S emisními povolenkami se v EU obchoduje od roku 2005, chystá se rozšíření

Výběr informací o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS; před 20 lety, 1. ledna 2005, začal v EU fungovat systém na toto obchodování):

- Systém obchodu s povolenkami zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění uhlíkových emisí, po jejichž překročení musí firmy povolenky nakupovat na trhu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší. Obchodování zahrnuje na 11.000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy.

- Během uplynulých 20 let se počet vydaných povolenek snižoval, a to v souladů s cílem do roku 2030 výrazně omezit vypouštěné emise. Původně o 43 procent oproti počátečnímu roku 2005, v roce 2023 se cíl zvýšil na 62procentní pokles. Část povolenek jednotlivé státy přidělovaly bezplatně, a to provozům, které by se mohly jednoduše přesunout do zemí s nižším důrazem na ochranu klimatu (takový přesun by ve výsledku emise z pohledu celé planety nesnížil). Množství bezplatných povolenek - mezi roky 2013 a 2020 jich bylo přes 40 procent - se ale postupně snižovalo.

- Výroba elektřiny nemá na celoevropské úrovní nárok na bezplatné povolenky od roku 2013, některé státy včetně ČR si ale vyjednaly výjimku do roku 2019 (nicméně některé státy, včetně České republiky, si vyjednaly výjimku z tohoto pravidla až do roku 2019. Od roku 2013 také klesá celkový počet vydaných emisních povolenek. Jak uvádí web faktaoklimatu.cz, ještě roce 2013 bylo vydáno 2,1 miliardy emisních povolenek, do roku 2020 se počet každoročně snižoval o 38 milionů, v následujících letech se toto tempo zrychlilo.

- Vedle vydávání bezplatných povolenek se zbytek dražil, celkový objem vydražených povolenek byl ale nižší než maximálně plánované množství. Povolenky se mohou také kupovat a prodávat, nejvýznamnějšími místy pro obchodování jsou Evropská energetická burza (EEX) se sídlem v Lipsku a londýnská komoditní burza ICE. Cena povolenky během let kolísala, v roce 2020 stála průměrně 25 eur, na začátku roku 2023 se přiblížila sto eurům, což je podle některých expertů hranice, která umožňuje naplnit cíle Pařížské dohody o klimatu, tedy udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Nyní povolenka stojí kolem 70 eur.

- Státy EU mají výnosy z dražby povolenek využívat na ochranu klimatu. Zpočátku stačilo na tyto účely dávat polovinu těchto výnosů, v reálu to byly zhruba tři čtvrtiny, vynakládané nejčastěji na podporu výrobu elektrické energii z obnovitelných zdrojů nebo ekologické formy dopravy, nyní už je možné peníze z prodeje emisních povolenek využít jen na opatření snižující nebo kompenzující důsledky změny klimatu. V ČR byla příslušná norma přijata koncem letošního roku. Letošní výnosy z povolenek v České republice budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.

- Evropský systém ETS zahrnuje kromě 27 členských států Evropské unie také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, do prosince 2020 byla jeho součástí i Velká Británie, která po završení brexitu zavedla vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami. Obdobná opatření fungují i v dalších oblastech světa. V Číně začalo obchodování s emisními povolenkami fungovat v některých městech od roku 2013, celostátně pak od roku 2021. Vlastní systém mají také v Austrálii, na Novém Zélandu, ve většině kanadských provincií nebo v některých částech Spojených států.

- Loni v dubnu země EU schválily zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami. Kromě ambicióznějšího cíle poklesu emisí do roku 2030 (tedy 62 místo 43 procent oproti roku 2005) reforma počítá s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky (mezi roky 2026 a 2034) a také zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027, pro něž vznikne samostatný nový systém ETS II. Dosavadní ETS pokrývá přibližně 38 procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS II se bude týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak bude podléhat 85 procent emisí v unii. Zbývajících 15 procent vzniká zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.

- V rámci zavedení ETS II vznikne nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v tomto novém systému vzroste nad 45 eur, bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy, týkat by se mělo lodí s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 se také postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

- Povolenky v rámci systému ETS II nebudou nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), takový postup by byl příliš složitý. Povolenky budou kupovat dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen. Také v rámci ETS II se bude množství povolenek v oběhu každoročně snižovat. Plán zavádění nového systému počítá s tím, že pokud budou v první polovině roku 2026 mimořádně vysoké ceny energií, bude spuštění odloženo na rok 2028.

- Dopady reformy na spotřebitele z řad domácností i firem, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat Sociální fond EU pro klimatická opatření, který počítá s celkovou částkou 86,7 miliardy eur (asi 2,17 bilionu korun). Bude financován z dražeb povolenek v rámci systému ETS II až do výše 65 miliard eur, dalších 25 procent peněz pak půjde z vnitrostátních zdrojů. Fond začne fungovat rok před spuštěním ETS II, proto dostane výnos z 50 milionů povolenek dražených v rámci současného ETS.

- Peníze ze Sociálního fondu EU pro klimatická opatření by jednotlivé členské státy měly používat na podporu nízkoemisních způsobů dopravy nebo snižování energetické náročnosti budov. Část peněz přitom může směřovat na finanční podporu pro nízkopříjmové domácnosti.