Odborníci z Mendelovy univerzity vystavují rostliny stresu a zaznamenávají změny

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vytvořili pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny stresu. Reakci na změny podmínek zaznamenávají pomocí kamer a senzorů. Získaná data slouží k?trénování pokročilých neuronových sítí, popsala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Ve výzkumu jde o takzvaný abiotický stres spojený s vnějším prostředím, který však není přímo vyvolán živými organismy, například škůdci. Systém umožňuje regulovat v pěstebním stanu teplotu, vlhkost, osvětlení, ale i nasycení atmosféry oxidem uhličitým.

"Další prvek, který významně rozšiřuje možnosti výzkumu, je hydroponická kultivace, kde dokážeme živný roztok míchat, jak potřebujeme. Tím můžeme například rostlinu stresovat nedostatkem vápníku, fosforu nebo dusíku," popsal vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný. Právě dopady nedostatku konkrétních živin nebo extrémních teplot zajímají vědecký tým nejvíce.

"Kamera snímá časovou řadu změn na rostlině. Obrazová data následně budou sloužit k učení pokročilých neuronových sítí, například pro rozpoznávání toho, že rostlina není v?pořádku a co je toho příčinou," vysvětlil Slaný.

Na výzkumu spolupracují odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity s kolegy z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Reagují na rozmach umělé inteligence v?zemědělství.

"Zaměřovali jsme se na zeleninové druhy - třeba salát, ředkvičky nebo mrkev. Nyní jsou v?plánu především rajčata a později zelí. Vše nám slouží k tomu, abychom generovali obrazová data, která následně předáváme navazující skupině v?Ostravě. Ta na základě dat vyvíjí systém umělé inteligence, který bude použitelný pro snímání rostlin v praxi, například ve vinohradu, skleníku nebo na poli," upřesnil Slaný.

Umělá inteligence díky porovnání fotografií plodiny s množstvím získaných obrazových dat dokáže identifikovat příčinu abiotického stresu.