Bioplynová stanice v Mladé Boleslavi startuje ostrý provoz

V bioplynové stanici v Mladé Boleslavi končí zkušební provoz, do ostrého fungování má plně přejít na konci listopadu. Na stlačený plyn vyrobený v areálu stanice z biologicky rozložitelného odpadu z domácností už ve městě jezdí 21 autobusů, část jich plní v areálu stanice.

Postupně by měl pohánět všechny autobusy MHD i auta, která odpad svážejí. Stanice ročně vyprodukuje 2,5 milionu metrů krychlových bioplynu. V budoucnu by měl areál zpracovávat veškerý komunální odpad, řekli zástupci města a společnosti Compag Mladá Boleslav, která zajišťuje odpadové hospodářství na Mladoboleslavsku.

Zkušební provoz testoval kapacitu z osmdedáti procent

Během zhruba ročního zkušebního provozu se odstraňovaly nedostatky. "Museli jsme například doplňovat čisticí membrány plynu, protože z jedné tuny odpadu se generuje víc plynu, než se předpokládalo, a to zhruba o 30 až 40 procent," řekl primátor Raduan Nwelati (ODS). Kapacita bioplynové stanice podle něj byla v době zkušebního provozu naplněna zhruba z 80 procent.

Mladá Boleslav a společnost Compag chtějí do budoucna rozšířit stanici o zpracování veškerého komunálního odpadu. Zpracovávat by se z něj měl všechen recyklovatelný materiál. "Když ho budeme prodávat přímo do průmyslu, tak má větší cenu, než když ho jen vytřídíme," doplnil Nwelati.

Budoucnost pro pohon hromadné dopravy

Produktem bioplynové stanice je zejména biometan, respektive bioCNG jako palivo pro městské autobusy. Na stlačený plyn by měly v budoucnu jezdit všechny autobusy městské dopravy, nyní jich má město 32, z toho 21 jezdí na plyn. Dalších 17 přibude do roku 2027. Přebytky biometanu dodává stanice do plynárenské soustavy, do veřejné sítě ji tuzemský distributor plynu GasNet připojil v červenci. Stanice má ročně zpracovat 25 000 tun biologicky rozložitelného odpadu.

Součástí areálu v průmyslové zóně Plazy je 17 technologických celků. Třídicí linka odděluje z přivezeného odpadu biologicky nerozložitelné materiály, například plasty, kovy a sklo. Po pasterizaci se materiál přečerpává do fermentorů, kde se směs upravená z odpadu rozkládá na bioplyn, proces fermentace trvá 50 až 60 dnů. Větší fermentor má kapacitu 4000 metrů krychlových, v areálu jsou dva, do budoucna mají přibýt další dva. Část bioplynu spotřebuje kogenerační jednotka, která pro stanici vyrábí plyn a elektřinu, areál je tak soběstačný, pro vlastní spotřebu využije 40 procent vyrobeného bioplynu. Produktem je i biologické hnojivo pro použití v zemědělství, využívají ho zejména zemědělské společnosti v okolí.

Compag, člen České asociace odpadového hospodářství, začal bioplynovou stanici budovat v roce 2021. Investice včetně technologie na čištění bioplynu, výrobu biometanu a čerpací stanici byla zhruba 440 milionů korun. Projekt je financován z úvěru i dotací z operačních programů Životní prostředí a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Podíl bioodpadu v celkovém komunálním odpadu v Česku činí téměř 36 procent. V černých popelnicích končí téměř 1,1 milionu tun biologicky rozložitelného odpadu. Každý člověk ročně vyprodukuje přes 104 kilogramů bioodpadu, jde například o zahradní a kuchyňský odpad, zbytky jídel nebo prošlé potraviny.

Zdroj: na webu České asociace odpadového hospodářství s využitím zprávy ČTK