Čeští vědci a vědkyně vyzývají Uhelnou komisi české vlády k rychlému útlumu uhelných elektráren

83 českých vědců a vědkyň z oborů sahajících od medicínských věd přes klimatologii až po hydrobiologii, geofyziku či environmentální psychologii sepsali výzvu adresovanou členům a členkám Uhelné komise, poradnímu orgánu české vlády, který má letos rozhodnout o termínu ukončení těžby a spalování uhlí v Česku. Výzva požaduje, aby Uhelná komise vzhledem k závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody i k rychle se prohlubující klimatické krizi zvolila ten nejrychlejší zvažovaný scénář konce uhlí v Česku.

,,Cílem iniciativy bylo shromáždit podporu ze strany vědců k rychlému přechodu na obnovitelné zdroje energie a k odklonu od uhlí. Je dobře podložené, že taková proměna je technicky uskutečnitelná a současně nutná pro zachování životních podmínek na naší planetě i v budoucnosti" říká Dr. Kamil Vlček, autor výzvy působící jako neurovědec na Fyziologickém ústavu AV ČR.

Výzva^[1] podpořená experty a expertkami napříč pestrou škálou odborných pracovišť opírá svůj apel o zprávu OSN z loňského podzimu, podle které svět při současné míře vypouštění emisí skleníkových plynů směřuje k oteplení o minimálně 3 °C do roku 2100. Takové oteplení by podle zprávy znamenalo vzestup hladiny oceánů o desítky cm a rozsáhlé a nevratné změny v planetárních systémech, neslučitelné se současnou podobou naší civilizace. Má-li lidstvo takovému oteplení včas zabránit, musely by okamžitě nastat celosvětové snahy o každoroční pokles emisí skleníkových plynů o 7,6 %, přičemž nejpozději v roce 2050 pak svět musí dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie včetně České republiky se právě k takovému cíli zavázala v prosinci 2019.

Vědci a vědkyně ve svém textu adresovaném Uhelné komisi upozorňují, že začátek rychlého snižování emisí vzhledem k situaci nelze odkládat do dalších dekád, které do roku 2050 zbývají. Odkazují na studii Climate Analytics ze září 2019, zaměřené na metody dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a apelují na to, aby Česká republika coby země OECD přistoupila k útlumu výroby elektřiny z uhlí do roku 2030. Právě země OECD jsou totiž zodpovědné za zhruba třetinu celosvětové produkce skleníkových plynů, přičemž v přepočtu na obyvatele převyšují světový průměr asi dvakrát. Česko pak v přepočtu na obyvatele zaujímá dokonce 4. místo v množství produkovaných emisí v rámci EU, a to zejména kvůli velké závislosti na uhlí.

Signatáři výzvy dále upozorňují na to, že česká vláda navzdory obrovským rizikům vyplývajícím ze zhoršujících se klimatických podmínek neustále oddaluje ukončení provozu uhelných elektráren, čímž se dostává do rozporu se svými klimatickými závazky. Jedním z největších prohřešků je pak odprodej nejškodlivější elektrárny Počerady polostátní firmou ČEZ do soukromých rukou, která tak bude nadále přispívat nejen k dalšímu oteplování Země, ale také k četným kardiovaskulárním a dýchacím onemocněním obyvatel v Česku, i za českými hranicemi. Podle německé firmy Energynautics by přitom až 54 procent výkonu české energetiky mohlo být do roku 2030 pokryto obnovitelnými zdroji. Dalšího poklesu emisí je možné dosáhnout s pomocí větší propagace úspor energie a odstraněním dotací způsobujících poškozování klimatu.

Vědci a vědkyně v závěru zdůrazňují, že technologie potřebné k přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku jsou již k dispozici. Uhelná komise proto musí vybrat ten nejrychlejší scénář útlumu využití uhlí, tedy v letech 2030 až 2035. Naopak střední scénář, který zvažuje roky 2035 až 2045, nebo dokonce ten nejpomalejší, který počítá s využitím uhlí až do roku 2050, povede k nutnosti obrovských finančních výdajů na vyrovnávání se s důsledky klimatické krize.