Od slunečního světla do hlubin: Skrytý zdroj kyslíku, který vyvolává kontroverze

Norsko se rozhodlo odložit své plány na povolení rozsáhlých hlubinných vrtů ve svých vodách, což je výrazný posun oproti lednu, kdy vláda kontroverzní projekt původně schválila. Návrh měl otevřít téměř 300 000 km² mořského dna pro těžbu polymetalických konkrecí, které obsahují důležité materiály používané v bateriích pro elektromobily nebo solární panely. Zájem Norska o hlubinnou těžbu pramení z touhy snížit závislost na Číně v oblasti drahých kovů. Environmentální rizika spojená s těžbou však vyvolala silný odpor. Klíčovou roli v tomto případě sehrála norská Socialistická levicová strana, která pohrozila stažením podpory vládního rozpočtu, pokud nebude zrušeno první kolo udělování licencí plánované na rok 2025. Premiér Jonas Gahr St?re podle BBC upřesnil, že pozastavení je dočasné a přípravy regulačních opatření a posuzování vlivů na životní prostředí budou pokračovat. Norská organizace pro životní prostředí označila pozastavení za velké vítězství. Tento krok však zanechal norské společnosti zabývající se podmořskými vrty v nejistotě. Očekávaly, že se budou moci ucházet o první kolo licencí.

Paradoxem je, že Norsko, které je považováno za samozvaného lídra v ochraně oceánů, chce zároveň pokračovat v potenciálně škodlivé hlubinné těžbě. Jak uvádí BBC, vládní studie o ekologických dopadech kritizoval Norský institut pro výzkum moří, podle něhož je k úplnému pochopení rizik zapotřebí ještě nejméně pět let výzkumu. Vědci i státy varovali před ekologickými dopady těžby a vyslovili se pro moratorium nebo její úplný zákaz. Zdůrazňují zranitelnost a biologickou rozmanitost mořského dna s tím, že jakákoli těžební činnost by mohla zničit jedinečné a neprozkoumané mořské druhy. Profesor Franz Geiger ze Severozápadní univerzity v Illinois uvedl příklad těžebních lokalit v Clarion-Clippertonově zóně (CCZ) mezi Havají a Mexikem, kde ani po desetiletích od těžby nedošlo k obnově bakterií. Tyto oblasti jsou v příkrém kontrastu s nedotčenými podmořskými lokalitami, kde je rozmanitost živočichů dokonce větší než v deštném pralese. Podle Britského přírodovědného muzea jsou konkrece nezbytné pro mnoho forem života a vyslání strojů by ovlivnilo nejen je, ale i mořské savce, mohlo by poškodit ekosystémy ve středních vrstvách oceánu a v neposlední řadě narušit způsob ukládání uhlíku, což by mělo negativní dopad na světové klima.

V souvislosti s podmořskými konkrecemi učinili vědci důležitý objev. Studie zveřejněná v červenci 2024 v časopise Nature Geoscience ukazuje, že miliony let staré kovové konkrece hluboko v temných místech Tichého oceánu produkují tzv. temný kyslík. Tento převratný objev učinili vědci během výzkumu v zóně Clarion-Clipperton v hloubce přibližně 4 000 metrů. Původním cílem expedice v roce 2013 bylo vypočítat množství kyslíku spotřebovávaného organismy na dně oceánu. To, čeho si však vědci všimli, byl přesný opak. Neočekávané údaje o kyslíku přičítali poruše senzoru, ale opakované expedice v letech 2021 a 2022 potvrdily zvýšenou koncentraci, která byla překvapivě vyšší než ve vodách plných řas na slunci. Vědci zatím přesně nevědí, jak celý mechanismus funguje, ale tvorbu tmavého kyslíku přisuzují právě těmto horninovým konkrecím, které se nenacházely v žádné ze zkoumaných oblastí. Při dalším zkoumání bylo na povrchu konkrecí naměřeno napětí kolem 1 voltu, což vědce vedlo k závěru, že při případném seskupení více konkrecí dochází k elektrolýze, při níž se voda štěpí na kyslík a vodík.

Konkrece jsou tvořeny oxidem železa, manganu, kobaltu, niklu, lithia a dalších prvků důležitých při přechodu na zelenou energii. Přitom jen v CCZ se podle U.S. Geological Survey nachází přibližně 21,1 miliardy tun konkrecí, které obsahují více kovů než všechny světové zásoby na souši. Toto složení využily ve svůj prospěch společnosti TMC the metals company (TMC) a SGS Canada, kterým se od června 2024 podařilo vyrábět síran kobaltnatý ve vysoké čistotě. Tomu předcházel pokrok ve výrobě síranu nikelnatého, který rovněž využil polymetalické konkrece těžené v lokalitě Clarion-Clipperton. Tyto úspěchy jsou součástí strategie společnosti TMC pro uspokojení rostoucí poptávky po těchto kovech. Kromě toho byly při výrobě získávány i bezodpadové, vedlejší produkty hnojiv.

Kontroverze kolem podzemní těžby společnosti TMC jsou četné. Ekologické skupiny Deep Sea Mining Campaign (DSMC), The Ocean Foundation (TOF) a Blue Climate Initiative (BCI) podaly v červenci 2024 stížnost na společnost TMC u Komise pro cenné papíry. Na základě výroční zprávy byla kanadská společnost obviněna z poskytování nepravdivých a zavádějících informací týkajících se její kvalifikace, finančních údajů, poptávky po kovech, které plánuje těžit, a jejich souvislosti s poptávkou po bateriích a dopadu na domorodé komunity. Kromě toho skupiny tvrdí, že společnost TMC bagatelizovala regulační a environmentální problémy spojené s těžbou. Kromě toho čelí soudnímu sporu a dalším problémům, které ovlivnily výkonnost jejích akcií. Ty mají od vstupu TMC na burzu klesající tendenci a krátkodobě se nezvyšují o více než 3 USD. K 19. prosinci 2024 činila jejich hodnota 0,76 USD*.

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.