Členové výboru považují příjmy z emisních povolenek na rok 2025 za nadhodnocené
Někteří členové sněmovního výboru pro životní prostředí dnes na jeho schůzi vznesli námitky k návrhu rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) na příští rok. Poslanci se zaměřili především na očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek, které jsou podle některých nadhodnocené o deset miliard korun. Emisní povolenky jsou unijní nástroj, kdy provozovatelé z energeticky náročných odvětí platí za vypouštění emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.
Ministerstvo v rozpočtu na nadcházející rok odhaduje příjmy z emisních povolenek na 30 miliard korun. Poslanec Ondřej Babka (ANO) zmínil, že uvedená částka při dnešních cenách emisních povolenek nerealistická. Podle Babky by měla být predikce příjmů konzervativnější, přičemž uvedl, že prognóza počítá s cenou povolenky až 104 eur, tedy 2636 korun, což podle něj není pravděpodobné. Aktuální cena emisní povolenky je 63,27 eura za tunu emisí oxidu uhličitého, což je v přepočtu 1603 korun.
"Tímto postupem se uměle vylepšuje státní rozpočet, což není odpovědné. Podle mého názoru by příjmy z emisních povolenek měly být nastaveny na reálnější úroveň, což by podle odhadu znamenalo o deset miliard korun méně," řekl Babka. Výboru následně nedoporučil rozpočet schválit, dokud nedojde k úpravě.
Vrchní ředitel sekce ekonomicko-provozní MŽP Aleš Kašpar uvedl, že příjmy z povolenek vycházejí z aktuálních odhadů a cenových rozmezí. "Rozpočet je vždy plán, který může být upravován podle potřeby. Pokud by došlo k výkyvům, je ministerstvo připraveno tento rozpočet přehodnotit," dodal. Kašpar dále řekl, že ministerstvo srovnává navrhované příjmy s rozpočty z minulých let a podle nich jsou nynější odhady přesnější.
Berenika Peštová (ANO) má taktéž značné pochybnosti, jelikož rozpočet počítá s cenami povolenek nad 100 eur. "Víme, jak se ceny nyní pohybují a příjmy v rozpočtu jsou nastřelené. Emisní povolenka nad 100 eur by kompletně zabila náš průmysl," míní. Dodala, že reálnější by bylo očekávat příjem mezi 18 až 22 miliardami korun. "Pokud ministerstvo upraví rozpočet na tato čísla, ráda jej podpořím," dodala Peštová.
Příjmy ministerstva mají v příštím roce dosáhnout téměř 55,5 miliardy korun, téměř o 39 miliard méně než letos. Z toho přibližně 14,6 miliardy pokryjí peníze ze zdrojů Evropské unie a finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska.