopadu. Že chlor a různé sloučeniny chloru jsou agresivní oxidační a bělicí prostředky, se dlouho ví. Američtí vědci Paul a Patricia Braggovi své dlouholeté vědecké výzkumy shrnuli v díle \"Šokující pravda o vodě\". Tvrdí například, že je- li obsah chloru v naší pitné vodě tak vysoký, že už cítíme jeho chuť, a dokonce zápach, dostává se ho do našeho trávicího traktu už opravdu velké množství. Taková koncentrace je schopna zničit pro nás potřebné a užitečné bakterie a oloupit nás o důležité vitaminy, které v náš prospěch bakterie produkují. Kožní lékařka Andrea Vocilková zase VP z praxe potvrdila, že chlor dráždí pokožku a mnoho lidí je na něj alergických. \"Po mytí ve vodě ošetřené chlorem je jejich kůže suchá a může také svědit. Výjimečně se tvoří i alergická vyrážka,\"řekla. Pokračování na str. 2 Dokončení ze str. 1 Lidé, kteří takto reagují na přítomnost chloru ve vodě, by se měli raději krátce sprchovat než koupat ve vaně, nepoužívat příliš horkou vodu, protože ta účinek chloru zvyšuje, a po umytí natřít pokožku vhodným krémem, radí lékařka. Nižší živočichové podle Vocilkové reagují na chlor mnohem citlivěji než člověk. Proto třeba vánoční kapr ve vaně začne po několika dnech vybělovat. Nepomůže ani nechat nejdříve vodu odstát a nechat chlor vyprchat. I ten zbytkový mu vadí. Jenže chlór je stále nejčastější prvek, jímž se pitná voda dezinfikuje. A podle Dvořákové je to postup obvyklý také jinde ve světě. Proč se u nás jiné metody, například ošetření chlordioxidem či dezinfekce ÚV zářením a ozonem, používají jen v omezené míře? S chlordioxidem nebyly dobré zkušenosti a přišlo by to velmi draho. \"Použití chlordioxidu by znamenalo přejít na zcela jinou technologii dezinfekce na všech úpravnách a mělo by to silný dopad na celý distribuční systém, protože tato látka je podstatně silnější oxidační činidlo než chlor,\"potvrdila vedoucí útvaru kontroly vody PVK Radka Hušková. Podle jejich slov v místech, kde se dezinfekce chlordioxidem zaváděla, se asi po dobu jednoho roku uvolňoval vodní kámen a další usazeniny z potrubí a voda se jevila kalná a závadná. Při současném stavu vodovodního systému v Praze by tato metoda tedy nebyla vhodná. Pokud jde o dezinfekci pomocí UV záření, ta se dělá pouze v Káraném pro část balené vody. \"Tento systém dezinfekce může být použit tam, kde je voda biologicky stabilní, a nepoužívá se u velkých objemů vody,\"řekla Hušková. \"Časem můžeme uvažovat i o širším zavedení této metody, ale záleží na prvotní technologii úpravy. Je to dezinfekce vhodná například na koncové vodojemy.\"Ozonizace se v Praze používá na největší pražské úpravně pitné vody na Želivce. Je to velice účinná metoda, má silný ničivý účinek na bakterie, větší než klasická dezinfekce chlorem. Žel, ze Želivky až ke kohoutku spotřebitele je příliš dlouhá cesta, a protože se pražská pitná voda míchá z více zdrojů, nakonec se do ní musí stejně, i když v menším množství, přidat chlor. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro věci životního prostředí, považuje pražskou vodu ve srovnání s jinými za průměrnou. A doporučuje před napitím dopřát vodě čas, aby se chloru zbavila. Pokud jde o kvalitu vody pro Prahu, nejvýše si cení té z Káraného. Jenže čistě z tohoto zdroje ji nikdo v hlavním městě nedostává. Míchá se totiž s vodou ze Želivky a z Vltavy. Miroslav Šuta Pražanům doporučuje: Nepít čerstvou vodu z vodovodu. Na vaření používat odstátou vodu, aby část chloru vytěkala. Na zalévání květin nechat vodu odstát minimálně 24 hodin, aby chlor vyprchal. Některé rostliny jsou citlivé na jeho přítomnost. Převařením se voda zbaví chloru, ale pouhé uvedení do varu nestačí. Voda se skutečně musí vařit asi 5 minut. Zdroj: Večerník Praha