Mohou být ohňostroje šetrné k přírodě?
Německo minulý Silvestr zakázalo prodej zábavní pyrotechniky. Můžeme to vnímat
jako příležitost pro hledání udržitelnějšího způsobu oslav příchodu Nového roku?
Německo minulý Silvestr zakázalo prodej zábavní pyrotechniky. Můžeme to vnímat jako příležitost pro hledání udržitelnějšího způsobu oslav příchodu Nového roku?
Ohňostroje, které byly vyvinuty v Číně před více než tisíci lety, se od té doby staly nedílnou součástí oslav po celém světě. Jak však roste povědomí o klimatických problémech, po celém světě se objevují samosprávy, které pyrotechniku zakazují. V České republice i letos národní parky vyzvaly k oslavám bez pyrotechniky. Ohňostroje jsou totiž vyrobeny ze sloučenin, které mohou způsobovat znečištění půdy, ale vážně ohrožují kvalitu vzduchu. Negativní dopad mají také ale i na zvěř.
Skutečný dopad zábavní pyrotechniky
V listopadu se několik indických států v čele s hlavním městem Dillí vzdalo ohňostrojů na festivalu Diwalo. Ten je často známý jako festival světel, který je zakončen velkolepým ohňostrojem.
Avšak mnoho nadšenců se postavilo proti zákazu a i přesto odpalovali pyrotechniku ve velkém. Poslední den festivalu zaznamenal index kvality ovzduší v hlavním městě Indie 481 ?g?m-3 PM2,5, tzv. jemných prachových částic. Horní strop pro tento ukazatel je 500 ?g?m-3. O silvestrovské noci v pražských Vysočanech byla nejvyšší naměřená hodnota 164 ?g?m-3.
Indie už i tak má mnoho problémů se znečištěným ovzduším ve svých městech. Extrémní koncentrace polétavého prachu tomu nepřidávají, jelikož mohou proniknout až do plicních sklípků a přispět ke vzniku kardiovaskulárních a respiračních onemocnění.
Podle nedávné zprávy Spolkové agentury pro životní prostředí v Německu se každoročně do atmosféry ,,přidá" ohňostrojem více než 2 000 tun prachových částic. Z toho 75 % právě 31. prosince.
Těžce přeslechnutelným rysem ohňostrojů je jejich hlučnost, na kterou negativně reagují zejména starší lidé a zvířata. Tyto účinky jsou dobře zdokumentovány na domácích i divokých zvířatech a každý kdo má nějakého mazlíčka ví, že zvířata zvukovými efekty ohňostrojů trpí. Divoká zvířata si procházejí záchvaty paniky a často utíkají a opouštějí svá teritoria a hnízda. Ani ne týden staré mládě surikaty zemřelo, jelikož se jej matka ve snaze ukrýt před hlukem prostě utahala k smrti.
Alternativy?
V Jižní Koreji si v posledních letech získaly pozornost drony, které často přinesly krásnou podívanou. Německé město Landshut, kde je již několik let zakázáno používat pyrotechniku, se proslavilo laserovými světelnými show.
Co tedy s ohňostroji? Můžeme je nechat být, můžeme je regulovat nebo najít alternativy s menšími dopady na životní prostředí.
Autor: Michal Gregor
Zdroj: DW.de
Sdílet článek na sociálních sítích