Počet ohrožených druhů hub v ČR se zdvojnásobil, i kvůli objevu více vzácných

Počet ohrožených druhů hub v Česku se za poslední téměř dvě dekády zdvojnásobil. Vyplývá to z nového vydání Červeného seznamu hub ČR, který hodnotí ohrožení velkých hub na území ČR. Nárůst je způsobený především tím, že mykologové objevili větší počet vzácných hub na českém území. V tiskové zprávě o tom informovala Česká vědecká společnost pro mykologii a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, které seznam vytvořily.

Nové vydání zahrnuje 1676 druhů hub, což je zhruba třetina druhů, které na českém území rostou. Pro srovnání, předešlá verze seznamu, která vyšla před 18 lety, obsahovala zhruba 900 druhů hub. Ohrožených druhů v novém vydání napočítali mykologové 330, zranitelných 325 a další více než dvě stovky jsou v kategorii téměř ohrožených.

"Bohužel, ještě dnes řada lidí pohlíží na houby v lepším případě jako na poživatinu nebo v tom horším jako na nebezpečné škůdce. Neuvědomují si, jakou mají v ekosystému nezastupitelnou roli," uvedla jedna z editorek nového seznamu Tereza Tejklová. Houby podle ní hrají zásadní úlohu při zajištění koloběhu živin v přírodě nebo jako symbiotičtí partneři téměř všech rostlin.

Na seznamu se podílel tým 20 profesionálních i amatérských mykologů. Data získali z muzejních a institucionálních herbářů, veřejných i neveřejných databází a ze záznamů terénních mykologů a dalších jednotlivců. Shromáždili 77.228 údajů.

Velký nárůst hub v červeném seznamu není způsobený jen skutečným zvýšením jejich ohrožení, ale spíše tím, že mykologové v Česku v posledních dvou dekádách našli mnoho, často vzácných druhů hub, které doposud nebyly v ČR známy.

Míra ohrožení u většiny druhů naopak poklesla, což je zčásti způsobeno jinou použitou metodikou, která je poprvé v souladu s doporučeními Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Částečně je podle mykologů důvodem i to, že ustoupil vliv některých negativních vlivů, jako jsou kyselé deště, které byly hlavní zdrojem ohrožení hub v druhé polovině 20. století.

"Je to ale i tím, že máme více dat. Některé druhy, které se mykologům před 18 lety zdály vzácné, již dnes za ohrožené považovat nelze. Například muchomůrka Vittadiniho, která je v poslední době pravidelně nalézána i na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích," doplnil další z editorů Petr Zehnálek.

Naopak kůrovcové kalamity nebo rostoucí vliv klimatických změn přiměly mykology některé houby do seznamu přidat. Vrátili tak do něj opět i pět desítek druhů, které považovali za nezvěstné. Jedná se například o kyjanku Zollingerovu, plešivku fialovou či závojenku vlhkou.

Nejčastější příčinou ohrožení některých druhů je podle mykologů malá velikost jejich populace. Dalšími důvody jsou intenzivnější hospodaření v lesích, hromadění živin v ekosystémech a klimatická změna.