Novela vyhlášky 294/2005 Sb.

Březnové číslo časopisu Průmyslová ekologie se zabývá návrhem novely vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Ta je strašákem pro stovky firem, jejichž činností vznikají odpady, které byly dosud využívány k různým bohulibým činnostem. Rekultivace terénu a tím i vhodné využití odpadů je tak ohroženo.

Návrh stmelil odpůrce

Novela byla vyvolána hrozbou infringementu. Po zrušení přílohy č. 9 původního zákona o odpadech nebylo dostatečně ošetřeno ukládání kalů a sedimentů na zemědělskou půdu, dalším důvodem infringementu bylo nedostatečně vyřešené nakládání se stavebním odpadem. Ministerstvo životního prostředí však novelu pojalo bohatýrsky. Rozsah změn se totiž netýká pouze kalů a stavebních odpadů, a tak na návrh novely rozpačitě kouká i Ministerstvo průmyslu a obchodu. A nejen MPO. Nevěřícně kroutí hlavou i Ministerstvo zdravotnictví, Svaz průmyslu a další zájmové asociace, oborové průmyslové svazy a sdružení, odpadáře nevyjímaje. Nové paragrafy jsou vysoce nad rámec Evropské legislativy a asi bychom byli jediní, kteří by takto přísné podmínky měli.

Lepší, než příroda

Dosud je to tak, že na povrch se může ukládat materiál obsahující prvky, jejichž míra je stejná, jako míra obsahu prvků okolní zeminy. To snavrhovanou novelou padá. Novela obsahuje nová omezení, zavádí sledování dalších prvků a celkově navrhuje pravidla zpřísnit tak, že se de facto nebude moci uložit ani kilogram.To postihne stovky firem, které své odpadní produkty používají po úpravách třeba k rekultivacím. Rekultivační směs se upravuje tak, aby měla stejný obsah prvků jako je bezprostřední geologické okolí místa, kam se směs ukládá. Například arsenu je v návrhu povoleno pouze 30 mg. V přirozeném prostředí je u nás 2,5 - 10 tisíc mg. Z toho vyplývá, že pokud bychom měli ukládat směs dle návrhu a rekultivovat s ní například Karvinsko, museli bychom ji zbavit arsenu.To je ekonomicky prakticky nereálné. Pokud by to ale reálné bylo, vzniknou na Karvinsku, či jiných rekultivovaných plochách ,,kapsy", které budou daleko čistější než materiál z bezprostředního okolí.

Je to svízel

Pokud by takto navrhovaná změna vyhlášky vešla v platnost, vyvolalo by to některé velmi obtížně řešitelné problémy:

1. Množství. Nárůst odpadů ukládaných na skládkách by byl obrovský. Skládkaři by záhy měli problémy s kapacitou. Na skládkách by končil materiál, který je ale využitelný. Je to tedy v přímém rozporu s Evropskou legislativou.

2. Ekonomika. Celkový nárůst odpadů by byl zhruba 1,5 milionu tun odpadů ročně, které by šly na skládky. Skládky nebezpečných odpadů mají velmi omezenou kapacitu a poptávka po nich by samozřejmě značně stoupla. Původce odpadu by to stálo ročně až několik miliard korun navíc.

3. Vyšší ceny způsobené nárůstem poptávky po skládkách NO by v mnoha případech byly pro firmy likvidační. Při maržích třeba chemických podniků je nemyslitelné, aby takový nárůst cen za odpad byly schopny zvládnout.

4. Zdravý rozum. Průmysl nechápe, proč MŽP vůbec do návrhu novely, která je vyvolána obavou z infringementu, zahrnuje věci, které EK nevyžaduje a vyvolává tím uměle problémy, které jdou nejen proti rozvoji podnikání, ale především proti hierarchii nakládání s odpadem.

Nesmysly je třeba řešit rozumně

Takto rozsáhlá revize vyhlášky, která bude v blízké budoucnosti opět upravována tak, aby byla v souladu snovými zákony, tedy o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, a jejichž návrhy jsou v současné době v připomínkovém řízení, zřejmě není nutná. Kaly řeší Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, která je v současné době v meziresortním řízení, stavební odpady se staly problémem státu.

Evropské komisi z nějakých neznámých příčin vadí některé v minulosti realizované nesmyslné, někdy i částečně dotované projekty. Ty byly realizovány zcela legálně, dle platné české legislativy s povolením českých úřadů. Takže lyžaři mohou nyní rýsovat své obloučky na obrovské hromadě stavebních odpadů v lokalitách, kde znají sníh už jen z pohlednic Josefa Lady. To jen pro příklad.

Vzít rozum do hrsti

Důvody nutné změny legislativy tedy známe a jsou to důvody pádné. Jenže z dobrého úmyslu znemožnit takovéto excesy může v dobré víře míněná úprava výrazně poškodit všechny poctivé provozovatele, kteří odpady při své činnosti produkují, Průmysl v okolních vyspělých státech má již dnes mírnější podmínky, než jsou ty naše. Pokud novela v této formě vejde v platnost, budeme všichni naplňovat evropskou legislativu, ale oproti třeba německému průmyslu my nebudeme konkurence schopní. Novela ještě neplatí. Jednání probíhají a tak není třeba zatím malovat čerta na zeď. Je ale třeba si povídat o tom, co by mohlo nastat, kdyby novela v platnost vzešla. Jak to dopadne, uvidíme.

www.prumyslovaekologie.cz