Vychází první letošní Naše příroda

Letošní zima je poněkud aprílová, proto když vás počasí uvězní doma, pojďte se do přírody vydat alespoň zprostředkovaně, nad stránkami prvního letošního čísla Naší přírody. Opět se nebudete nudit a určitě se dozvíte něco nového, třeba o bříze bělokoré, o sýkorce uhelníčkovi, o žule, o praseti divokém či o ptačím peří. Najdete i tipy na výlety pro po stránce počasí vydařenější dny, třeba k Beroucne či na nejvyšší horu Beskyd. A pro děti otevíráme nový poznávací cyklus, tak pojďte na to?

Bříza bělokorá / Hana a Vladimír Motyčkovi

Fakultativní migranti: sýkora uhelníček / Alena Říhová

Ptáci a jejich peří / Jaromír Zumr

Žula - král ,,obyčejných" kamenů / Jan Vítek

Zimní kouzla nejvyšší hory Beskyd / Martin Janoška

Kouzelná říše starých tisů u legendární Berounky / Jakub Hloušek

Ve sněhu / Mirko Hain

Černá zvěř - máme se jí bát? / Denisa Mikešová

Bude na Skřivánku Místo pro přírodu? / Jan Moravec

,,Podivnosti" aneb ,,Co se to tu stalo?" / Monika Tošenovská

Ohlédnutí za soutěží z cyklu ,,Mláďata naší přírody" v roce 2023 / Monika Tošenovská

Vnímání přírody / Marek Velechovský

Příroda pod zemí - střípky z 9. konference Naší přírody

Hlas uhelníčka se ozývá snad z každé smrčiny. A ačkoliv patří k dominantním druhům jehličnatých lesů, spatříte jej stěží. Hbitě totiž kmitá vysoko v hustém větvoví a pilně sbírá hmyz (včetně kalamitních škůdců), jímž se živí. A tak nad pichlavými porosty drží ochrannou ruku. V zimě se však specializuje na semena. Obzvlášť hojná úroda smrků k nám pak dokonce může přilákat početné davy uhelníčků ze severu. Loni jsme zažili masivní invazi. A tak se pojďme s uhelníčkem blíže seznámit, ať jej při setkání poznáte.

Foto David Říha

Titulkem článku se rozhodně nenechte odradit. Na Lysou horu s davy turistů a horských běžců rozhodně nepůjdeme. Vydáme se o kus dál na východ na nejvyšší horu celých Beskyd, a nikoli jen těch našich moravskoslezských. Cílem je Babí hora, jejíž mohutný masív vystupuje na hranici Polska a Slovenska.

Foto Martin Janoška

Díky peří se ptáci líbí nejen lidem, ale i potenciálním partnerům. Jejich hlavní účel ale nemá s krásou nic společného. Peří všech ptáků má velmi důležitý význam, jde především o izolační vrstvu na těle a také umožňuje létání. Peří, i když je ve větší vrstvě, je nesmírně lehké. Udržuje také u kůže vrstvu vzduchu, která je ohřátá tělesným teplem. Tato izolace je v tomto směru tak dokonalá, že umožní ptákům pobyt i při velmi nízkých teplotách.