Životní podmínky zvířat
Na podzim loňského roku proběhl v osmi evropských zemích průzkum
spotřebitelských názorů a preferencí týkajících se životních podmínek (welfare)
chovaných hospodářských zvířat. Z odpovědí více než 8000 účastníků mimo jiné
vyplynulo, že spotřebitelům záleží na tom, v jakých podmínkách jsou zvířata
chována, a vyžadují důvěryhodné označování živočišných výrobků. Zároveň 69?%
respondentů vyjádřilo ochotu připlatit si za potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] vyrobené s vyššími standardy welfare.
Na podzim loňského roku proběhl v osmi evropských zemích průzkum spotřebitelských názorů a preferencí týkajících se životních podmínek (welfare) chovaných hospodářských zvířat. Z odpovědí více než 8000 účastníků mimo jiné vyplynulo, že spotřebitelům záleží na tom, v jakých podmínkách jsou zvířata chována, a vyžadují důvěryhodné označování živočišných výrobků. Zároveň 69?% respondentů vyjádřilo ochotu připlatit si za potraviny vyrobené s vyššími standardy welfare.
Do průzkumu, který zastřešila evropská spotřebitelská organizace BEUC (jejímž členem je i dTest), se zapojili spotřebitelé z Německa, Belgie, Nizozemska, Švédska, Maďarska, Itálie, Španělska a Portugalska. 97?% dotázaných uvedlo, že konzumuje maso nebo ryby. Častěji šlo přitom o muže a mladé lidi. Sedm spotřebitelů z 10 (přesněji 71?%) je přesvědčeno, že se lepší životní podmínky zvířat odrážejí ve vyšší bezpečnosti a kvalitě živočišných potravin. Zároveň má 44?% účastníků pocit, že je v obchodech k dispozici málo potravin produkovaných v souladu s welfare.
Tvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat si na obalech výrobků všímá 58?% respondentů. Nejčastěji (u 78?%) jde o kódy označující způsob produkce vajec. 72?% dotázaných by si přálo, aby se podobné označení objevovalo i na ostatních produktech živočišného původu, jako je maso, mléko, mléčné výrobky a podobně. V současnosti je totiž pro kupující obtížné v obchodech identifikovat tyto výrobky produkované v souladu s welfare zvířat.
I přes poměrně velkou míru zájmu o životní podmínky zvířat je spotřebitelská znalost aktuálních pravidel pro chov hospodářských zvířat nízká. Většina respondentů (62?%) se cítí být nedostatečně informována o současných podmínkách chovů. To lze částečně vysvětlit právě chybějícím povinným označováním výrobků.
Evropští respondenti častěji považují za špatné životní podmínky chované drůbeže a prasat. Počet dotázaných, kteří si myslí, že kuřata a slepice žijí ve špatných podmínkách, je téměř dvojnásobný oproti těm, kteří věří, že jsou dobré (40?% vs. 23 %). Naopak o podmínkách chovu skotu a ryb panuje o něco častěji přesvědčení, že jsou dobré.
Zlepšování životních podmínek chovaných zvířat se může projevit zvýšením ceny takto produkovaných živočišných potravin. Průzkum ukázal, že 69?% spotřebitelů je ochotno za takové výrobky platit vyšší cenu, i když v různé míře. Pouze 5?% dotázaných by bylo ochotno platit ceny vyšší o více než 20?%. Navýšení ceny o 5?% by akceptovala zhruba třetina respondentů (35 %).
Náklady za přechod k lepším podmínkám musí být spravedlivé jak vůči zemědělcům, tak vůči spotřebitelům. 74?% účastníků průzkumu si přeje, aby EU finančně podpořila zemědělce při zavádění změn v chovech v zájmu welfare. Téměř 8 z 10 Evropanů (78?%) považuje za nutné, aby stejná pravidla pro welfare platila i pro potraviny dovážené do Evropy ze zemí mimo EU.
Organizace BEUC a její členové nyní na základě výsledků průzkumu vyzývají Evropskou komisi, aby dbala na názor spotřebitelů a splnila svůj dřívější závazek - postarat se o welfare zvířat aktualizací stávajících zákonů.
Zdroj: https://www.dtest.cz/
Publikováno v časopise 4/2024
Sdílet článek na sociálních sítích
