Separační systémy v obcích fungují dobře. Mají ještě velký potenciál - aneb jak splnit cíle pro obaly

Obce v jednotlivých krajích se poměřují ve svých výsledcích třídění. Aktivní obce své výsledky za poslední roky znásobily a ukázaly ostatním, že při vhodných opatřeních mají třídící systémy další vysoký potenciál rozvoje. A musí mít. Zákon obcím předepisuje navýšení úrovně třídění všech komunálních odpadů ze současných cca 42-48 % na 70 % v roce 2035. V ČR jsou obce, které tento cíl plní už v současné době. Je jich málo, ale ukazuji, že to jde. Další intenzifikace třídícího systému je ale nezbytná pro splnění zákonné povinnosti u ostatních obcí a měst.

Máme kvalitní třídící systém, chtějí ho dále rozvíjet obce, města, obchodníci i další organizace

V České republice mohou občané využívat jednu z nejhustších sběrných sítí, které na světě ve vztahu k třídění odpadů existují. Každý, kdo cestuje, si může sám srovnat množství možností, kde mohou Češi třídit, a to například s možnostmi států, kam jezdí na rekreaci k moři. Průměrná docházková vzdálenost k tomu, aby mohl občan v České republice odložit tříděné odpady do barevných sběrných nádob se pohybuje kolem 90 metrů a za poslední roky se stále snižovala.

Obce, města, firmy i Evropská unie dala do vybavení sběrné sítě za více než 25 let poměrně mnoho peněz. Tyto investice zajistily České republice to, že doposud vždy splnila všechny platné cíle k obalovým odpadům, ke kterým se naše země legislativně zavázala. A plníme je pořád.

V posledních letech stále více obcí přechází na tzv. systém ,,door to door", kdy barevné popelnice na třídění mají lidé přímo ve svých rodinných domech. Docházková vzdálenost takového řešení je potom dokonce 0 metrů. Lidé pak mají třídění zcela nejjednodušší, jak to jen lze. Obce musí i dále navyšovat výkon třídění. Podle platné legislativy musí obce v roce 2035 zajistit vytřídění minimálně 70 % všech komunálních odpadů. To, zda je nutná další intenzifikace stávající sběrné sítě v obcích, tak s jistotou není otázka, či varianta, jak někteří v poslední době nepravdivě informují, ale zcela nutný předpoklad možného splnění zákonných cílů ke komunálním odpadům. Jak si stojí obce v jednotlivých krajích, ukazuje níže uvedený graf z údajů Ministerstva životního prostředí. Graf je vyhotoven za údaje z jednotlivých obcí z roku 2022.

Velmi dobře víme, jaká cesta vede ke splnění cílů

V České republice byla v předchozích letech vytvořena strategie, která pro dalších 15 let definovala potřebný rozvoj systému takovým způsobem, abychom splnili platné cíle oběhového hospodářství ke všem komunálním odpadům. Ty Evropská unie definovala v roce 2018 a 2019, jako novou progresivní cestu, jak vybudovat udržitelné nakládání s odpady v Evropě. Co je základem takové strategie, na které se shodly jak oba obecní svazy (SMO ČR a SMS ČR), tak odborníci ze všech republikových profesních svazů? Výsledky stávajího systému jsou i na poměry celé Evropské unie velmi dobré. A to jak mírou sběru, tak mírou recyklace jednotlivých komodit. V obou parametrech jsme na předních příčkách celé sedmadvacítky.

Zjednodušeně lze říci, že od roku 2030 je platnou národní legislativou zakázáno ukládat využitelné odpady na skládky. Ty vytříděné se podle zákona nesmí skládkovat už nyní. Veškeré komunální odpady tak půjdou dvěma základními směry. Jedním je cesta co největšího třídění komunálních odpadů, a to jak přes barevné sběrné nádoby, tak na moderních třídících linkách.

Ty jsou schopné kvalitně vytřídit cenné suroviny jak z barevných kontejnerů, tak ze směsných komunálních odpadů, jako třeba v Ostravě (video fungování třídící linky). Na barevné sběrné nádoby budou vždy navázány dotřiďovací linky, které umí vytřídit z obsahu barevných nádob potřebné množství druhotných surovin a nasměrovat je do recyklačního průmyslu. Průmysl může druhotné suroviny využít znovu pro výrobu nových výrobků - jakýchkoli výrobků, kde bude nahrazena primární surovina. To je oběhové hospodářství. Přeci by si nikdo nemyslel, že je lepší, či jakkoli potřebné dávat odpadní plast do nápojového obalu s pitnou vodou a z čístého primárního plastu z ropy dělat oblečení nebo kobereček do auta. To by bylo dost divné. To asi uzná každý.

Druhou cestou, kudy odpady půjdou, je energetické využití ve spalovnách, teplárnách, či cementárnách. Tam budou směrovány zejména ty složky komunálních odpadů, které nejsou dostatečně recyklovatelné.

Příklad - Systém v ČR umí zajistit oběhové hospodářství pro všechny kovové obaly, ne jen pro jednu jejich minoritní podmnožinu (nápojové plechovky)

Na příkladu kovových obalů si uveďme, jak současný systém, po jeho další intenzifikaci, bude fungovat a v jaké míře bude umět generovat druhotné suroviny z komunálních odpadů do recyklace. Kovové obaly, například plechovky od nápojů nebo konzervy od potravin, které půjdou cestou přes tříděný sběr, budou vytříděny na separátorech kovů, které jsou a budou součástí třídících linek. Vytříděné kovy budou prakticky bezezbytku nasměrovány do recyklačních provozů. Již nyní dle oficiálních dat směřuje 99 % všech vytříděných kovů do recyklace. Co jiného také s vytříděnými kovy dělat. Typickým recyklačním provozem u kovů jsou hutě. Ty připraví surovinu přímo do podoby, ze které výrobci dělají konkrétní výrobky.

Pokud kovové obaly půjdou druhou cestou, tedy přes spalovny, pak jsou opět prakticky ze sta procent vytříděny, tentokrát však za spalovací technologií. Vytřídění se dělá separátory kovů, a to z nespáleného zbytku - strusky. Opět i zde jsou následně tyto druhotné suroviny směrovány prakticky bezezbytku do recyklace, do hutí. Pokud by EU do roku 2030 prosadila povinný presorting před spalovnami, pak by se kovy vytřídily ještě před spalovacím procesem. Od roku 2030 tedy v České republice bude tak či tak nastavený systém zajišťovat sběr a recyklaci prakticky plného množství kovových obalů, které se nacházejí v komunálních odpadech.

Výraznou výhodou tohoto systému, podobně jako systému například v Belgii, je oproti systémům zálohování plechovek to, že realizujeme efektivní oběhové hospodářství pro VŠECHNY kovové obaly, nikoli jen pro minoritní část - nápojové plechovky. V obecním separačním systému umíme využít i kovy z konzerv pro zvířecí miláčky, obaly od paštik, obaly od konzervovaného ovoce a všechny další kovové obaly. To zálohový systém neumí a umět nebude. Proto jej také řada států odmítá (Francie, Itálie, Belgie, Španělsko, apod.). Chtějí komplexní řešení pro všechny využitelné odpady, což je i celkem pochopitelné a racionální. V rámci posouzení funkčnosti systému v ČR v dané době, tak jistě bude potěšena i Evropská komise. Další výhodou je to, že stávající systém neobtěžuje lidi nošením odpadů do prodejem potravin a nevyžaduje od nich peníze navíc.

A dostupnost materiálů pro recyklační průmysl? Vždy je neefektivnější, aby si průmysl mohl vytříděné druhotné suroviny nakupovat na volném trhu ve standardním konkurenčním prostředí. Zdravé podniky si umí nakoupit potřebné suroviny za tržní ceny a chápou nesporné výhody takového férového nastavení. Ani toto navrhovaný zálohový systém nepřináší. Ten naopak v předkládané novele požaduje na materiál soukromý monopol vlastněný nápojáři. Dovede si snad někdo představit monopol papíren na obchodování s odpadním papírem? Asi ne a je to tak správně. Objevují se i slova o jakési nutnosti umělého udržení materiálu v Čechách. To je však v rozporu se základním nastavením EU. Pokud jsme členy EU, trh druhotných surovin není z podstaty nikdy český, ale vždy minimálně evropský a je to tak pro oběhové hospodářství s jistotou dobře. Kdo říká opak, záměrně nemluví pravdu.

V třídění a recyklaci kovů máme velmi dobré výsledky

Již nyní dokáže stávající třídící systém v ČR zajistit recyklaci 67 % všech kovových obalů. U ocelových je to už dokonce 85 %. A jak jsme již uvedli, ze sebraných a vytříděných kovových obalů, se plných 99 % předává do recyklace. Systém je tedy velmi efektivní, jak ekonomicky, tak ekologicky (najdete také zde). Nově se navíc rozbíhá celorepublikové nastavení separačního systému tak, aby kovové obaly bylo možné třídit také do všech žlutých nádob. Nově tedy budou mít občané možnost odkládat kovové obaly do více než 180 000 sběrných nádob po celé ČR + do všech šedých nádob na kovy a také do sběren, kde jim bude vyplacena i odměna. Tomu zálohový systém s pouhými 11000 sběrnými místy v obchodech nemůže z hlediska komfortu pro občana nikdy konkurovat.

Pokud někdo záměrně argumentuje nízkou měrou sběru nápojových plechovek, odpověď je jednoduchá. Aktuálně, ani historicky, neexistovaly a neexistují žádné platné legislativní cíle pro nápojové kovové obaly. Ty se proto ani samostatně nevykazovaly a nevykazují. Nikdo to nikdy nepotřeboval. Pokud někdo k těmto obalům prezentuje za ČR konkrétní čísla, jsou to čísla smyšlená, nikoli změřená a systémem oficiálně vykázaná. Kovové nápojové obaly se doposud ani samostatně neseparovaly od ostatních kovů. Nebyl k tomu žádný důvod. Ani věcný, ani legislativní. A v platné legislativě stále není. Stejně tak se doposud samostatně netřídí, ani nevykazují například hřebíky, nebo konzervy od ovoce. Pokud bude schválen předpis, který stanoví nové cíle k jakýmkoli komoditám či typům obalů, systém začne efektivně sledovat naplnění takového cíle a bude k jeho splnění vynakládat finanční prostředky. ČR zatím doposud vždy splnila svým systémem všechny stanovené obalové cíle, které máme v platné legislativě. A zapojené subjekty, včetně obcí a měst, to jistě mají v úmyslu i do budoucna.

Lidé třídí plasty dobře. V recyklaci plastů jsme dlouhodobě na sedmém místě v EU

To byly kovové obaly. Nyní k tolik diskutovaným PET lahvím. V oblasti sběru PET lahví umí občané v ČR vytřídit za poslední roky 8 PETek z 10 uvedených na trh. Cíle k třídění PET lahví jsou stanoveny od roku 2018 a 2019. Do roku 2029 bychom měli ke splnění cílů vytřídit ještě o jednu PETku navíc. Jak obce a města, tak svozové firmy i odborníci z oboru recyklace se shodují na tom, že další rozvoj třídícího systému ČR s jistotou zajistí vysbírání oné jedné PET lahve navíc. Stejně tak, jako to již před několika lety dokázala Belgie, která svým třídícím systémem vysbírá PET lahve na více než 90 %, a to bez drahého zálohového systému. Ano, je zde i možnost zavedení zálohového systému, ale v podmínkách České republiky by to bylo ekonomicky nevýhodné zejména pro samotné občany a pro obce a města. Zálohování je v navrhované formě prakticky nejdražší možností sběru. Je to několikanásobně dražší systém, než stávající tříděný sběr v obcích. Náklady na jednu PETlahev vysbíranou zálohovým systémem na Slovensku jsou 7 krát dražší, než náklady na stejnou lahev v ČR. A to už má na peněženku občana jasný vliv.

Tyto náklady samozřejmě vždy zaplatí občan, ať už motivovaní politici potřebují říkat cokoli. Komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů nové legislativy sdělila následující: "Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží. Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz v důsledku ,,selekce" ekonomicky nejzajímavějších komodit (PET, hliník) do zálohového systému."

Nyní nás nic netlačí k potřebě rozhodnutí v roce 2024. Je zcela racionální pokračovat v rozvoji stávajícího systému a pokud se v čase ukáže, že jsou třeba nějaké doplňkové motivace, pak lze využít v té době nejlepší technologie. Technologický vývoj jde velmi rychle dopředu. Tuto cestu si vybraly i státy jako Belgie, Itálie, Španělsko, Francie. Také Velká Británie odsunula spuštění zálohového systému nejméně na rok 2027 a zkoumá efektivnější cesty. I jmenovaná Belgie se rozhodla dále investovat do rozvoje třídění všech složek odpadů a do komplexního oběhového hospodářství. Dle výsledků v roce 2028 bude posuzovat, zda je třeba činit další kroky nad rámec tohoto systému.

Obce již jasně sdělily, že potřebují rozvíjet stávající efektivní systém. Opozice proti vnucovanému povinnému zálohování dále narůstá

Proti aktuálně navrhovanému zavedení zálohového systému v České republice, který prosazuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), se vyslovil doposud rekordní počet subjektů ze všech sfér společnosti. Proti předložené novele se vyslovily oba obecní svazy SMO ČR, SMS ČR, Ministerstvo průmyslu, Asociace krajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Hospodářská komora ČR, Unie zaměstnavatelských svazů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace českého tradičního obchodu, všechny profesní organizace ze segmentu oběhového hospodářství a odpadů, Rada seniorů, a mnoho dalších organizací.

Povinné zálohy odmítla v roce 2020 ve svém hlasování i Poslanecká sněmovna. Ta sdělila, že pokud si chtějí nápojáři zavést zálohování svých obalů, mohou tak učinit již nyní, a to v dobrovolném systému. Podobně, jako se v ČR zálohují třeba lahve od piva, či jiné obaly. Nakonec ministr Hladík sám dává příklady některých firem, které již dobrovolné zálohování spustily a hovoří o tom pozitivně. Něchť v tom tedy pokračují, pokud to sami chválí. To je jistě cesta, kterou by podpořila i řada uvedených organizací, kterou jsou proti povinnému zálohování. Rozdíl mezi dobrovolným a povinným zálohováním je jednoduchý. U dobrovolného si opravdu náklady hradí výrobce a musí uspět v konkurenci. U povinného zálohování výrobcům uhradí náklady všichni ostatní.

Pane premiére pro občany a pro obce nejsou zálohy výhodné, zastavte to

Pětice největších celorepublikových svazů v ČR oslovila v říjnu premiéra Fialu s výzvou k odmítnutí novely ministra Hladíka. Výzvu podepsaly - Svaz města a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Dopis je ke stažení zde - společný-dopis-na-premiéra---zálohování-petlahví.

Výše uvedené organizace upozorňují na to, že systém v České republice má kapacitu na splnění definovaných cílů sběru. Celospolečensky by bylo značně nevýhodné dosavadní systém fragmentovat a výrazně prodražovat zaváděním dalších variant systémů sběru, jako třeba zálohováním v obchodech. I samotní obchodníci bijí na poplach a říkají, že obchody nejsou sběrné dvory pro odpady. Říkají, že nakládají s potravinami a nechtějí zajišťovat navíc sběr odpadů ve svých provozovnách. Museli by zdražit. A doplňují, že hned vedle obchodu je řada sběrných nádob, kam lidé mohou kdykoli jakékoli složky odpadů odložit. Kriticky se k novele vyslovil i Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, který k tomu vydal usnesení - https://www.caoh.cz/aktuality/zakonodarci-se-postavili-za-zajmy-obci-a-za-verejny-zajem.html

Budujeme efektivní systém pro 5,8 milionu tun odpadů

Něco jiného je zavádět zálohování ve státě, který nemá rozvinutý systém třídění a nebo ve státě, kde se mají zálohovat opakovaně naplnitelné PETky. To však není případ ČR. Česká republika má jeden z nejefektivnějších systémů třídění na světě, a to včetně jeho efektivity ekonomické. Náš systém je budovaný proto, aby si poradil se všemi komunálními odpady, kterých je cca 5,8 milionů tun. Ne jen s cca 50 tisíci tunami PET lahví nebo 15 tisíci tunami nápojových plechovek. To by bylo strašně málo, zaměřit se jen na tyto odpady. Pokud se využijí prostředky, které by stál povinný zálohový systém, na doplnění komplexní infrastruktury odpadového hospodářství, budeme mít jako stát vyřešeny prakticky všechny cíle pro komunální odpady. Tedy pro stonásobné množství odpadů, oproti minoritním komoditám PET lahví a nápojových plechovek.

Lidé si za třídění zaslouží pochvalu. Ne pomluvy a účelovou nespokojenost od politiků

Budoucnosti fungování obecních separačních systémů, ani důvěře občanů v něj, bohužel neprospěla dlouhodobá dehonestační kampaň prosazovatelů povinného zálohování. Nicméně i přes to 75 % občanů v ČR třídí pravidelně a z přesvědčení. A dělají to dobrovolně. A to je to nejcennější. Učili se to přes 20 let. V tomto směru je v Češích dobrý základ, že třídění má smysl. Věřím, že i velké zdržení mnoha potřebných investic, které v ČR kvůli nekonečné a stále na sílu se vracející diskuzi kolem povinného zálohování proběhlo, se nám po odmítnutí kontroverzní novely podaří při společném usílí co nejvíce dohnat.

Děkuji všem, kteří třídí a všem, kteří se podílejí na rozvoji stávajícího separačního systému v ČR. Má to smysl. ČR potřebuje komplexní systém nakládání s odpady ke splnění cílů ke všem komunálním odpadům.

Ke stažení - Dopis pěti největších celorepublikových svazů na premiéra - spolecny-dopis-na-premiera---pet

Zdroj: Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství