Přírodě blízká opatření na čištění vod chrání vzácné druhy rostlin a živočichů

Biotechnické čištění vod může pomoct chránit rostliny a živočichy v mokřadech. Mezi taková opatření patří třeba kořenová čistírna, kdy znečištěná voda protéká pomalu kořenovým filtrem. V něm jsou bakterie, které vodu čistí a kolem vysázené rostliny odebírají fosfory a další látky, jež napomáhají invazivnímu růstu například rákosu. Uvedla to Barbora Pelánková z pracoviště Envirop Masarykovy univerzity v Brně v textu, který má ČTK k dispozici.

Z vodních ploch jsou nejvíce znečištěním ohrožené mokřady, které jsou napojené na potoky protékající zemědělsky využívanou krajinou. Vodu poté nejčastěji znečišťují zemědělská hnojiva a postřiky, konkrétně například fosfor.

"Problematické je to ze dvou úhlů. Prvním je fosfor, který slouží jako živina pro některé druhy jako třeba rákos. Velice rychle poté vyroste po celém mokřadu a vytlačí další druhy rostlin nebo živočichy, kteří potřebují otevřenou vodní hladinu," řekla Pelánková. Pomoct podle ní může stádo dobytka, kupříkladu krav, které pastvou potlačí růst rákosu a jiných rychle rostoucích druhů. Pomoc může také pravidelná seč, dodala.

Druhým problémem jsou podle vědkyně zbytky pesticidů, které se hromadí v tělech živočichů a rostlin, jež přijdou do kontaktu s kontaminovanou vodou. Menší druhy jako korýši zahynou a ty větší trpí degenerativními onemocněními, například pulcům se nevyvinou nohy, uvedla.

Důležité je podle ní odstranit nadbytečné živiny a pesticidy dřív, než do mokřadu natečou. S tím mohou pomoci biotechnická opatření, tedy kombinace přírodních jevů a lidského vynálezu. Fungují na principu biologického rozkladu, rozkladu chemických látek a hnojiv rostlinami nebo bakteriemi. "Nicméně zmiňovaná metoda potřebuje čas. Proto je nutné vodu před vstupem do mokřadu zadržet ideálně na dva dny," uvedla vědkyně.

Kořenová čistírna je jedním z možných opatření, technicky dokonalejší je ale podle odborníků umělý mokřad. "Ten se od kořenové čistírny odlišuje zejména regulovatelnou hladinou vody, způsobem rozdělení vtoku vody do mokřadu a předřazeným objektem, který dočasně shromažďuje přebytečnou vodu v případě vysokých odtoků," přiblížila Pelánková.

Jako rostliny vhodné pro umělé mokřady se nejčastěji využívají druhy, které rychle rostou, jako například chrastice rákosovitá, orobinec širokolistý a zblochan vodní. Přibližně jednou za deset let je pak potřeba výsadbu kořenové čistírny obměnit. Použité rostliny je nejlepší spálit nebo uložit mimo mokřad.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně spolupracují na projektu obnovy více než 500 hektarů chráněných slanomilných mokřadů na jižní Moravě. V projektu LIFE in Salt Marshes vědci cílí na zavedení dlouhodobého obhospodařování sečí a pastvou na chráněných mokřadech, kde také několikrát ročně analyzují kvalitu vody. Po vyhodnocení několika měření navrhnou, jak by se voda ve vybraných lokalitách mohla čistit.