ESG reporting. Jak na data v oblasti S - Sociální aspekty

V této oblasti najdeme požadavky na zveřejňování dat v kapitole ,,Vlastní pracovní síla". Jen minimum společností může považovat zaměstnance za ,,nevýznamné téma", a proto se informace o zaměstnancích a spolupracujících osobách objeví ve většině Zpráv o udržitelnosti. Nad rámec vlastní pracovní síly mnohé společnosti reportují také informace o pracovnících v odběratelsko-dodavatelském řetězci. Proto i společnosti, které samy neplánují připravovat vlastní report, by měly mít připravená data, které od nich můžou požadovat obchodní partneři a banky.

Při přípravě zprávy o udržitelnosti by společnosti měli myslet na to, že v každé vykazované oblasti (E,S a G) se vždy propojují 2 aspekty. Metriky a strategie. Tyto se navzájem doplňují, protože data bez kontextu nebo naopak strategie bez konkrétních dat nevytváří transparentní a celistvý obraz o společnosti tak, jak to zamýšlí směrnice CRSD. Přibližně 70 % ukazatelů, které mají společnosti vykazovat jsou kvalitativní povahy a zahrnují obtížně měřitelné popisy politik, strategií a cílů.

Konkrétní data tedy nejsou to jediné, co společnosti budou ve Zprávě o udržitelnosti uvádět. Evropské standardy pro vykazování vyžadují, aby společnosti zveřejňovaly, jakým způsobem jsou zájmy, názory a práva zaměstnanců součástí její strategie a obchodního modelu. Ve zprávě budou dále popisovat své politiky a procesy, které se týkají například prevence pracovních úrazů, zamezení diskriminace nebo podpory rovných příležitostí a začlenění vyloučených skupin. V tomto ohledu si společnosti budou muset udělat revizi svých interních kodexů a nastavených postupů. Mnoho společností má již tyto dokumenty vypracované, bývají často například součástí certifikace ISO, nebo jsou podpůrnými dokumenty pro HR oddělení. Mohou je tak určitě použít jako východisko pro ESG reporting. Standardy pro vykazování se také hodně soustředí na oblast komunikace se zaměstnanci, získávání zpětné vazby a řešení problémů. Tady si společnosti mohou pomoct průzkumem spokojenosti, který jim poskytne skutečná data, na kterých můžou stavět a přizpůsobit tak své politiky potřebám zaměstnanců. Jedním z využívaných nástrojů je například Sociorating, který pomáhá identifikovat silné a slabé stránky v týmech i celé organizaci a pomáhá budovat zdravou firemní kulturu na základě relevantních dat.

Společnosti by neměly přípravu na sběr dat a podkladů podcenit. Zpětné dohledávání údajů je totiž často nepřesné nebo dokonce nemožné. Součástí přípravy na reporting je vymezení oblastí, které jsou pro společnost významné, tedy které mají na její činnost největší vliv, nebo naopak kde mají ony největší dopad na své okolí (jde o tzv. analýzu dvojí významnosti). Výsledkem této analýzy je pak seznam konkrétních témat a potažmo ukazatelů, které budou společnosti reportovat. To jim poskytne východisko pro včasné a přesné nastavení procesů pro interní sběr dat.

Zajímá vás, jaké konkrétní informace byste tedy měli v oblasti S interně sledovat a ve Zprávě o udržitelnosti uvést? Jde například o:

Úplný výčet ukazatelů závisí na výsledcích vašeho interního posouzení dvojí významnosti podle postupů popsaných v Evropských standardech pro vykazování.

ESG Manager, poradenská společnost Accace