Island zvažuje změny daní z cestovního ruchu, chce si víc chránit přírodu

Island zvažuje změny daní z cestovního ruchu, aby turisté nesli větší díl odpovědnosti při ochraně přírody. Země nechce o turisty přijít, zároveň se ale brání nadměrnému turismu a jeho dopadům na místní obyvatele i své přírodní prostředí. Napsal to server televize CNBC. Podobným způsobem se nežádoucímu přílivu turistů brání i některá další hojně navštěvovaná místa v Evropě.

Island je vyhledávanou turistickou lokalitou mimo jiné díky svým horkým pramenům, malebným ledovým příkrovům či lávové krajině připomínající povrch Měsíce. Turistika je důležitým sektorem, z kterého Island získává nemalé finanční zdroje.

"Snažíme se utvářet daňový systém pro turistický sektor budoucnosti," řekl islandský premiér Bjarni Benediktsson. "Chtěli bychom se více přiklonit k systému, kde platí uživatel. Já to vidím tak, že bychom chtěli jít více na poplatky za vstup k magnetům, jak my jim říkáme, a to po celé zemi," dodal.

Předseda islandské vlády se domnívá, že daně by se lišily podle ročního období, respektive podle vývoje poptávky po cestách na Island. "Takže na vrcholu poptávky bychom mohli mít vyšší daň, kterou bychom mohli ovlivňovat úpravou poplatků jak během dne nebo mezi jednotlivými měsíci, tak v různých částech roku. Ale to se teprve připravuje," řekl Benediktsson.

Islandská vláda na začátku roku obnovila takzvanou turistickou daň ve snaze získat peníze na programy udržitelnosti a zmírnit dopady masové turistiky na životní prostředí. Daň, která byla pozastavena v době pandemie covidu-19, stanovuje nominální poplatek 600 islandských korun (99 Kč) na hotelové pokoje, poplatky v různé výši se ale vztahují také na kempy, mobilní domy a výletní lodě.

Sopka na jihozápadě Islandu koncem května už popáté od loňského prosince vybuchla a vychrlila lávu, která ohrožovala pobřežní město Grindavík. Seismická aktivita si také vynutila evakuaci jednoho z nejnavštěvovanějších míst v zemi, geotermálních lázní Modrá laguna. Pro turisty už se lokalita znovu otevřela.

Turistický sektor se na Islandu zotavil z propadu vyvolaném pandemií a vláda očekává, že letos tento severský ostrov navštíví asi 2,3 milionu lidí. Na příští rok počítá s návštěvou téměř 2,4 milionu lidí a v roce 2026 s počtem až 2,5 milionu. Island má přitom jen asi 383.000 obyvatel.

Příjmy z cestovního ruchu jsou pro islandskou ekonomiku čím dál důležitější. Turistika se na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) loni podle statistiků podílela z 8,5 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 7,5 procenta. Loňský podíl byl nad průměrem let 2016 až 2019, tedy z období před pandemií, kdy podíl turistiky na HDP činil 8,2 procenta.

Na Islandu minulý týden havaroval autobus s českými turisty, zhruba deset lidí tam stále zůstává v nemocnicích, sdělila dnes ČTK Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Při nehodě se zranilo 12 lidí, z toho pět skončilo na jednotce intenzivní péče s vážnými zraněnými.