Bjorn Lomborg: Omyly a manipulace zelených vědců

Ať už je však snaha přitlačit veřejnost strašením k předem danému řešení jakkoli dobře myšlena, často se vymstí: jakmile lidé jednou zjistí, že byli klamáni, ztratí důvěru i zájem.

Minulý měsíc přinesl během jediného týdne hned dva příklady. Francouzský badatel Gilles-Eric Séralini se 19. září pokusil podnítit odpor veřejnosti proti geneticky modifikovaným potravinám zveřejněním zprávy, že GM kukuřice, za použití pesticidu Roundup i bez něj, zavinila vznik obrovských nádorů a předčasnou smrt 200 potkanů, kteří ji dva roky konzumovali.

Předložením řady fotografií potkanů s nádory velikosti pingpongového míčku Séralini rozhodně upoutal pozornost veřejnosti. Francouzští ministři zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství slíbili okamžité prošetření a pohrozili zákazem dovozu modifikované kukuřice do Evropské unie.

Vědecká malá domů

Jenže Séraliniho výzkum provázelo mnoho problematických otázek. V prvé řadě potkani kmene Sprague-Dawley, které použil, jsou přirozeně náchylní k nádorům. Studie dokládají, že před dosažením dvou let věku nádor vzniká u 88-96 % jedinců. Veřejnost však viděla jen fotografie nádorově postižených potkanů, kteří konzumovali modifikovanou kukuřici a Roundup. Kdyby viděla podobně ohyzdné novotvary, které se vyvinou i u jinak krmených potkanů tohoto kmene, veřejní činitelé by zřejmě nejednali tak ukvapeně.

Séralini použil jako kontrolní skupinu jen 20 potkanů, které krmil běžnou kukuřicí bez Roundupu. Z nich během dvou let zemřelo pět, což je neobvyklé, protože studie tisíců kontrolních potkanů kmene Sprague-Dawley ukazují, že během daného období měla uhynout asi polovina. Séralini použil svou nízkou úmrtnost jako základ a prohlásil - bez jakékoli statistické analýzy -, že vyšší úmrtnost (těsně pod 40 %) u zbývajících 180 potkanů krmených geneticky změněnou kukuřicí s Roundupem je podezřelá.

Séraliniho výsledky jsou navíc v rozporu s nejnovější metastudií (24 dlouhodobých studií), která zjistila, že data nevykazují "žádné statisticky významné odchylky" mezi modifikovanými a konvenčními potravinami.

Podivné je, že Séralini umožnil přístup ke svému referátu jen vybraným žurnalistům a žádal, aby podepsali dohodu o mlčenlivosti, která jim znemožňovala před zveřejněním hovořit o výzkumu s jinými odborníky. Přesto vědecká obec od té doby rázně promluvila. Například Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že "koncepce, výkazy a analýza studie, jak jsou v referátu popsány, jsou neadekvátní".

Studii zčásti financovala skupina CRIIGEN, která vede kampaň proti biotechnologiím. Vědecké radě CRIIGEN nepředsedá nikdo jiný než Séralini, který také právě vydal knihu (ve francouzštině) a dokumentární film napadající geneticky modifikované potraviny.

Jde o významný debakl, protože tyto plodiny jsou zdrojem zřetelných přínosů pro lidi i pro životní prostředí. Umožňují zemědělcům dosahovat vyšších výnosů s menšími vstupy (například pesticidy), takže ze stávající zemědělské půdy lze vypěstovat více potravin. Z toho tudíž plyne méně lidských zásahů do přírodních ekosystémů, což umožňuje vyšší biodiverzitu.

Za co nemůže globální oteplování

Fiasko kolem Séraliniho bylo jen týden staré, když Climate Vulnerability Forum, skupina zemí vedených Bangladéšem, zveřejnila 26. září druhé vydání své zprávy Global Vulnerability Monitor. Novinové titulky byly opravdu zneklidňující: během příštích 18 let globální oteplování připraví o život 100 milionů lidí a ekonomiku přijde na víc než 6,7 bilionu dolarů ročně.

Tyto zprávy byly mimořádně zavádějící, jejich zjevným účelem bylo šokovat. Velká většina obětí na životech, jež zpráva uvádí, není ve skutečnosti důsledkem globálního oteplování. Ke 30 % úmrtí, jež studie uvádí, přispěje znečištění vzduchu ve vnějších prostorách - způsobené spalováním fosilních paliv, nikoli globálním oteplováním. A do 60 % všech úmrtí se promítá spalování biomasy (například zvířecího trusu a zbytků plodin) kvůli vaření a vytápění, což nemá žádnou souvislost s fosilními palivy ani s globálním oteplováním.

Počet úmrtí, jež zřejmě lze připsat na vrub změně klimatu, studie tudíž zveličila v úhrnu více než dvanáctinásobně a potenciální ekonomické náklady více než čtyřnásobně - prostě proto, aby upoutala pozornost. Avšak ti, kdo tvrdí, že řešením změny klimatu jsou elektromobily či solární panely - technologie, které budou mít jen okrajový přínos vzhledem k jejich obrovským přírůstkovým nákladům -, ji budou používat jako kyj.

K technologiím, jež mohou rychle a bez velkých nákladů něco skutečně změnit, patří pračky spalin v emisích z továrních komínů, katalyzátory omezující emise výfukových plynů a mnoho dalšího. Jednostranným soustředěním se na snižování CO2 zanedbáváme pomoc mnohem většímu počtu lidí, která by byla výrazně rychlejší a méně nákladná.

Obdobně platí, že břemeno znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách překonáme, jedině pokud budou lidé moci využívat benzin, propan a elektřinu z rozvodné sítě. Kdyby bylo doporučení zprávy Global Vulnerability Monitor k omezování fosilních paliv vzato vážně, výsledkem by byl pomalejší hospodářský růst a pokračující využívání trusu, lepenky a dalších nekvalitních paliv, a tedy prodlužování utrpení, jež způsobuje znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách.

Když byli autoři konfrontováni se svým zveličováním, prohlásili, že "když snížíte rizikové znečištění vzduchu, není snadné nesnížit také emise související s oteplováním". Jenže pro znečištění vzduchu ve vnitřních i vnějších prostorách platí spíš opak: emise s menším uhlíkovým dopadem by znamenaly vyšší počet úmrtí v důsledku znečištění vzduchu.

Když vědeckou debatu nahradí taktika založená na strašení, nemůže z toho vzejít nic dobrého, ať už jde o geneticky modifikované plodiny, či změnu klimatu. Všichni si zasloužíme lepší přístup.

AUTOR: Bjorn Lomborg
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je mimořádný profesor Kodaňské školy obchodu, řídí Centrum Kodaňského konsenzu.
Je autorem knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy.