Tak jsme se konečně dočkali

Po letech marných dohadů, vyčkávání a neustálých změn máme konečně novou Státní energetickou koncepci. Energetici ji vesměs přijímají kladně, ekologové už méně, ale úplná shoda stejně nebyla možná.

Jakkoli se může zdát představa nahrazení plánovaných jaderných bloků větrnou energií pro někoho lákavé, mě představa lesa stožárů v malé české kotlině spíše děsí. A navíc, větru dešti poroučet stále neumíme, zatímco jaderné reakci ano, tedy pokud zajistíme všemi dostupnými prostředky stav, který se nevymkne kontrole.

To potenciál střech našich domů se snad bude zamlouvat všem. Ekologům, energetikům, Energetickému regulačnímu úřadu i majitelům domů, kteří už nebudou mít cestu k částečné energetické soběstačnosti tak trnitou. Ale zpět k legislativě.

Koncepci máme, energetický zákon je snad už na dobré cestě, i když ten má kritiků ještě podstatně více, a v polovině května vláda schválila také věcný záměr zákona o odpadech, který má určit nová pravidla při nakládání s odpady pro občany, obce a firmy.

Po dlouhodobé koncepci a stabilní legislativě volají energetici už pěknou řádku let, jenže samotné zákony ještě nejsou konečnou výhrou.

Energetika je během na dlouhé tratě. Každá změna se projevuje až po několika letech a letos je už pěkně cítit, že se v nestabilním prostředí do velkých a nejistých investic nikomu moc nechce.

I za předpokladu, že investoři uvěří v další stabilitu legislativy, bude trvat poměrně dlouho, než nastartují nové, větší projekty, které nám zajistí energii do příštích let a které pomohou nahradit neekologické stávající zdroje.

A já se ptám: Budou ještě investoři ochotni uvěřit tomu, že se hned příští vláda nepustí do dalších pokusů o změny v nasměrování kormidla českého energetického mixu?

AUTOR: Michael Málek