Občané zastavili výstavbu vodních elektráren na Neretvici. Jejich úsilí podpořila i Arnika

Kontroverzní plán rozparcelování řeky za účelem výroby energie od počátku budil obavy u místních obyvatel. ,,Tlak na výstavbu vodních elektráren je v Bosně v posledních deseti letech obrovský. Jsou to poslední divoké a neregulované řeky v Evropě, a proto jsou terčem mnoha investorů, kteří v nich vidí snadný zisk. Místní občané se ale proti těmto plánům začali ve velkém bouřit. Již realizované projekty malých vodních elektráren ukazují, že dopad na vodní toky je likvidační. Kombinace nevhodné technologie a slabých zákonů na ochranu životního prostředí vede v praxi k tomu, že říční koryta úplně vyschnou v délce i několika kilometrů. To je devastující nejen pro přírodu, ale i místní lidi - vyschlou řeku prostě nemůžete nijak využívat," vysvětluje Zuzana Vachůnová, koordinátorka bosenského projektu Arniky.

V obavě o zachování přírodního bohatství a potenciálu Neretvice se proto občané obrátili na Koalici pro ochranu řek Bosny a Hercegoviny [2], která už od roku 2016 upozorňuje na značná rizika tamního hydroenergetického boomu, včetně ztráty biodiverzity.

Klíčovým se však při obraně před stavebním záměrem stalo založení sdružení ,,Pusti ma da tečem!" (Nech mě téct!) lidmi z obcí podél dotčeného úseku řeky. To sehrálo důležitou roli v úspěšném boji za její zachování. Protestů a fyzických blokád se běžně účastnily stovky lidí. S pomocí Arniky se místní začali bránit také právní cestou a soudy postupně stavební povolení zrušily. Činnost sdružení ,,Pusti ma da tečem!" Arnika dvakrát podpořila finančně prostřednictvím malých grantů [3]. Díky nim mohli členové sdružení uspořádat informační kampaň o škodlivých dopadech plánovaných projektů na přírodu i život obyvatel vesnic podél řeky a vydat turistického průvodce po kaňonu řeky Neretvy, jejímž přítokem je právě Neretvica. V brožuře podrobně vysvětlují potenciál neporušené řeky pro udržitelný turismus a upozorňují na rizika spojená s projekty malých vodních elektráren. Díky soustředěnému tlaku veřejnosti nakonec státní společnost Elektropriveda od svého původního záměru ustoupila.

Od roku 2014, kdy Arnika začala v Bosně a Hercegovině působit, se místním komunitám podařilo zastavit už několik projektů, jež hrozily devastací řek. Nejznámější kauzou je příběh obce Kruščica, kde místní ochránkyně přírody Maida Bilal získala v roce 2021 Goldmanovu environmentální cenu [4]. Dvacet dva měst a vesnic, včetně druhého největšího města Banja Luka, se přidalo k iniciativě Obce bez přehrad. Příběh vítězství na řece Neretvici patří do této řady a slouží jako inspirace a povzbuzení pro další podobné případy. Arnika se ochraně bosenských řek bude nadále věnovat díky projektu ,,Klenoty bosenské přírody" [5], jehož cílem je vyhlášení pěti nových přírodních rezervací v zemi, z nichž jedna má být vyhlášena u pramenů Neretvice.

[1] Bosenská energetická společnost vlastněná většinově státem. Více o společnosti ZDE.

[2] Platforma sdružující 30 občanských iniciativ a desítky jednotlivců z Bosny a Hercegoviny. Zakládajícím členem je také Arnika, která vznik této platformy iniciovala.

[3] Více informací o naší podpoře sdružení ,,Pusti ma da tečem!!" a dalších občanských iniciativ najdete ZDE.

[4] Příběh Maidy Bilal si můžete přečíst ZDE. Bilal spolu s dalšími ženami vedla 503 dní trvající blokádu, díky níž nakonec nedošlo k výstavbě dvou malých vodních elektráren na řece Kruščica.

[5] Více o projektu se dozvíte ZDE.