Archeologové našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže, staré až 12 tisíc let

Předloni a loni dělali výzkumníci sondáže v Ledové a bezejmenné chodbě. Právě bezejmenná chodba ukrývala v sedimentech pozůstatky penězokazecké dílny, pravěkou štípanou industrii, fragmenty pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. ,,Při dvoutýdenním výzkumu letos v srpnu byly sondy na třech místech. Opět v chodbě bezejmenné, dále u útvaru ,Mozek´ a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy," popisuje Zajíček.

Významným letošním objevem byly tři ozdoby - ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem, které dle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před 12 až 6 tisíci lety. ,,Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami," přibližuje Zajíček. V sondách u útvaru "Mozek" se v sedimentech nacházely kosti pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli několik novověkých střepů a hlouběji kosti pleistocenních zvířat.

Epigrafické a archeologické výzkumy se uskutečnily pod vedením archeologů z Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se Správou jeskyní České republiky, Ústavem jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha a Moravským zemských muzeem v Brně.

Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. V roce 2019 oznámili vědci jedinečný objev v Kateřinské jeskyni - nejstarší pozůstatky kreseb na území dnešní České republiky. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, vytvořili podle odborníků z radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR lidé před 7200 lety.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

O této jeskyni se lze více dozvědět na webu katerinska.caves.cz či na facebook.com/KaterinskaJeskyne. O aktuálním dění nejen v podzemí SJ ČR informuje na webu www.caves.cz.