Globalizace

je slovo vzniklé z uvedeného anglického výrazu překládaného jako "zmezinárodnění". Vzhledem k tomu, že v kontextu, v němž se pojem globalizace používá, se jedná spíše o postupný proces než výsledek, je v tomto případě výstižnějším překladem slovo "zmezinárodňování". Významným rysem globalizace je nárůst přenosu informací v globálním měřítku, nárůst světového obchodu a růst dopravy všech druhů. Z ekonomického hlediska lze také říci, že jde o sjednocování trhů podniků. Z ekologického hlediska je globalizace jev rozporuplný, který má kladné i záporné stránky. Typickým příkladem je nárůst dopravy, jež je hlavním předpokladem rozvoje světového obchodu a zároveň se stává nejvýznačnějším činitelem zvyšujícím negativní dopad na životní prostředí. Globalizaci je přičítána také rostoucí nerovnost mezi chudými a bohatými zeměmi, i když hlavní příčinou této nerovnosti jsou v podstatě nedemokratické způsoby chování světových lobbyistických skupin, prosazujících své zájmy na úkor nejslabších členů světového společenství.

Literatura:

1) Moldan, B.: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, str. 27,

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2001, ISBN 80-246-0246-6

2) Kislingerová, E. a kol.: Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací, kap. 1. 2., nakl. G. H. Beck v Praze 2008

3) Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V.: Globalizace a globální problémy, Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí 2006, ISBN 80-87076-01-X