Příklady táhnou aneb potravinářství na cestě k udržitelnosti

TVIP zastřešuje dvě tradiční odborná setkání - konferenci APROCHEM a symposium ODPADOVÉ FÓRUM. Zatímco APROCHEM se specializuje na řízení průmyslových rizik a rovněž na rizika při správě regionů, měst a obcí, specializací ODPADOVÉHO FÓRA je prezentace výsledků výzkumu a vývoje pro průmyslovou a komunální ekologii. Předmětem loňského symposia byla úspěšná odborná diskuse na téma využití stavebních a demoličních odpadů, letos se podíváme trochu jinam, a to na téma o nic méně zajímavé, totiž jak přiblížit potravinářskou výrobu k větší udržitelnosti. V případě zájmu se můžete stále hlásit na www.tvip.cz, akce budou probíhat 12.-14. listopadu 2024 v Hustopečích u Brna.

APROCHEM tradičně pokrývá oblast rizik a bezpečnosti v průmyslu, při správě regionů, měst a obcí a také integrovaného záchranného systému. Zabývá se rovněž výzkumem a vývojem v uvedených oblastech. Není tomu tak dávno, co jsme přemýšleli o přírodních katastrofách, pandemii nebo válečných událostech a jejich ekonomických dopadech jen v teoretické rovině. Dnes jsou běžnou součástí našeho života. V tomto ročníku se zaměříme na legislativní oblast, ve které nás zástupce Ministerstva životního prostředí seznámí s novinkami v oblasti implementace legislativních změn v rámci zákona o prevenci závažných havárií. GŘ HZS představí nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. VÚBP přispěje informací o předpokládané činnosti Odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. S předpokládanou kompetencí v oblasti pyrotechnických výrobků podle připravované novely zákona č. 206/2015 Sb. nás seznámí Český báňský úřad.

V oblasti praxe se seznámíme s praktickými poznatky z cvičení OXIRAN 2024 v podání zástupce HZS Středočeského kraje. Co je BLEVE a zda je to jen záležitost minulosti, osvětlí zástupce KÚ Jihočeského kraje. V příspěvku Univerzity Pardubice se vrátíme k havárii v Záluží v roce 1974. Budeme konfrontováni s praktickými a teoretickými zkušenostmi při dekontaminaci horninového prostředí. Nebudou opomenuty ani přírodní vlivy vyvolané změnou klimatu.

Na závěr konference proběhne diskuse na téma, zda je možné seriózně využít umělou inteligenci v rizikovém managementu. Této diskuse se zúčastní zástupce softwarové společnosti Unicorn a přední experti rizikového managementu.

Jak bylo v úvodu řečeno, ODPADOVÉ FÓRUM se tradičně zaměřuje na prezentaci výsledků výzkumných projektů z celé oblasti průmyslové a komunální ekologie. Odborníci z průmyslu i akademické sféry se každoročně sjíždějí do Hustopečí a sdílí zde výsledky své práce a výzkumu. Ani letos tomu nebude jinak a odborná veřejnost se podělí o své zkušenosti a vize vedoucí k dosažení udržitelnějšího a efektivnějšího provozu potravinářské výroby. Konference POTRAVINÁŘSTVÍ NA CESTĚ K UDRŽITELNOSTI necílí pouze na nakládání s odpady a vedlejšími produkty, ale celkově na snižování environmentálních dopadů potravinářské výroby v kontextu uhlíkové a vodní stopy či emisí.

Potenciál je v této oblasti vskutku široký, od snižování materiálové spotřeby přes co nejvyšší zhodnocení vedlejších produktů a současně minimalizaci vznikajících odpadů a emisí až po snižování energetické náročnosti. Samostatnou a v tomto oboru velmi významnou kapitolou je omezení spotřeby vody, její čištění na vstupu a výstupu a velkou výzvou je pak její recyklace a opětovné použití.

Na co se mohou posluchači konkrétně těšit? Program je opravdu bohatý a první dva dny budou doslova nabité přednáškami. Ty například představí široké možnosti využití potravinářských a zemědělských zbytků, od použití pro krmení zvířat po možnost zužitkování vybraných surovin pro výrobu potravin či zužitkování v bioplynové stanici. Dotkneme se také čistě odpadové problematiky i zmíněného nakládání s odpadními vodami.

Příkladů využití zbytků zazní hned několik a budou dominovat odbornému programu. Zajímavým příkladem může být využití odpadní biomasy vznikající extrakcí esenciálních olejů pro výrobu ekologických přípravků k ochraně plodin před mikrobiální infekcí. Obdobně netradičním přístupem je průmyslové využití biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin larvami bráněnky Hermetia illucens: tyto extrémně žravé larvy dokáží přirozenou cestou snížit objem organického odpadu až o 60 % za pouhých 7 dní. Pozornosti neuniká ani aplikační potenciál tukové tkáně zvěřiny. Alternativou jejího odstranění v kafilériích, které jsou ekologicky i ekonomicky nevýhodné, je vytvoření produktu s vyšší přidanou hodnotou.

Češi vévodí statistikám v pití piva a ani pivovary nezapomínají na udržitelnost. Zdá se, že ta správná cesta v duchu udržitelnosti vede skrze snížení spotřeby energie a vody, snižování zátěže odpadních vod, rekuperaci oxidu uhličitého, recyklaci obalů nebo využití vedlejších produktů, jako jsou odpadní kvasnice nebo mláto. Posluchači se mohou těšit na ukázky příkladů úspěšných realizací. Kromě piva mají Češi v oblibě i víno, jehož výroba s sebou také nese odpady, pro které se hledá využití. Jako perspektivní se například jeví využití hroznových výlisků pro pekárenské výrobky. Tyto výlisky by tak mohly vylepšit nutriční vlastnosti trvanlivého pečiva a díky tomu, že působí jako přirozený konzervant, zlepší i trvanlivost výrobků. Pokud hovoříme o zlepšení nutričních hodnot potravin, pak nemůžeme zapomenout ani na řepkový šrot, který jakožto významný zdroj proteinů (až 35 %) dokáže vylepšit cereální výrobky. Tyto výroby s obsahem proteinů stále získávají na oblíbenosti.

Největším tzv. plýtvačem potravinami je veřejnost. O to důležitější je poznat, proč k takovému chování dochází, abychom mu v budoucnu dokázali předcházet. Výsledky zajímavého výzkumu mapujícího bližší poznání motivací a bariér spotřebitelů poslouží městům a obcím pro zefektivnění a vylepšení komunikace se svými občany. Potravinové odpady nevznikají pouze plýtváním, ale řadí se mezi ně i tzv. nevyhnutelný odpad vznikající při přípravě potravin. Optimalizace jejich sběru, svozu a využití se dnes intenzivně řeší na všech úrovních. Zajímavou a inovativní technologii reprezentuje například separace gastroodpadu na tuky, ze kterých lze vyrobit tzv. bionaftu, využití aminokyselin jako zdroje tzv. zelených chemikálií nebo využití zbytku jako živného média v mikrobiologii. V případě nakládání s potravinami, které již nemají další využití, vstupuje do hry odpadářská bioplynová stanice. Společnost Energy financial group a.s. spustila v nedalekém Vyškově unikátní, téměř bezodpadovou BPS, která mj. dokáže přeměnit odpady na bioplyn, který je možné přímo vtláčet do distribuční soustavy, dalším výstupem jsou například hnojiva.

Jak jsme slíbili, zapomínat nebudeme ani na odpadní vody. Moderní čistírny odpadních vod efektivně nakládají a energiemi a trendy se ubírají směrem k energeticky soběstačným zařízením. Jak překonat legislativní a technické bariéry pro úspěšnou integraci a zpracování kapalných a potravinářských odpadů, ukáží reálné příklady správné praxe, přičemž významnou část tvoří výroba bioplynu na úrovni biometanu. Provoz ČOV je úzce spojen s kalovým hospodářstvím, kde je taktéž prostor pro inovace. Jednou z nich je udržitelnější zahušťování kalů v mlékárenském průmyslu společnosti ASIO TECH, spol. s.r.o.

Konference je připravována v úzké spolupráci s Potravinářskou komorou ČR, která společně s některými dalšími potravináři představí příklady správné praxe.

Nechte se inspirovat a získejte nové poznatky, které můžete aplikovat ve své praxi. TVIP není jen o pasivním poslechu, ale umožní také aktivní zapojení účastníků. Budete mít možnost diskutovat, sdílet své nápady a navázat nové kontakty s lidmi, kteří sdílejí vaši vášeň pro inovace a životní prostředí.

Odborná setkání budou probíhat v hotelu Amande v Hustopečích u Brna ve dnech 12.-14. 11. 2024. Přihlásit se na akci je možné na stránkách www.tvip.cz, kde naleznete podrobný program a další užitečné informace. Těšíme se na vás.