Energeticky úsporné novostavby s nízkou uhlíkovou stopou budou mít na trhu výhodu

Posuzování uhlíkové stopy budovy se skládá z výpočtu Potenciálu globálního oteplování (GWP - Global Warming Potential), který je výsledkem spotřeby provozních energií, zabudovaných stavebních materiálů a energie spotřebované na výstavbu, renovaci a odstranění. To vše jsou spojené nádoby, které vytváří obrázek o uhlíkové náročnosti výstavby v 50letém horizontu užívání budovy. Lepších výsledků dosáhnou budovy s velmi nízkou energetickou náročností (např. nízkou spotřebou na vytápění a chlazení), ty, které svou spotřebu pokryjí obnovitelnými zdroji energie či budou připojeny na dálkový bezemisní zdroj energie, nebo ty, které využijí materiály s nízkou uhlíkovou stopou či s delší životností. Cílem je, aby architekti a projektanti navrhovali budovy s co nejmenší spotřebou energie a měli přehled o tom, jakou úroveň uhlíkové stopy mají jednotlivá konstrukční a materiálová řešení. Z GWP by se měl postupně stát jeden z důležitých ukazatelů udržitelnosti a kvality budov.

,,Hodnocení uhlíkové stopy vidím jako příležitost pro posun stavebního sektoru zase o kousek blíž ke kvalitním a energeticky úsporným stavbám. Do tří let potřebujeme mít v Česku nejen fungující systém hodnocení nových budov, ale i databázi výrobků a materiálů řazených podle jejich uhlíkové náročnosti. Musí být také proškoleno dostatek odborníků, kteří se postarají o hladké zavedení nových pravidel do praxe," říká Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.

Centrum pasivního domu prosazuje, aby bylo hodnocení GWP v praxi přiměřeně zjednodušené, transparentní a zejména technologicky neutrální. Architekti a projektanti by měli být schopni energeticky optimalizovat nejen provoz budovy, ale také její stavebně-technologické řešení. Zároveň musí mít k dispozici pravidelně aktualizovaný katalog stavebních materiálů i s uvedeným hodnocením uhlíkové stopy.

,,Chceme promyšlenou a dobře zorganizovanou evoluci stavebnictví, na kterou se můžeme postupně připravit. Hodnocení uhlíkové stopy budovy musí být pro všechny srozumitelné a finančně dostupné a nesmí omezit samotnou realizovatelnost stavby. Jak výrobci stavebních materiálů, tak i investoři, projektanti či realizační firmy budou potřebovat přehledný a funkční systém, ideálně s využitím digitalizace a automatizace hodnocení pomocí široce dostupného výpočtového softwaru. Cílem není hodnotit budovy do posledního šroubku, navrhujeme začít u materiálů s největším dopadem, a metodiku postupně rozvíjet. Stavebník by tedy toto hodnocení v počátcích ani nemusel zaznamenat jako omezující či určující prvek výstavby," říká Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov a OZE z Centra pasivního domu.

A dodává: ,,Uhlíkové stopě většinou dominuje spotřeba provozní energie, tj. vytápění, příprava teplé vody a chlazení. Jejím nejefektivnější snížením tak dlouhodobě zůstává minimalizace spotřeby energie, která je současně s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí součástí konceptu energeticky pasivních budov."

Návrh akčního plánu přípravy české metodiky hodnocení GWP, praktických výpočetních nástrojů, požadavků na databázi stavebních produktů nebo na vzdělávání pro odborníky, kteří hodnocení mohou provádět, vznikl na půdě UCEEB ČVUT (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov), které se tématu věnuje už několik let. V následné spolupráci s Centrem pasivního domu byl letos v létě publikován poziční dokument, který Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR přináší akademické i praktické zkušenosti, jak lze k efektivnímu zavedení nových pravidel přistupovat.

,,Uhlíkové stopě budov se na akademické úrovni věnujeme již dlouho, rozhodně se nejedná o novinku. Díky naším tuzemským i zahraničním zkušenostem jsme připraveni vést diskusi o nastavení vhodné jednotné metodiky posuzování. Dále umíme doporučit, na které její části je nutné se prioritně soustředit, aby byla široce využitelná stavební praxí a výsledky, které se pomocí ní vyprodukují, měly skutečnou vypovídající hodnotu pro národní kontext. Výzvou bude nastavit tento systém tak, aby byl využitelný jak pro rodinný dům, tak pro velké obchodní středisko," říká Julie Železná, vedoucí týmu Udržitelná výstavba z UCEEB ČVUT.

Postupný a předvídatelný náběh dané povinnosti pro výrobní a stavební sektor by mělo zajistit Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které má implementaci směrnice o energetické náročnosti budov na starosti:

,,Legislativa se v průběhu času vyvíjí a hodnocení energetické náročnosti budov se stává stále komplexnějším. Nově se k hodnocení přidávají další důležité ukazatele, včetně emisí CO2, které vznikají při výrobě materiálů používaných k výstavbě nebo provozních emisí. Jedním z hlavních úkolů Ministerstva průmyslu a obchodu je navrhnout toto hodnocení tak, aby nedocházelo k velkému zvyšování nákladů v důsledku jeho zavedení, a aby informace o emisní stopě budovy byly srozumitelné a užitečné pro její uživatele. Tento proces bude zahájen postupným zaváděním povinností, které se budou vztahovat na novou výstavbu. Směrnice o energetické náročnosti budov určuje, že hodnocení začne platit od 1. ledna 2028 pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m? a od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy. Výsledky tohoto hodnocení budou muset být uvedeny v průkazu energetické náročnosti budovy," říká Nathalie Marková, která je pověřena řízením odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Hodnocení GWP a dalších environmentálních dopadů je už dnes součástí některých dotačních titulů. Obsahuje je i program Nová zelená úsporám, byť zatím pouze v podobě malého zvýhodnění, pokud stavba používá výrobky, které environmentální dopad mají vyčíslen.

,,Ministerstvo životního prostředí už nyní s environmentálním hodnocením produktů ve svých dotačních programech pracuje. Do budoucna počítáme se zvýhodňováním staveb, které budou mít nízkou uhlíkovou stopu v celém životním cyklu. I proto jsme z prostředků Národního plánu obnovy vypsali veřejnou zakázku na přípravu metodiky a databáze stavebních materiálů, kde bude jejich uhlíková stopa spočtena. Nadále hrají největší roli emise z provozu budovy, ale postupně nastává čas se zaměřit na celkové emise z výstavby," říká Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu z Ministerstva životního prostředí ČR.

V Česku mají s podobným hodnocením zatím kromě akademiků zkušenosti především některé konzultační firmy a velké nadnárodní společnosti, které se o uhlíkovou stopu nově připravovaných projektů zajímají. Posouzení GWP je jistým způsobem obsaženo v metodikách pro certifikaci komplexní kvality budov (např. SBToolCZ, LEED, BREEAM a další). V souvislosti se zaváděním pravidel EU taxonomie a CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování (ESG) se požadavek na hodnocení GWP začíná objevovat i u velkých investičních projektů, které jsou plánovány s delším časovým výhledem a kde se zároveň řeší tzv. ,,zelené financování".

,,Tématem dopadu zdicích materiálů na životní prostředí a obzvláště emisemi CO2 se v naší společnosti zabýváme velmi seriózně. Máme závazný plán na snižování energetické náročnosti výroby a cíl naprosté bezodpadovosti. V dlouhodobějším horizontu je naší vizí dostat se v oblasti emisí CO2 do záporných čísel. Bohužel v éteru občas na téma uhlíkové stopu budov a materiálových řešení zaznívají zavádějící zjednodušení. Naším zájmem je korektní a transparentní přístup, který může celý segment posunout k vyšší kvalitě. Od hodnocení uhlíkové stopy budov očekáváme jasná pravidla a přesná data, abychom se mohli řídit exaktními čísly, a ne emotivně laděnými tvrzeními." říká Martin Mihál, vedoucí technického oddělení ze společnosti Xella, která vyrábí stavební systém Ytong, Silka a Multipor.