Lehce otravná zahrada

Tvárný, ale nebezpečný

Jedním z nejrozšířenějších jedovatých keřů v zahradách a parcích je tis červený. Na pohled láká červenými bobulemi - tzv. míškem, jehož dužina obaluje zralá semena. I když míšky jedovaté nejsou, semena uvnitř ano, a právě červené míšky mohou lákat děti nebo i zvířata k malé "ochutnávce".

Období zralosti plodů tisu končí, ale je dobré vědět, že kromě míšku je jedovatá celá rostlina. Smrtelná dávka pro člověka bývá udávána okolo 200 g jehličí. Ačkoliv není úplně pravděpodobné, že by někdo takovou porci spořádal, tis se do zahrad, kde se pohybují malé děti, příliš nehodí.

Pokud přesto chcete tis za okny mít, protože se dá snadno formovat zastříháváním a snáší dobře stín, vysaďte ho alespoň jako pozadí záhonů nebo nízkých keřů, a ty případně obežeňte plůtkem.

"Tis se hodí do míst u vchodu do domu, který bývá na severní, málo slunné straně, hezky vynikne jako tmavé pozadí v kontrastu se světlou plastikou, dobře se mu daří ve skupině s bambusy," říká o využití tisu v zahradě architekt zahrad Miloš Král.

Jedovaté účinky tisu znali lidé už ve středověku, kdy byl považován za rostlinu čarodějek. Odpradávna se však využívalo jeho pružné a přitom pevné a trvanlivé dřevo především na výrobu zbraní lučištníků. Ostatně u populárního muže z ledovce, Ötziho, bylo nalezeno lučiště vyrobené právě z tisového dřeva.

Hezky praskají, ale mohou ublížit

Pámelník bílý je keř s tmavými drobnými listy a růžovými květy. Ty až do pozdního podzimu dozrávají v bílé bobule, které po zmáčknutí pukají. Ano, pámelník je onen keř, který jste co by dítka školou povinná otrhávala a nechávala explodovat pod podrážkami bot.

Bobule jsou však jedovaté a mohou způsobit bolení břicha nebo zvracení. I tento keř bývá častým obyvatelem zahrad a parků, kde slouží jako součást živých plotů. Je odolný proti mrazu, daří se mu i ve stínu. Nevadí mu ani znečištění, takže "to ustojí" i podél silnic s hustým provozem.

U pámelníku platí to, co u tisů, tedy z bezpečnostních důvodů se vyplatí znesnadnit k němu přístup. Pravděpodobnost, že nebudete muset volat kvůli otravě na toxikologii, vzroste, pokud bílé kuličky otrháte do bezpečné výšky.

Není také od věci děti na jedovatost plodů upozorňovat, i když účinnost této prevence může být sporná. Stačí vzpomenout na film Obecná škola a varování před olizováním zmrzlého zábradlí. V každém případě by měly být děti naučené neochutnávat neznámé plody. Dospělí by se zase měli vyvarovat sbírání rostlin za účelem domácího léčitelství, pokud nejsou s botanikou blíže obeznámeni.

Dekorace s trochou jedu

Symbol anglických Vánoc s tuhými, trnitými listy a červenými kuličkami velikosti hrášku, které zůstávají na rostlině až do března následujícího roku. Větvičky, které možná znáte z vánočních dekorací, patří cesmíně ostrolisté. Tento keř není v českých zahradách příliš rozšířený. Působí však dobře jako solitér nebo vysazovaný ve dvojicích u vchodů do domu.

Cesmína vyžaduje polostín a závětří a vlhčí výživnou půdu. Není zrovna milovníkem mrazu, mladé keříky proto na zimu zakryjte.

Jedovaté jsou na cesmíně plody a listy, které jsou zvlášť nebezepčné, protože otrava může způsobit kromě nevolnosti, zvracení nebo ospalosti i poškození ledvin. U dospělého člověka by údajně byla smrtelná dávka 20 až 30 bobulí, dětem by stačilo podstatně méně.

Pořád ve střehu

Mít se na pozoru před jedovatými rostlinami je potřeba celý rok, nejen na podzim. Mezi nebezpečné rostliny patří například i nevinně vyhlížející konvalinka. Rostlina, která na jaře vykvete něžnými zvonky, zraje kulovitými červenými bobulemi. Plody, květy i listy obsahují velmi prudký srdeční jed. Stačí některou část rostliny žvýkat nebo se nalokat vody z vázy.

Velmi jedovatá je pokojová stálice difenbachie. Rostlina má velké, oválné, svrchu lesklé listy s bílým žebrováním, které vyrůstají z dřevnatého stonku. Hlavně ten obsahuje krystaly šťavelu vápenatého. Stačí se ho dotknout, a dojde k podráždění pokožky, očí nebo sliznice a trávicího ústrojí. Nebezpečný je styk s difenbachií zejména pro děti, ale i taková difenbachie v blízkosti klece s papouškem může skončit malou rodinnou tragédií.

Postup první pomoci při otravě difenbachií se poněkud liší od postupu při otravě jinými rostlinami. Postiženému je třeba podat po požití chladivý nápoj a dát cucat led nebo zmrzlinu. Pak co nejdřív zajistit lékařskou pomoc, protože do 15 minut se dostavují otoky sliznic a hrozí udušení.

Jedovky
Co dělat při otravě
Otravám je nejlepší předcházet,ale pokud k nim dojde, držte se návodu.

krok 1
ihned po nehodě
Vyndejte rostlinu z úst, vypláchněte dutinu ústní, zkuste vyvolat zvracení podrážděním měkkého patra.

krok 2
podání léků
Dejte postiženému několik tablet živočišného uhlí, určete rostlinu, kontaktujte lékaře nebo Toxikologické informační středisko.

krok 3
CO DÁT K PITÍ
Dáváte-li pít, pak nejlépe vodu nebo čaj. Nevhodné jsou šumivé nápoje, bez porady s lékařem nedávejte pít mléko.

krok 4
CO S SEBOU VZÍT
Pokud vezete postiženého do nemocnice, vezměnte plody, větévky i listy rostliny, uchovejte i vzorky stolice nebo zvratků.

krok 5
KAM VOLAT
Kontaktujte Toxikologické informační středisko na 224 919 293, 224 915 402. Udejte, komu se nehoda stala, jeho věk, hmotnost, choroby, rostlinu, její účinky, čas nehody, průběh, dosavadní opatření.


Tis červený je ve volné přírodě ohroženým druhem. Na památné tisy narazíte ve vesnici Krompach, asi 8 km severovýchodně od Cvikova v okrese Česká Lípa.


Kde se informovat o toxicitě rostlin?

Pokud si plánujete zahradu sami a chcete se podívat, jestli rostliny, které se chystáte vysázet, nejsou jedovaté, můžete nahlédnout do několika publikací, které se přímo jedovatými rostlinami zabývají. Při výběru rostlin dejte pozor také na to, že jeden druh může mít jedovaté i nejedovaté kultivary. Jestliže si na plánování a realizaci zahrady najímáte profesionála, měl by se zajímat o to, zda se budou po zahradě pohybovat malé děti nebo domácí mazlíčci. Nezapomínejte se zmínit i o alergiích, mezi nejčastější rostliny vyvolávající alergie patří zjara bříza a lípa, v létě trávy. Silným alrgenem je například také jinak léčivá echinacea.

Které jedovaté rostliny se nejčastěji vyskytují na zahradě?

Časně zjara kvetou sněženky, sasanky nebo koniklec, později pivoňky či poměrně silně jedovatý oměj. Z keřů je potřeba dávat si pozor na lýkovec s jedovatými plody i kůrou nebo štědřenec, jehož plody, připomínající fazolové lusky, ukrývají jedovatá semena. Jedovaté jsou i túje, které se používají do živých plotů. Záleží ale na množství požitých částí i na zdravotním stavu a kondici toho, kdo je pozřel.

Na které rostliny je třeba dávat pozor ve volné přírodě?

Přes zimu zůstávají na keři černé bobule ptačího zobu. Nejsou prudce jedovaté, ale k mírné otravě může dojít. Například velmi jedovatý lýkovec nebo oměj rostou i planě. Lýkovec, který uzrává na jaře jako jeden z prvních, roste na vlhkých místech v lesích, vlhko má rád i oměj, narazit na něj můžete ve vyšších horských polohách blízko potoků. Rostlina, která může způsobit potíže a velmi snadno se šíří po okolí, je bolševník. Jeho šťáva obsahuje látky rozkládající kožní pigmenty, které na kůži tvoří bolestivé puchýře.



Otravám je nejlepší předcházet, ale pokud k nim dojde, držte se návodu.

Vyndejte rostlinu z úst, vypláchněte dutinu ústní, zkuste vyvolat zvracení podrážděním měkkého patra.

Dejte postiženému několik tablet živočišného uhlí, určete rostlinu, kontaktujte lékaře nebo Toxikologické informační středisko.

Dáváte-li pít, pak nejlépe vodu nebo čaj. Nevhodné jsou šumivé nápoje, bez porady s lékařem nedávejte pít mléko.

Pokud vezete postiženého do nemocnice, vezměnte plody, větévky i listy rostliny, uchovejte i vzorky stolice nebo zvratků.

Kontaktujte Toxikologické informační středisko na 224 919 293, 224 915 402. Udejte, komu se nehoda stala, jeho věk, hmotnost, choroby, rostlinu, její účinky, čas nehody, průběh, dosavadní opatření.

Zhruba 100 bylin a dřevin, které mohou ohrozit zdraví, představuje kniha Jana Nováka Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě. Obsahuje základní údaje o rostlinných jedech i o účincích, které mohou vyvolat. Kniha nakladatelství Grada je dostupná i v knihovnách.


Při otravě difenbachií dochází k otokům sliznic a hrozí udušení.


Kde se poučit

Zhruba 100 bylin a dřevin, které mohou ohrozit zdraví, představuje kniha Jana Nováka Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě. Obsahuje základní údaje o rostlinných jedech i o účincích, které mohou vyvolat. Kniha nakladatelství Grada je dostupná i v knihovnách.