Vinaři se snaží snižovat uhlíkovou stopu ve vinohradech i ve sklepích

Nejen zodpovědné nakládání s půdou, ale i snaha o snižování uhlíkové stopy je mezi vinaři v Česku stále častější. Vysazování zelených pásů v řádcích vinohradů či zachycování a opakované používání kvasných plynů se stává součástí práce ve vinohradech i ve sklepích, informoval v tiskové zprávě Vinařský fond. Vinaři také víc pracují s biouhlem, tedy zuhelnatělou biomasou, která prospívá půdě,

Vysázením zelených pruhů mezi řádky vinohradu pomáhají vinohradníci snižovat půdní erozi a také zadržovat vodu v půdě. Směs bylin s mohutným kořenovým systémem ve svých vinohradech vysazuje například skupina Bohemia Sekt, pro Vinařství Holánek z Ivaně na Brněnsku je tento postup cestou ke snižování uhlíkové stopy. "Na vinicích vyséváme směs 18 druhů bylin, které zachytávají uhlík v půdě a zároveň zlepšují mikroklima vinice. Tento přístup pomáhá vytvářet trvalý humus, schopný uchovat uhlík po stovky let," uvedl majitel vinařství Hynek Holánek.

Vinné sklepy Kutná Hora pracují s takzvaným biouhlem, který pomáhá zlepšovat kvalitu půdy a snižuje množství CO2 uvolňovaného do atmosféry. "Spalujeme organický materiál, který není vhodný ke kompostování, a přeměňujeme ho na biouhel. Ten pak smícháme s kompostem, což zvyšuje úrodnost půdy a zároveň dlouhodobě váže uhlík," dodala Soňa Podholová, výrobní ředitelka vinařství.

Stále rozšířenější je také technologie zachycování kvasného CO2, který vzniká při kvašení hroznového moštu. Na této technologii spolupracovala Mendelova univerzita v Brně s firmou M-ex, vinařství Vinný dům z Bzence si pořídilo vlastní zařízení a plyn pak znovu využívá například při výrobě perlivých vín.

Vinařský fond plánuje využití kvasného plynu podpořit i při rozvoji národní značky perlivých vín "bublinky". "Čeští vinaři mají skvělé podmínky pro výrobu perlivých vín, ale dosud jim chyběla silnější identita na trhu. Pokud dokážeme nabídnout ekologičtější alternativu k tradičním šumivým vínům, můžeme vytvořit nový trend a zároveň snížit dopady na životní prostředí," podotkl ředitel fondu Zbyněk Vičar.

Do budoucna by cestou k větší udržitelnosti vinařství v Česku mohla přispět i změna v balení vína. "Skleněné lahve tvoří až 50 procent celkových emisí vína, protože jejich výroba a přeprava jsou energeticky náročné. Řešením může být přechod na lehčí lahve. Alternativně se nabízí využití obalů, jako jsou bag-in-boxy nebo plechovky, jež jsou lehčí a méně zatěžují dopravu, a to zejména pro vína nižší jakosti," uvedl Jakub Humaj z Mendelovy univerzity v Brně, který se zabývá inovacemi ve vinařství a vinohradnictví.