Zabavená tygřice z chovu Karla Vémoly má chirurgicky odstraněné drápy na předních končetinách

Ministerstvo životního prostředí v úterý 5. prosince odebralo zabaveného nelegálně chovaného bílého tygra ze soukromého chovu Karla Vémoly. Při kontrole zdravotního stavu před odjezdem bylo zjištěno, že zvíře má chirurgicky odstraněny všechny drápy na předních končetinách. Ministerstvo životního prostředí proto upozornilo Státní veterinární správu, která prověří podezření na týrání zvířete.

Tygřice Ramba byla zabavena z chovu Karla Vémoly, který nebyl schopen prokázat původ a legální způsob nabytí zvířete chráněného podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Tygřice Ramba našla svůj nový domov v záchranném centru TIERART organizace FOUR PAWS v Německu.

Při kontrole zdravotního stavu před převozem bylo zjištěno, že zvíře má chirurgicky odstraněny všechny drápy na předních končetinách.Chovatel to zdůvodnil tím, že zvíře mělo v drápech zánět, a proto je bylo nutné odstranit. Soukromý veterinární lékař ale uvedl, že při zánětu se odstraňuje pouze zanícený dráp, a nikoliv všechny drápy, navíc na obou končetinách. Na tato závažná zjištění ministerstvo upozornilo Státní veterinární správu.

,,Po obdržení všech důležitých dokumentů a informací Krajská veterinární správa prověří odebrání všech drápů na předních končetinách tygřice Ramba. Chirurgické odstranění drápů u šelmy z jiných než zdravotních důvodů lze považovat za závažný přestupek týrání zvířete, který porušuje zákon na ochranu zvířat proti týrání," sdělil Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

Státní veterinární správa současně prověří, zda nebyl tento zákrok proveden i u dalších kočkovitých šelem z chovu.

Nejčastější způsob odebrání drápů se nazývá onychektomie, při které je dráp odstraněn i s kostí posledního článku prstu buď skalpelem, nebo laserem. Tento zákrok bývá prováděn v kontaktních chovech pro snížení nebezpečnosti zvířete. Odstraněním drápů dojde k nevratnému zmrzačení a zvíře kvůli tomu nemůže projevovat přirozené chování. Není například schopné šplhat po stromech, bránit se útoku jiného zvířete nebo si značkovat své území škrábáním. Dochází rovněž k narušení rovnováhy zvířete a k vyšší náchylnosti ke zdravotním problémům, jako jsou například bolesti zad.

"Ramba bezpečně dorazila do parku TIERART. Je ještě poměrně plachá a potřebuje čas, aby si zvykla na nové prostředí. Její ošetřovatelé se postarají o to, aby měla vše, co potřebuje k tomu, aby se cítila dobře. Poté, co si Ramba zvykne na nový domov, bude umístěna vedle Charloty, aby se pomalu začaly seznamovat. Pokud budou vůči sobě projevovat pozitivní chování, budeme postupně pokračovat v seznamování. Během celého procesu je budou pečlivě sledovat ošetřovatelé, kteří mohou kdykoli zasáhnout a v případě potřeby je opět oddělit," přibližuje další postup Barbara van Genne, ředitelka oddělení divokých zvířat ve FOUR PAWS.

Co je Úmluva CITES?

Nekontrolovaný obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin může přispět k vyhubení těchto druhů v přírodě. Účelem mezinárodní Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úmluvy CITES) je proto ochrana ohrožených druhů pomocí regulace obchodu s nimi. Zvířata a rostliny chráněné Úmluvou CITES nemohou být převáženy přes hranice bez speciálního povolení.

CITES se vztahuje na více než 40 000 druhů živočichů a rostlin, chrání nejen živé organismy, ale i jejich části a výrobky z nich. Exemplářem CITES tedy může být i kabelka z krokodýla, boty z krajtí kůže, vycpanina, soška ze slonoviny či vzácného dřeva, úlomek korálu nebo také tradiční čínská medicína s obsahem chráněných zvířat, jako jsou např. tygři, či rostlin apod.

Ilustrační foto: Four Paws