Křetínský s Tkáčem vyplatili Kellnera z EPH a míří na západ

Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem se po pěti letech osamostatnili a z Energetického a průmyslového holdingu vyplatili nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Spolu s dalšími investory ze skupiny J&T tak za téměř 30 miliard korun ovládli dvojku na českém energetickém trhu. A to v době, kdy většinu evropských firem tíží krize energetického trhu a většinu svých aktiv prodávají. A toho Křetínský hodlá i při novém uspořádání vlastnictví využít.

Kellnerova PPF za svůj 40procentní podíl obdržela zmiňovaných 30 miliard korun a dalších 325 milionů eur dostala jako splátku úvěru, který holdingu poskytla. V "novém" EPH získal Křetínský 37procentní podíl, stejně tak jako jedna z hlavních postav J&T Patrik Tkáč. Zbytek drží investoři spříznění se skupinou J&T.

Média i odpadky

Energetický a průmyslový holding podniká hlavně v energetice, Křetínský se ale v minulém roce rozkročil mnohem šířeji. Na přelomu roku 2013 a 2014 tak přišel menší šok. Křetínský s Tkáčem koupili za 4,7 miliardy korun vydavatelství Ringier Axel Springer CZ (dnes už Czech News Center), pod něž spadá například bulvární deník Blesk, časopisy Reflex či ABC a další. Zařadili se tak po Andreji Babišovi a Zdeňku Bakalovi k dalším miliardářům, kteří investovali do českých médií.

Nebylo to ale vše a Křetínský (i když to oficiálně nikdy nepřiznal) od léta do podzimu vyjednával i o koupi vydavatelství Mladá fronta. To patří uprchlému podnikateli Františku Savovovi, který čeká v Londýně na rozhodnutí o jeho vydání zpět do České republiky. Křetínský s Tkáčem by se tak dostali k titulům, jako jsou ekonomický deník E15, týdeník Euro či dětské tituly jako Mateřídouška a Sluníčko. Podle neoficiálních informací ale z prodeje prozatím sešlo.

Kromě médií se chce ale Křetínský s Tkáčem rozrůst i v odpadovém hospodářství. Již v roce 2013 koupili skrz EP Industries, které se jinak zabývá elektromontážními pracemi, od rakouské firmy Energie AG odpadové firmy AVE v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, na Ukrajině a v Moldavsku.

A přes AVE zase nečekaně koupili letos v srpnu podíl 19,3 procenta v Pražských službách. Za 800 milionů ho vyfoukli městu Praha, od kterého se následně pokusili koupit 77procentní podíl ve firmě. Jelikož ale neuspěli, čeká je počátkem roku 2015 tvrdá bitva o odpadové služby v hlavním městě.

Jedeme na západ

To ovšem není vše a EPH je a bude aktivní i v energetice. Po předloňských koupích kontrolního podílu ve Slovenském plynárenském priemyslu a Stredoslovenské energetice se totiž Křetínský rozhodl k dalším akvizicím. Nejdříve na Slovensku projevil zájem o koupi Slovenských elektráren i s problematickou rozestavěnou jadernou elektrárnou v Mochovcích a pár měsíců poté oznámil koupi staré uhelné elektrárny Eggborough u britského Leedsu, údajně jen za 2,5 miliardy korun.

Oznámil také, že má zájem o uhelné elektrárny i s hnědouhelnými lomy švédské skupiny Vattenfall v Německu, kde již vlastní doly firmy Mibrag a další elektrárny. A spekuluje se i o jeho zájmu o výrobní portfolio německého E.ON v Itálii.

Jen koupí elektráren Vattenfallu by se přitom dostal k 60 terawatthodinám vyrobené elektřiny ročně, což je téměř celá výroba české jedničky ČEZ a jen zhruba o 10 Twh méně, než kolik ročně spotřebuje celá Česká republika.

Má na to?

Otázkou je, na co vše z těchto nákupů bude EPH mít a jestli mu na ně ještě někdo půjčí. Cena aktiv Vat­tenfallu se odhaduje na tři až čtyři miliardy eur, cena aktiv E.ON v Itálii přibližně na dvě miliardy eur.

Křetínský v říjnovém rozhovoru pro HN uvedl, že zadlužení holdingu je při zisku EBITDA zhruba na úrovni 3,8 miliardy eur. Na trhu se ale spekuluje i o pěti miliardách. Podle něj je to zadlužení na evropský průměr ještě malé a holding si může dovolit další půjčky.

A skeptičtí často nejsou ani jeho konkurenti. "O to, jestli Daniel Křetínský sežene peníze na další akvizice, bych se nebál. On ty bankéře v Londýně vždycky ukecá," říká s úsměvem mimo záznam šéf jedné velké energetické firmy v Česku.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz