Agrofert spolkl další velkou firmu - i s chovem 250 zubatých obrů, kterých se teď nemůže zbavit.
Je třeba zabít krokodýla
Jen se krmí, tloustnou, umějí být i velmi nebezpeční - a žádný užitek z nich není. Řeč tentokrát není o úplatných politicích nebo stranických >>kmotrech<<, ale o obyvatelích jedné farmy u Jevišovic na Znojemsku.
Konkrétně jde o chov zhruba 250 krokodýlů nilských. Podnik Agrodružstvo Jevišovice si je pořídil zhruba před pěti lety.
Firma tehdy patřila mezi největší v republice, ale smělé plány se nevydařily, a po insolvenčních problémech ji nakonec letos koupil agropotravinářský kolos Agrofert Andreje Babiše. A získal tak i zmíněné >>atraktivní<< plazy, ačkoli o ně vůbec nestál.
Krokodýlí farmy se totiž nikdo v Česku, ale zřejmě ani v celé Evropské unii, neumí zbavit. Snažil se o to již dlouholetý jevišovický šéf Bohumír Rada, teď břemeno přebírá Babiš.
Jevišovičtí si zubatá zvířata původně pořídili s tím, že hlavním užitkem bude kůže na kabelky a maso do lepších restaurací i na vývoz. Jenže se ukázalo, že bruselská ani česká legislativa nemá předpis pro krokodýly jako jateční zvířata, takže nemohou skončit na talíři. Nesmějí se ale ani zabít jen tak bez užitku, to by zase bylo porušení zákona o ochraně zvířat.
A tenhle právní stav trvá dodnes. Úřední šiml řehtá, chovatelé jsou bezradní a krokodýli vesele tloustnou.
Úřednický ping-pong
Ministerstvo zemědělství přitom o problému ví celá léta, od počátku jevišovického chovu. Ale odvolávalo se vždy na to, že věc mají řešit veterináři, a ani dnes nejsou úředníci schopni sdělit, co udělají.
Státní veterinární správa ale tvrdí, že míček už dávno není na její straně.
>>Předali jsme ministerstvu už snad před rokem podklady pro vyhlášku, která umožní problém řešit,<< tvrdí mluvčí správy Josef Duben.
>>Čas od času, když se zřejmě na osud krokodýlů někdo zeptá, nás ministerští úředníci požádají o vyjádření. A my jim vždy odpovíme, že podklady leží už měsíce u nich. Nikdy po nás přitom ministerstvo nechtělo ani materiály nějak doplnit,<< dodává Duben.
Připomíná i rozhodnutí Evropské komise, že legislativu pro jateční krokodýly si má udělat každá země unie sama.
Majitel Agrofertu Andrej Babiš jasně říká, že v chovu šupinatých plazů pokračovat nehodlá. Firma si nechá jen několik zvířat jako atrakci v teráriu.
Chovatelé teď jednají o odsunu krokodýlů se zoologickými zahradami i soukromými chovateli, zkoumají šance prodat je na zahraniční farmy - a také vyjednávají s ministerstvem o schválení oné vyhlášky, jež by krokodýly zařadila mezi jateční zvířata.
>>Finální řešení bude nejspíš kombinací všech těchto alternativ,<< předpokládá Babiš.
Velké oči pana Rady
Krokodýlí patálie, jakkoli pozoruhodná, je ale přitom jen součástí celé kauzy vzestupu a pádu jevišovického podniku. Kauzy, která ukazuje, jak mohou skončit přehnané vize.
Dnes si totiž sice pánové Rada a Babiš takřka nemohou přijít na jméno - ale donedávna tomu tak nebylo.
Agrofert s Jevišovicemi úzce spolupracoval (odebíral kuřata, prasata, obilí, naopak dodával znojemskému podniku osiva a hnojiva) a sám Babiš dával Radu za příklad. Vyzdvihoval jeho vize, oceňoval šíři aktivit.
>>Nejsme tak velcí jako Agrofert, ale najdeme u něj spoustu inspirace, moc si pana Babiše vážím,<< skládal na oplátku poklony Rada.
Oba podnikatelé se přitom v agropotravinářském byznyse inspirovali i příkladem bývalého >>slušovického zázraku<<. Oba také navštěvovali semináře, které stále pořádají exslušovičtí bossové František Čuba a Josef Hurta.
A především, Rada si pro své podnikání z těchto inspiračních zdrojů odnesl názor, že moderní zemědělský velkopodnik musí být rozkročen ve více odvětvích, investovat i v zahraničí a nebát se >>velkých výzev<<.
Není pochyb o tom, že ještě před pěti lety patřily právě Radou vedené Jevišovice k nejprogresivnějším zemědělským podnikům v zemi. Roční tržby společnosti dosahovaly dvou miliard korun, zisk desítek milionů.
Podnik sázel na výrobu energie v bioplynové stanici i fotovoltaice. Produkci z polí se snažil lépe zhodnotit jako krmiva pro vlastní hospodářská zvířata. Vydal se na Ukrajinu, kde plánoval pronájem až desítek tisíc hektarů. V Rumunsku si potom pronajal dalších asi 8500 hektarů.
>>Slušovické móresy<< zaváděl Rada i do řízení podniku. >>Naši manažeři berou na zemědělství vysoký plat, kolem 45 tisíc korun měsíčně. Ale každý druhý pátek mi třeba šéfové provozů musejí obhájit své výrobní náklady - a kdo je nejhorší a během několika týdnů se nezlepší, odejde,<< popsal metodu před časem v Hospodářských novinách.
Koupě z donucení
Jenže velké plány zkrachovaly, a jevišovičtí začali ronit krokodýlí slzy.
Za bioplynku dostávali pokuty, protože neměla v pořádku všechna povolení. Akce s obnovitelnými zdroji energie tak zkrachovala.
Podnik ale především nezvládl investice v zahraničí, kde měl splácet stovky milionů korun za nájem pozemků. Nakonec dlužil i firmám v Česku, podle loňského vyjádření Rady dosahovaly dluhy 230 milionů korun.
Jevišovice horko těžko odrážely návrhy věřitelů na insolvenci. Nakonec došlo letos v lednu k dohodě o smíru už jen proto, že do firmy, už přeměněné na akciovku Agro Jevišovice, vstoupil Agrofert přes svoji kroměřížskou společnost Navos.
Babiš leckdy vstupuje do firem agresivně, tentokrát se dá ale věřit tomu, že násilné převzetí Jevišovic neplánoval.
>>Agro jsme byli nuceni koupit, nikdy jsme o to cíleně neusilovali. Ale společnost nám dlužila už stovky milionů za dodávky a bylo jasné, že nám je nebude schopna splatit. Vstup do firmy byl jediné řešení,<< říká s tím, že nejproblematičtější části firmy - bioplynku a aktivity v Rumunsku - Agrofert nekoupil.
Týdeník Ekonom žádal přes dva měsíce o vyjádření i Bohumíra Radu. Ten několikrát přislíbil schůzku - ale nikdy slib nesplnil.
Jevišovický zázrak končí jako ukázka přehnaných nedotažených plánů. Ovšem podivný symbol této nenaplněné vize zůstává - v podobě >>nesmrtelných<< krokodýlů...
AUTOR: Martin Mařík
Jevišovická anabáze
- - Agrodružstvo Jevišovice vzniká na základě původního JZD v roce 1993, hybatelem všeho dění je od počátku šéf podniku Bohumír Rada.
- - V roce 2007 je Agrodružstvo v zenitu: v Česku má na 9500 hektarů, další si pronajímá na Ukrajině a v Rumunsku. Zaměstnává kolem 400 lidí.
- Buduje bioplynovou stanici, má krokodýlí farmu, u níž chce stavět i rekreační komplex.
- - Kvůli sporům o povolení bioplynové stanice dostává podnik v letech 2008 a 2009 několikamilionové pokuty. A ukazuje se, že investice a plány byly zřejmě nereálné. Podnik přiznává v médiích dluh téměř čtvrt miliardy korun.
- - V roce 2010 už se objevují návrhy na insolvenci. V březnu 2010 se Agrodružstvo přeměňuje na akciovou společnost Agro Jevišovice, majoritní podíl si nechává Rada.
- - Letos v lednu jsou insolvenční návrhy staženy a v únoru kupuje Jevišovice agrochemický gigant Agrofert. Dnes se podnik zaměřuje na produkci mléka a kuřat.