Podpora bioplynových stanic vyšla na více než 20 miliard

Bioplynové stanice v Česku už produkují více elektřiny než solární panely. Zatímco z bioplynových stanic to loni bylo 2134 gigawatthodin (GWh), z fotovoltaiky pouze 2070 GWh. Obdobný trend pokračuje i letos, což potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. ČR je v počtu výroben bioplynu pátá v Evropě.

Podle výpočtu týdeníku Dotyk bylo do roku 2013 z veřejných zdrojů vyplaceno na podporu bioplynových stanic již více než 20 miliard Kč. Přes 16,5 miliardy korun získaly projekty od roku 2004 na provozní dotace, dalších zhruba 3,5 miliardy korun přišlo na dotacích investičních z operačních programů EU. K tomu lze ještě připočítat letošní provozní dotace, jež výrazně přesáhnou šest miliard. Také loni čeští spotřebitelé zaplatili za podporu bioplynu 6,4 miliardy korun.

Bioplynové stanice až do letošního ledna měly ceny garantované na 3550 korun na megawatthodinu (zdroj: www.enviweb.cz). Souběžně s tím však bioplynky dostávají podporu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a některé projekty také dotaci na investici.

Bioplyn skokanem roku

V bioplynových stanicích (BPS) je u nás instalováno okolo 400 MW. Množství elektřiny vyrobené v Česku z bioplynu se za posledních deset let zvýšilo 55x, ČR se tak dostala v rámci Evropské unie na páté místo.

Obnovitelné zdroje (OZE) loni pokryly 13,17 % spotřeby elektřiny v ČR (předloni 11,43 %). Vyrobily 9243,4 GWh elektrické energie, což je zhruba o 15 % více než v roce 2012. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu. K nárůstu přispěly nejvíce bioplynové stanice.

Loni výroba z bioplynu meziročně vzrostla o zhruba 60 % na 2243 GWh, uvedl Jiří Gavor z konzultační firmy ENA. Bioplyn se podle něj dostal na srovnatelnou úroveň jako biomasa, fotovoltaika a malé vodní elektrárny. Celkově tyto zdroje vyprodukují více než 90 % celkové výroby elektřiny z OZE. "Za nimi pokulhává větrná energie, loni to bylo necelých šest procent (asi 550 GWh)," dodal Gavor.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost míní, že zájem o pořízení obnovitelných zdrojů je dán stále levnějšími a účinnějšími technologiemi. Česko jde podle Sedláka proti trendům, které v USA nebo řadě zemí Asie udělaly z obnovitelných zdrojů nejrychleji rostoucí energetické zdroje. Například v USA připadlo v první čtvrtině letošního roku až 74 % nově instalovaných zdrojů na solární energetiku.

Sedlák poznamenal, že posilování obnovitelných zdrojů je důležitým impulzem, který může vedle podpory zateplování budov zvýšit energetickou soběstačnost rodin, podniků i Česka. Vládní plán předpokládá, že v roce 2020 se budou obnovitelné zdroje podílet na hrubé spotřebě energie ze 14 %.

Letos ovšem rozvoj produkce z OZE nebude tak převratný. Skončila podpora pro bioplynové stanice i pro malé solární elektrárny na střechách rodinných domů. Větrné nebo biomasové zdroje jsou také omezeny novým zákonem.

Celková podpora obnovitelných zdrojů v Česku zatím stála přibližně 200 miliard korun. V následujících zhruba 15 letech se suma při dosavadním trendu zvýší o dalších zhruba 670 miliard, potvrdil Energetický regulační úřad.

Nový boom bioplynek

Přestože stát po kauze s předotovanými solárními elektrárnami většinu provozních dotací na nové projekty zelené energie zastavil, v připravované takzvané velké novele energetického zákona se opět podpora novým bioplynkám objevila.

"Má jít o malé bioplynové stanice, které budou zpracovávat zemědělský a komunální biologický odpad. Nové odpadové bioplynky by podle připravované novely zákona o podporovaných zdrojích měly mít nárok na provozní podporu formou zeleného bonusu od roku 2017. Nicméně náš úřad může kontrolovat jen doklady, fyzicky nejsme schopni zjistit, z čeho se bioplyn skutečně vyrábí," uvedl místopředseda Energetického regulačního úřadu Martin Laštůvka.

Novela je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, nicméně ministr Jan Mládek zatím důvody preferování bioplynu nevysvětlil.

Nová podpora bioplynu naráží na odpor

Obnovení podpory do zákona prosadilo Ministerstvo zemědělství jako formu pomoci zemědělcům. Vzniknout by mohlo až 80 nových bioplynek, odhaduje ministerstvo.

"Podpora zpracování odpadů v bioplynových stanicích dává smysl. Jenže tyto bioplynky se v Česku příliš nestavěly, protože v minulosti měly nižší podporu než bioplynky zpracovávající například kukuřici a jiné zemědělské substráty," říká Jan Habart ze sdružení pro biomasu CZ Biom.

Zavedení provozní podpory odpadním bioplynkám naráží na odpor. "Z pohledu Energetického regulačního úřadu jde o nesystémové řešení. Odpadářské bioplynky mají nulové palivové náklady, takže vhodnější by pro ně byla investiční podpora," říká mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Podobný názor má také Ministerstvo životního prostředí, které s bioplynkami počítá jako s jedním ze způsobů energetického využití odpadů. "Měla by se vyplácet jen jedna forma podpory. Investiční podpora je a bude k dispozici v rámci operačních programů," tvrdí mluvčí úřadu Petra Roubíčková. Ministerstvo chce bioplynky podporovat právě proto, že budou moci od příštího roku zpracovávat také odpady z kuchyní a stravoven.

Je za novelou Agrofert?

Ve výrobě bioplynu se výrazně angažuje Agrofert, který v roce 2012 ovládl firmu Farmtec, jež bioplynové stanice staví. Mnozí politici i byznysmeni podle týdeníku Dotyk v kuloárech tvrdí, že Babiš šel do politiky hlavně kvůli dohlížení na to, aby vláda svými legislativními zásahy nenarušovala zájmy Agrofertu.

Údajně se rozčílil, když ho ČEZ svého času nepustil s plánovanými dodávkami elektřiny z bioplynových stanic do rozvodné sítě. A jakmile bývalá Nečasova vláda stopla dotace na budování bioplynek, aby se neopakoval solární megaboom, označil to Babiš za vítězství lobby ČEZ.

Proč má stát bioplyn začít opět podporovat, vysvětlil kolegům poslancům Jaroslav Faltýnek, nyní šéf sněmovního zemědělského výboru a místopředseda ANO. Ten jako politik napravuje, co stát za Nečasovy vlády vůči bioplynkám podle něj spáchal: "Bezdůvodný a neočekávaný atak na české zemědělství."

Letos v únoru museli zákonodárci při výjezdním zasedání na jižní Moravě absolvovat kromě vinařského programu také exkurzi do Babišovy bioplynky ve společnosti Jave Pork, postavené s dotací 22,5 milionu korun.

Karel Hanzelka, PR manažer a tiskový mluvčí Agrofertu, význam bioplynek pro holding bagatelizuje s tím, že koncern v současné době provozuje celkem osm bioplynových stanic, z čehož dvě získal akvizicí jiných společností. Tržní podíl Agrofertu je podle něj zanedbatelný, jen necelá dvě procenta, souhrnný instalovaný výkon bioplynových stanic dělá zhruba 5,7 MW.

V souvislosti s aktivitou Babišových lidí kolem bioplynu se rozvířila také spekulace, že Agrofert se v některých případech nechce oficiálně hlásit k některým projektům jako vlastník - právě proto, aby nebyl podezírán z přílišného prosazování vlastních zájmů.

Ke spekulacím přispěl fakt, že zemědělci - včetně zástupců Babišova agrokomplexu - před časem protestovali, když je měl zákon přinutit k zaknihování akcií zemědělských akciových společností. Právě tyto firmy často vlastní bioplynové stanice. A skutečně se jim podařilo také vyjednat výjimku, pokud jde o zaknihování akcií.

"Je to tak, zemědělci získali zatím ze zákona výjimku, u jejich akciovek stačí mít akcie na jméno," potvrdil týdeníku Dotyk předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Jediným důvodem podle něj ovšem bylo, že agrární akciovky mívají obrovský počet vlastníků a zaknihování je prý administrativně příliš náročné a také finančně nákladné. "U jedné firmy to přišlo třeba na 600 tisíc korun," říká.

Karel Hanzelka podezření rezolutně odmítá: "Vlastnictví našich firem je zcela transparentní, jak je patrné z obchodního rejstříku. Rovněž prohlašujeme, že nejsme žádnými skrytými vlastníky jakýchkoli dalších bioplynových stanic nad rámec výše uvedených osmi."

"Celkový objem dotací nemáme spočítaný. Museli bychom projít účetnictví jednotlivých firem mnoho let dozadu. Například naše nejstarší bioplynová stanice je v provozu od roku 1986. Odhadem můžeme říci, že jde v součtu o desítky milionů korun ročně s tím, že většinu stanic jsme stavěli po roce 2010," vysvětlil Hanzelka.

V případě Agrofertu ovšem nejde jen o samotné bioplynky, které jeho farmám zajišťují pravidelný přítok peněz za dotovanou elektřinu. Agrofert v roce 2012 ovládl firmu Farmtec, která bioplynové stanice staví. Po republice jich vybudovala 59 a dalších pět v zahraničí, informuje na svém webu. A slibuje, že cílem Farmtecu je zajistit pro klienty získání dotace.

I sama firma využívá evropských podpor. Od doby, kdy přešla pod křídla Agrofertu, dostala přes osm milionů korun na rozšíření vývojového centra a na inovace ve výrobě.

Maximálně 1500 korun za megawatthodinu elektřiny

Provozní podpora nových bioplynek by neměla překročit 1500 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny, rozhodlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které na novele pracuje. To je zhruba o třetinu méně, než dostávají bioplynky postavené loni. Přitom stavba stanic na zpracování odpadu je dvakrát dražší než u klasických bioplynek na kukuřici.

Otázkou také je, kdo bude v Česku nové bioplynové stanice stavět. Po letošním zastavení podpory trh s bioplynkami zamrzl a většina firem, které se na jejich výstavbu specializovaly, se potýká s existenčními potížemi. Do roku 2017 podle Jana Habarta z CZ Biom nejspíš nepřežijí.

Špatně je také nastavena velikost podporovaných bioplynek. Novela hovoří o stanicích s výkonem do 550 kilowattů. Jenže na ty by se už vztahovala evropská pravidla pro státní pomoc. Takže například výrobny s výkonem nad 500 kilowattů by musely o podporu soutěžit ve veřejných tendrech. Brusel by navíc podporu pro bioplynky musel schválit.

Výstavba jen pro podporu

Řada bioplynek se navíc nestaví proto, aby zpracovávaly zemědělský odpad, ale jen kvůli tomu, aby na ně provozovatelé pobírali dotace. Jako surovina proto často slouží speciálně pro tyto účely pěstovaná kukuřice, která má ovšem neblahý vliv na půdní erozi.

A vedlejší produkt bioplynek, totiž teplo, využívá jen velmi málo stanic. Doslova tak topí "pánubohu do oken", což je v jasném rozporu s primárně ekologickým posláním této varianty využívání obnovitelných energetických zdrojů.

Agrární resort podnikatele k budování bioplynek motivoval vydatně s náležitým finančním efektem. Všem podnikům, které dostaly dotaci, zvýšil prodej podporované elektřiny obrat. "U většiny to bylo o méně než čtvrtinu, u jednoho z příjemců o více než 50 procent," uvádí hodnotící zpráva Ministerstva zemědělství ČR k podpoře takzvané diverzifikace činností.

Protežovanou efektivitu ovšem zajišťuje kukuřičná siláž.

Německá bioplynová exploze

Před 20 lety fungovalo v Německu asi 150 bioplynových stanic. V současnosti jich běží více než 8700. Stanice u našich sousedů, zejména ve starých spolkových zemích, jsou však většinou podstatně menší než v Česku. Domácí bioplynky jsou co do výkonnosti v průměru dvakrát větší než v Německu.

Průměrný výkon na jednu bioplynku je v tuzemsku přibližně dvojnásobný oproti Německu. Tamní bioplynky vyrobí zhruba 23 tisíc gigawatthodin elektřiny pro více než 6500 domácností.

Nedávná novela zákona o energiích bioplyn výrazně přiškrtí. Další stanice založené na energetických plodinách už nevyrostou. Velmi omezeně budou vznikat pouze bioplynky zpracovávající zbytkové a odpadní produkty.

Německo přitom řeší dotace zejména přes výkupní cenu. Byla rozpočítána do spotřeby elektřiny, ale bez velkých průmyslových odběratelů, protože se vědělo, že průmysl s energeticky náročnou výrobou s tím bude mít problém. V Česku bylo i to opomenuto.

V celé Evropě je přes 13,8 tisíce bioplynových stanic, jejich instalovaný výkon přesahuje 7400 megawattů - podle nejaktuálnějších dostupných dat z roku 2012.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj rok 2012 (MWh) rok 2013 (MWh)
Malé vodní elektrárny do 10 MW 1 026 254 1 236 978
Vodní elektrárny nad 10 MW 1 102 912 1 497 762
Větrné elektrárny 415 817 480 519
Fotovoltaika 2 148 624 2 032 654
Bioplyn + skládkový plyn 1 472 142 2 241 300
Biomasa 1 802 591 1 670 327
Rozložitelná část odpadu 86 686 83 842
Celkem OZE (MWh) 8 055 026 9 243 382

Jak stát dotuje bioplynky

Provoz bioplynových stanic je podporován prostřednictvím výkupních cen a zelených bonusů vázaných na množství vyrobené elektrické energie. Tyto podpory jsou v gesci Energetického regulačního úřadu.

Investiční podpora výstavby byla podporována v rámci operačních programů spolufinancovaných Evropskou unií.

Z Ministerstva zemědělství:

- V rámci Programu rozvoje venkova bylo k 31. 8. 2014 schváleno 143 projektů s dotací 2,64 mld. korun. Z toho bylo již realizováno a proplaceno 138 projektů za 2,54 mld. korun.

Z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR:

- Žadatelé obdrželi 676 milionů korun v rámci programu Podnikání a inovace.

Z Ministerstva životního prostředí ČR:

- Může být vyčerpáno až 265 mil. korun (250 mil. z Fondů soudržnosti, 15 mil. ze Státního fondu životního prostředí).

AUTOR: Alena Anděrová
ZDROJ: Energetika