Pro zvládnutí klimatické krize je potřeba obchodní nastavení, řekl šéf COP28

Jestli se má svět úspěšně vypořádat s klimatickou krizí, musí při tom využít i způsob uvažování typický pro byznys a do snižování emisí skleníkových plynů více zapojit soukromý sektor. V rozhovoru v deníku The Guardian to řekl předseda letošního zasedání klimatické konference OSN Sultán Džábir. Konference COP28 se letos uskuteční ve Spojených arabských emirátech a Džábir je tamním ministrem průmyslu a zároveň šéfem státní ropné společnosti ADNOC. Mnoho aktivistů to považuje za výsměch a obrovský střet zájmů.

"Potřebujeme podstatnou změnu kurzu a obrovskou snahu, abychom ten proces znovu zažehli. To nemůžou zvládnout jen samotné vlády," řekl Džábir. "Rozměr toho problému vyžaduje, abychom všichni pracovali solidárně. Potřebujeme partnerství, nikoli polarizaci, a musíme k tomu přistoupit s jasnou logikou a proveditelným plánem dalších kroků," dodal.

Jmenování Džábira do čela klimatické konference je velmi kontroverzním krokem zejména kvůli jeho angažmá v čele ropné společnosti. Ta je jedním z největších světových dodavatelů ropy a zemního plynu, tedy fosilních paliv, jejichž spalování podstatně přispívá ke zvyšování emisí. Džábir zároveň vede i firmu Masdar, která je velkým investorem do obnovitelných zdrojů energie.

Džábir tvrdí, že jeho angažmá může být pro klimatickou konferenci přínosné, protože může do jednání vnést své manažerské zkušenosti a schopnost zapojit do řešení soukromé investory. "Víme, že musíme plně zapojit soukromý sektor a odblokovat biliony dolarů, které jsou potřeba," řekl.

Klimatičtí aktivisté jsou ale dál skeptičtí a vadí jim zejména Džábirova role v ropném gigantovi ADNOC. "Je to až závratný střet zájmů, podobá se to situaci, kdy by šéf tabákové společnosti dostal za úkol vyjednávat dohodu proti kouření," citoval The Guardian Romaina Ioualalena z ekologického hnutí Oil Change International.

Klimatická konference se uskuteční v Dubaji na přelomu listopadu a prosince. Loňská konference v egyptském Šarm aš-Šajchu skončila po přijetí ostře diskutovaného textu o pomoci chudým zemím zasaženým změnami klimatu, ale bez nových závazků zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů. Podle odborníků proto planetě dál hrozí potenciálně katastrofické důsledky vyplývající z globálního oteplování.