Odpad z ČOV podle IPPC

Dotaz:
Žádám Vás o výklad bodu 5.3 přílohy č.1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci .

Konkrétně se jedná o 5.3. b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod.

Je touto výjimkou myšleno, to že se limit 75 tun ostatního odpadu nevztahuje na městské čistírny odpadních vod, které přijímají odpady kat. č. 19 08 05 (kal z čištění komunálních odpadních vod ), 20 03 04( kal ze septiků , žump a chemické WC) ,19 08 09 (tuky z odlučovačů tuků obsahující pouze jedlé oleje a tuky-tzv.LAPOLY na přípojkách z kuchyní, restaurací)? Nebo se vyjímka týká pouze příjmu odpadních vod na ČOV, se kterými se nakládá v režimu vodního zákona a nikoliv zákona o odpadech? Kapacitou 75 tun je myšlena projektovaná kapacita?

Odpověď:

Otázka v závěru dotazu, zda kapacitou 75 tun je myšlena projektovaná kapacita, je zodpovězena přímo v Poznámce pod bodem 5.3 přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen ,,zákon o integrované prevenci").

Poznámka zní :,,Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b)".

Podle výkladu MŽP, je při určování, zda kapacita zařízení přesahuje stanovenou prahovou hodnotu, rozhodná maximální (projektovaná) denní kapacita využití odpadu (vstupní suroviny), tj. maximální množství odpadu (vstupní suroviny), které lze v zařízení využívat jakýkoliv den. Z hlediska určování kapacity zařízení není adekvátní stanovení průměrného denního množství odpadu (vstupní suroviny), které je využíváno pouze v určitém časovém období. Maximální množství využívané vstupní suroviny musí provozovatel zařízení doložit relevantními podklady. Pokud bude maximální denní kapacita využití odpadů (vstupních surovin) vyšší než 75 t/den, případně 100t/den, pak zařízení naplňuje dikci kategorie 5.3.b) bod 1 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a provozovatel zařízení musí k jeho provozu disponovat platným integrovaným povolením.

Ke druhé otázce vašeho dotazu, jak si vykládat bod 5.3 písm. b), přílohy č.1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, který vymezuje zařízení spadající pod tento bod s výjimkou čištění městských odpadních vod, je nutné vycházet z ustanovení následujících předpisů:

1) Zákona č. 76/2002Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen ,,zákon o integrované prevenci")

2) Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen ,,zákon o odpadech).

Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci je účelem tohoto zákona, mimo jiné dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku²) uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Podle § 2 (Základní pojmy) zákona o integrované prevenci se, pro účely tohoto zákona, zařízením rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ni požádá o vydání integrovaného povolení.

Dále podle písm. g) téhož ustanovení se rozumí integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují.

Již z uvedených definic lze usuzovat, že integrované povolení se vždy vztahuje na provoz zařízení, stanovených v příloze č. 1 tohoto zákona včetně činností přímo s ním spojených a ovlivňujících životní prostředí v dotčeném místě. Činnosti nakládání s odpady, spadající do kategorií zařízení, na něž se vztahují povinnosti stanovené zákonem o integrované prevenci, jsou stanoveny v bodu 5 kategorie Nakládání s odpady, přičemž ze zařízení, provozujících činností uvedené a popsané v bodech 5.3. a) a 5.3. b), jsou vyloučeny čistírny městských odpadních vod (ČOV). Pro ČOV, i když by byly zároveň zařízením pro nakládání s odpady, se tedy nevztahuje ani společné ustanovení § 82 zákona o odpadech (např. nahrazení souhlasů a vyjádření podle zákona o odpadech postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci).

V případě, že jsou odpady vámi uvedené, do městské čistírny přijímány, musí však její provozovatel mít souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech (pokud nemá integrované povolení podle zákona o integrované prevenci).

Závěr

Z výše uvedených důvodů se domnívám, že formulace bodu 5.3.písm. b) přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, znamená, že i když by ČOV byla zařízením nejen pro čištění odpadních vod, ale i zařízením, určeným k využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, o kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z činností, dále vyjmenovaných v tomto bodě pod čísly 1, až 4, není zařízením v působnosti zákona o integrované prevenci.

Je však nutné upozornit, že tato problematika je složitá a ne zcela dořešená (dle informace příslušného odboru se jí MŽP stále věnuje).

Doporučuji proto použít v případě nejasností ustanovení § 29 písm. l) zákona o integrované prevenci, podle kterého, v případě pochybností, vydává stanovisko pro konkrétní zařízení, MŽP.

Autor: Mgr. Věra Dubanská CSc.