Výhybka je při provozování drážní dopravy důležitým technickým zařízením a musí být vždy zajištěno její bezproblémové přestavení z jedné polohy do druhé.
Výhybky bez oleje, příroda bez znečištění
Jelikož při přestavování dochází k velkému přestavnému odporu pohyblivých částí výhybky, je nutné tyto části mazat, aby se tření co nejvíce snížilo.
V minulosti se pro tyto účely používal olej OD 8 Vulkán, který je na ropné bázi. Již při mazání výměn docházelo k stékání tohoto oleje do štěrkového lože výhybky a dále do podloží, ale navíc byl lehce smývatelný za deště, takže předchozí efekt byl ještě větší a rychlejší. Další nevýhodou tohoto maziva byla ta skutečnost, že olej rychle zasychal. Proto se mazání výměn muselo provádět skoro denně a po dešti vždy, což jen zvyšovalo únik ropných látek do podloží a dále. Protože výhybek má výše uvedený subjekt řádově tisíce, jednalo se skutečně o zatížení nemalé. Následoval tak fakt, že k 31. prosinci 1993 bylo definitivně ukončeno používání oleje OD 8 Vulkán k mazání výměn.
NÁHRADY ZA EKOLOGICKY NEVHODNÉ MAZÁNÍ
České dráhy (ČD) se začaly tímto "oříškem" zabývat až počátkem 90. let dvacátého století. V roce 1993 Generální ředitelství zadalo úkol Divizi dopravní cesty, sekci technické, aby navrhlo řešení tohoto ekologického problému. Kvůli snížení nepříznivých účinků minerálních olejů na životní prostředí od 1. ledna 1995 rovněž zakázalo používání minerálních olejů na provozní ošetřování výhybek.
Výsledek činnosti pověřených specialistů představoval dvě základní východiska: nahradit olej OD 8 Vulkán za jiné ekologicky nezávadné mazivo nebo použít technické zařízení pro snižování přestavných odporů výhybek. Drahám se tak rýsovaly dvě cesty k odstranění ekologicky nevhodné mazání výměn výhybek olejem OD 8 Vulkán, který se po léta pro tyto účely používal. První za použití ekologických maziv Graflak A 23, prostředek WD 40, olej Mogul EKO V, olej Primol 36V, olej Primol 68V a tekoucího tuku Plantogel 2204 FS TRAMLUB, druhá pak nasazením prostředků pro snižování přestavných odporů výhybek: Skluz kolejových výměn Ekoskluz, Skluz kolejových výměn Ekoslide a válečkové stoličky výměn AŽD. V úvahu také připadala kombinací výše uvedených ekologických maziv a prostředků pro snižování přestavných odporů výhybek.
MAZIVA NEZATĚŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Problém ČD s tak zvanou ekologizací výhybek se zdál zpočátku velmi jednoduchý. Nahradit ekologicky nevhodný olej OD 8 Vulkán za jiné vhodné mazivo. Ale brzy se objevily problémy: nová technologie mazání nedovedla úplně odstranit předchozí ekologické zatížení při mazání výměn výhybek, později se přidal i vliv počasí.
Jako první ekologicky vhodné mazivo výměn byl vybrán Graflak A 23. Hned první problém nastal při přechodu po mazání olejem OD 8 Vulkán, kdy každá výhybka musela být řádně odmaštěna a vyčištěna. Značná pracnost přinesla částečné narušení provozu, nehledě na to, že mnoho výhybek ošetřených Graflakem A 23 vykazovalo horší přestavné schopnosti než původní neekologický olej OD 8 Vulkán. Na nový způsob maazání výměn výhybek se snesla velká kritika od řadových zaměstnanců, kterým špatný chod výhybek znepříjemňoval výkon služby, ale i od vedoucích pracovníků, kteří ekologizaci výhybek odmítali poukazujíc na zpoždění,vzniklé nepřestavením výhybek, a že ekologické mazání je finančně náročnější. Avšak kontrola Divize dopravní cesty, odboru tratí odhalila, že problémy nejsou v novém ekologickém mazivu, ale ve špatné technologii mazání výměn výhybek a cena za mazání je větší, protože je mazivo nanášeno ve zbytečně větších vrstvách.
Po ekologické stránce Graflak A 23 vykonal velkou práci, daly se však s ním mazat jen kluzné stoličky výměn. Ostatní části výměny se musely nadále mazat nevhodným olejem OD 8 Vulkán (dále bylo, i když v mnohem menším měřítku, zatěžováno životní prostředí) nebo bylo nutné použít jiné ekologické mazivo, což zase zatěžovalo nošením více maziv při mazání výměn. Proto se začaly postupně hledat další ekologická maziva pro mazání výměn výhybek. Podle účinnosti a jejich vlastností se dají zhruba rozdělit do tří skupin.
Do první skupiny patří ekologická maziva, která se v provozu ČD moc neosvědčila. Patří mezi ně olej Primol EKO 68V, v zimních měsících tuhne, při slunečním záření zase polymerizuje a vytváří lepkavou hmotu. Další jeho nevýhodou je, že přimazávání se vyžadovalo nejméně jednou za dva dny. Obdobně je na tom olej Primol EKO 36V. V zimních měsících sice už tak netuhne, ale kromě polymerizace a vytváření lepkavé hmoty za slunečního záření, navíc v letních měsících rychle vysychá. Takže mazání výměn výhybek je pracné a časté. ČD proto oba oleje používají velmi málo.
Do druhé skupiny se dají zařadit maziva, která se při mazání výměn osvědčila, ale s drobnými vadami. Patří sem Mogul EKO V, jehož nevýhodou je zatuhnutí oleje ve znečištěném ovzduší a upotřebitelnost v zimním období do -10_C. Do této skupiny spadá i výše zmiňovaný Graflak A 23.
Do třetí skupiny se řadí maziva, která se ukázala jako velice vhodná pro mazání výměn výhybek. Jde o tekoucí tuk Plantogel 2204 FS TRAMLUB a prostředek WD 40, oba produkty mají dobré mazací vlastnosti jak v letních, tak zimních podmínkách, aplikace na výměnu je jednoduchá a četnost mazání je malá. Právě tato maziva se v rámci provozu ČD nasazují nejčastěji.
APLIKACE PROSTŘEDKŮ PRO SNIŽOVÁNÍ PŘESTAVNÝCH ODPORŮ VÝHYBEK
Mimo výše uvedená mazadla jsou schváleny do trvalého používání i mechanické prostředky, které částečně snižují přestavné odpory výhybek a snižují potřebu mazání kluzných stoliček. Mezi tyto prostředky patří:
- válečková stolička výměn AŽD Praha: technické zařízení, které nadlehčuje jazyky výměny výhybky jen ve fázi přestavování. ČD jej využívají na výhybkách s označením S 49 a to bez omezení, respektive u výhybek nového typu UIC 60. Kluzné stoličky výměn vyhybek musí být pro první fázi přestavování ošetřeny prostředkem, jenž sníží přestavné odpory výhybky, nejlépe Graflakem A 23. Pokud se nepoužije ten, je nutné ošetřit kluzné stoličky výhybky přípravkem proti korozi. Pro osazení válečkové stoličky výměn AŽD do výhybky, je nutná úprava jejích jazyků.
- skluz kolejových výměn Ekoskluz: mechanické zařízení nadzvedávající jazyky výměny výhybky při přestavování i v pracovní poloze. Výrobek se používá u všech typů výhybek pojížděných rychlostí v přímém směru V max. 60 km/h s úhlem odbočení výhybky 1 : 11 a větším, při rychlosti V max. od 61 km/h do 120 km/h je nutný souhlas Úseku železničních staveb a budov technické sekce Divize dopravní cesty. Kluzné stoličky výměn výhybky nemusí být ošetřeny žádným prostředkem pro snížení přestavných odporů, ale doporučuje se ošetřit je Graflakem A 23 proti korozi.
V současné době se Ekoskluz již nevyrábí a je nahrazen novějším typem s názvem Ekoslide. Jde o mechanické zařízení, s provozními parametry stejnými jako u zařízení Ekoskluz, nadzvedávající jazyky výměny výhybky při přestavování i v pracovní poloze. Kluzné stoličky výměn výhybky, osazené skluzem kolejových výměn Ekoslide, se nemusí ošetřovat prostředkem pro snížení přestavných odporů, přesto je vhodná kombinace s Graflakem A 23 proti korozi a pro případ poruchy skluzu kolejových výměn.
EKOSLIDE STORY...
Uvedený systém se začal vyvíjet v roce 1984 na teh-dejším Palivovém kombinátu ve Vřesové. Ten tvořil součást uhelného revíru a železniční výhybky byly vystaveny na jedné straně agresivnímu vlivu chemic-kých látek a na druhé straně i zvýšené prašnosti způsobené těžbou uhlí a pře-pravou uhelného prachu vagóny.
Tamní konstruktéři nebyli do té doby spjati s vývojem železničního svršku. Paradoxně právě tato nezkušenost jim umožnila se na problematiku výhybek podívat jiným pohledem a využít poznatky z ostatních oborů. Výsledkem byl vývoj a výroba prvních skluzů kolejových výměn. Nově se jednalo o válečkový systém, kdy se jazyk ve výhybce nepohybuje po kluzných stoličkách, ale po válečcích. Výrobek nezasahoval do konstrukce výhybky a zároveň plně zachoval funkci stoliček při průjezdu vlaku, tj. že nadále nesou tíhu vlaku. Skluz kolejových výměn zajišťoval pouze transport jazyka ve výhybce z jeho části pojížděné vlakem (u opornice) do části nepojížděné vlakem (od opornice). Systém tak pouze nesl tíhu jazyka při jeho přestavění a v poloze od opornice. To umožnilo i jeho postupný vývoj a z prv-ních skluzů kolejových výměn, které vážily 30 kg se staly válečkové stoličky známé pod názvem Ekoskluz, které vážily jen 8 kg. Ekoskluzy se začaly vyrábět a použí-vat v sokolovském a mosteckém uhelném revíru a začaly se též testovat v systému drah v tehdejším Československu a Spolkové republice Německo. Tvůrci systému si skluz kolejových výměn patentovali a tím ho zachránilo před jeho vykradením do ciziny.
Po roce 1989 se začaly řešit na kombinátě ve Vřesové klíčové otázky, co dál s uhelným průmyslem a výrobou svítiplynu, celý projekt Ekoskluzů se tak zastavil. Pak přišel rok 1993. Spolutvůrci patentu založili společnost Eco-Production Vřesová, spol. s r.o., a následně odkoupili práva k výrobě, prodeji a servisu zařízení z kombinátu.
Začátky podnikání byly krušné, trhy neexistovaly, vznikala nová struktura ČD, řešily se technické úkoly pro splnění podmínek k provozu na drahách. Během prvních 3 let podnikání se měnili vlastníci, posiloval se kapitál a hledali partneři v Evropě pro prodej a ser-vis. Zároveň byl nově vyvinut, vyroben a testován inovovaný typ skluzu kolejových výměn, nazvaný již mezinárodně Ekoslide: samostatně patentované zařízení, vážící 4,5 kg a plně zabezpečující odstranění mazání kluzných stoliček ve výhybce při splnění technických požadavků drah. Při jeho vývoji a výrobě se využilo nejen nabytých zkušeností, ale i nových druhů materiálů.
Od roku 1997 se systém Ekoslide začal testovat, certifikovat a postupně prodávat v řadě zemí Evropy a prorazil i do Kazachstánu, který se stává železniční křižovatkou mezi Asií, Evropou a Blízkým východem. Přes Evropu se postupně začal Ekoslide jako český výrobek a český patent prosazovat v podmínkách ČR. Dnes jej lze najít na mnohých nádražích, od Aše až po Ostravu, je ale používán i na vedlejších tratích nebo méně zatížených výhybkách. Důvodem je omezení rychlosti jízdy drážních vozidel přes tyto výhybky a úhel odbočení. Ekologickou výhodou výhybek opatřených prostředky pro snížení přestavných odporů je odbourání mazání kluzných stoliček výhybek, ale výměny se musí ošetřovat prostředky proti korozi.
SOULAD EKOLOGIE S EKONOMIKOU
Přechod na ekologická maziva u výměn výhybek na ČD nebyl jednoduchý, změna však přinesla mnohé. Vedle původně zamýšleného efektu odstranění mazání a úspory mazacích prostředků a pracovních sil se časem projevily i další efekty spojené s používáním tohoto systému ve výhybkách. Jedná se především o efekt optimalizace chodu výhybky. Tím, že se jazyk pohybuje po válečcích, snižují se přestavníkové odpory o 20 - 40 %. Zlehčením chodu výhybky se také redukuje opotřebení jejich částí a tím i prodlužuje životnost jejich částí. Dalšími efekty jsou zvýšení bezpečnosti práce a snížení rizika požárů ve výhybkách osazených ve zvláštních podmínkách (metro, chemické společnosti). Přínosem, zjištěným u zákazníků, je rovněž úspora nákladů na čištění podloží výhybek od kontaminace, ze strany ČD pak ještě finanční úspora za maziva, zefektivnění fondu pracovní doby pro mazání výhybek a časté čištění štěrkového lože výhybky od oleje.
Nejdůležitějším faktem ale zůstává skutečnost, že všechny výměny výhybek ČD jsou v dnešní době ošetřovány ekologicky nezávadnými mazivy, což při obrovském počtu těchto zařízení představuje nemalé odlehčení pro životní prostředí.
V minulosti se pro tyto účely používal olej OD 8 Vulkán, který je na ropné bázi. Již při mazání výměn docházelo k stékání tohoto oleje do štěrkového lože výhybky a dále do podloží, ale navíc byl lehce smývatelný za deště, takže předchozí efekt byl ještě větší a rychlejší. Další nevýhodou tohoto maziva byla ta skutečnost, že olej rychle zasychal. Proto se mazání výměn muselo provádět skoro denně a po dešti vždy, což jen zvyšovalo únik ropných látek do podloží a dále. Protože výhybek má výše uvedený subjekt řádově tisíce, jednalo se skutečně o zatížení nemalé. Následoval tak fakt, že k 31. prosinci 1993 bylo definitivně ukončeno používání oleje OD 8 Vulkán k mazání výměn.
NÁHRADY ZA EKOLOGICKY NEVHODNÉ MAZÁNÍ
České dráhy (ČD) se začaly tímto "oříškem" zabývat až počátkem 90. let dvacátého století. V roce 1993 Generální ředitelství zadalo úkol Divizi dopravní cesty, sekci technické, aby navrhlo řešení tohoto ekologického problému. Kvůli snížení nepříznivých účinků minerálních olejů na životní prostředí od 1. ledna 1995 rovněž zakázalo používání minerálních olejů na provozní ošetřování výhybek.
Výsledek činnosti pověřených specialistů představoval dvě základní východiska: nahradit olej OD 8 Vulkán za jiné ekologicky nezávadné mazivo nebo použít technické zařízení pro snižování přestavných odporů výhybek. Drahám se tak rýsovaly dvě cesty k odstranění ekologicky nevhodné mazání výměn výhybek olejem OD 8 Vulkán, který se po léta pro tyto účely používal. První za použití ekologických maziv Graflak A 23, prostředek WD 40, olej Mogul EKO V, olej Primol 36V, olej Primol 68V a tekoucího tuku Plantogel 2204 FS TRAMLUB, druhá pak nasazením prostředků pro snižování přestavných odporů výhybek: Skluz kolejových výměn Ekoskluz, Skluz kolejových výměn Ekoslide a válečkové stoličky výměn AŽD. V úvahu také připadala kombinací výše uvedených ekologických maziv a prostředků pro snižování přestavných odporů výhybek.
MAZIVA NEZATĚŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Problém ČD s tak zvanou ekologizací výhybek se zdál zpočátku velmi jednoduchý. Nahradit ekologicky nevhodný olej OD 8 Vulkán za jiné vhodné mazivo. Ale brzy se objevily problémy: nová technologie mazání nedovedla úplně odstranit předchozí ekologické zatížení při mazání výměn výhybek, později se přidal i vliv počasí.
Jako první ekologicky vhodné mazivo výměn byl vybrán Graflak A 23. Hned první problém nastal při přechodu po mazání olejem OD 8 Vulkán, kdy každá výhybka musela být řádně odmaštěna a vyčištěna. Značná pracnost přinesla částečné narušení provozu, nehledě na to, že mnoho výhybek ošetřených Graflakem A 23 vykazovalo horší přestavné schopnosti než původní neekologický olej OD 8 Vulkán. Na nový způsob maazání výměn výhybek se snesla velká kritika od řadových zaměstnanců, kterým špatný chod výhybek znepříjemňoval výkon služby, ale i od vedoucích pracovníků, kteří ekologizaci výhybek odmítali poukazujíc na zpoždění,vzniklé nepřestavením výhybek, a že ekologické mazání je finančně náročnější. Avšak kontrola Divize dopravní cesty, odboru tratí odhalila, že problémy nejsou v novém ekologickém mazivu, ale ve špatné technologii mazání výměn výhybek a cena za mazání je větší, protože je mazivo nanášeno ve zbytečně větších vrstvách.
Po ekologické stránce Graflak A 23 vykonal velkou práci, daly se však s ním mazat jen kluzné stoličky výměn. Ostatní části výměny se musely nadále mazat nevhodným olejem OD 8 Vulkán (dále bylo, i když v mnohem menším měřítku, zatěžováno životní prostředí) nebo bylo nutné použít jiné ekologické mazivo, což zase zatěžovalo nošením více maziv při mazání výměn. Proto se začaly postupně hledat další ekologická maziva pro mazání výměn výhybek. Podle účinnosti a jejich vlastností se dají zhruba rozdělit do tří skupin.
Do první skupiny patří ekologická maziva, která se v provozu ČD moc neosvědčila. Patří mezi ně olej Primol EKO 68V, v zimních měsících tuhne, při slunečním záření zase polymerizuje a vytváří lepkavou hmotu. Další jeho nevýhodou je, že přimazávání se vyžadovalo nejméně jednou za dva dny. Obdobně je na tom olej Primol EKO 36V. V zimních měsících sice už tak netuhne, ale kromě polymerizace a vytváření lepkavé hmoty za slunečního záření, navíc v letních měsících rychle vysychá. Takže mazání výměn výhybek je pracné a časté. ČD proto oba oleje používají velmi málo.
Do druhé skupiny se dají zařadit maziva, která se při mazání výměn osvědčila, ale s drobnými vadami. Patří sem Mogul EKO V, jehož nevýhodou je zatuhnutí oleje ve znečištěném ovzduší a upotřebitelnost v zimním období do -10_C. Do této skupiny spadá i výše zmiňovaný Graflak A 23.
Do třetí skupiny se řadí maziva, která se ukázala jako velice vhodná pro mazání výměn výhybek. Jde o tekoucí tuk Plantogel 2204 FS TRAMLUB a prostředek WD 40, oba produkty mají dobré mazací vlastnosti jak v letních, tak zimních podmínkách, aplikace na výměnu je jednoduchá a četnost mazání je malá. Právě tato maziva se v rámci provozu ČD nasazují nejčastěji.
APLIKACE PROSTŘEDKŮ PRO SNIŽOVÁNÍ PŘESTAVNÝCH ODPORŮ VÝHYBEK
Mimo výše uvedená mazadla jsou schváleny do trvalého používání i mechanické prostředky, které částečně snižují přestavné odpory výhybek a snižují potřebu mazání kluzných stoliček. Mezi tyto prostředky patří:
- válečková stolička výměn AŽD Praha: technické zařízení, které nadlehčuje jazyky výměny výhybky jen ve fázi přestavování. ČD jej využívají na výhybkách s označením S 49 a to bez omezení, respektive u výhybek nového typu UIC 60. Kluzné stoličky výměn vyhybek musí být pro první fázi přestavování ošetřeny prostředkem, jenž sníží přestavné odpory výhybky, nejlépe Graflakem A 23. Pokud se nepoužije ten, je nutné ošetřit kluzné stoličky výhybky přípravkem proti korozi. Pro osazení válečkové stoličky výměn AŽD do výhybky, je nutná úprava jejích jazyků.
- skluz kolejových výměn Ekoskluz: mechanické zařízení nadzvedávající jazyky výměny výhybky při přestavování i v pracovní poloze. Výrobek se používá u všech typů výhybek pojížděných rychlostí v přímém směru V max. 60 km/h s úhlem odbočení výhybky 1 : 11 a větším, při rychlosti V max. od 61 km/h do 120 km/h je nutný souhlas Úseku železničních staveb a budov technické sekce Divize dopravní cesty. Kluzné stoličky výměn výhybky nemusí být ošetřeny žádným prostředkem pro snížení přestavných odporů, ale doporučuje se ošetřit je Graflakem A 23 proti korozi.
V současné době se Ekoskluz již nevyrábí a je nahrazen novějším typem s názvem Ekoslide. Jde o mechanické zařízení, s provozními parametry stejnými jako u zařízení Ekoskluz, nadzvedávající jazyky výměny výhybky při přestavování i v pracovní poloze. Kluzné stoličky výměn výhybky, osazené skluzem kolejových výměn Ekoslide, se nemusí ošetřovat prostředkem pro snížení přestavných odporů, přesto je vhodná kombinace s Graflakem A 23 proti korozi a pro případ poruchy skluzu kolejových výměn.
EKOSLIDE STORY...
Uvedený systém se začal vyvíjet v roce 1984 na teh-dejším Palivovém kombinátu ve Vřesové. Ten tvořil součást uhelného revíru a železniční výhybky byly vystaveny na jedné straně agresivnímu vlivu chemic-kých látek a na druhé straně i zvýšené prašnosti způsobené těžbou uhlí a pře-pravou uhelného prachu vagóny.
Tamní konstruktéři nebyli do té doby spjati s vývojem železničního svršku. Paradoxně právě tato nezkušenost jim umožnila se na problematiku výhybek podívat jiným pohledem a využít poznatky z ostatních oborů. Výsledkem byl vývoj a výroba prvních skluzů kolejových výměn. Nově se jednalo o válečkový systém, kdy se jazyk ve výhybce nepohybuje po kluzných stoličkách, ale po válečcích. Výrobek nezasahoval do konstrukce výhybky a zároveň plně zachoval funkci stoliček při průjezdu vlaku, tj. že nadále nesou tíhu vlaku. Skluz kolejových výměn zajišťoval pouze transport jazyka ve výhybce z jeho části pojížděné vlakem (u opornice) do části nepojížděné vlakem (od opornice). Systém tak pouze nesl tíhu jazyka při jeho přestavění a v poloze od opornice. To umožnilo i jeho postupný vývoj a z prv-ních skluzů kolejových výměn, které vážily 30 kg se staly válečkové stoličky známé pod názvem Ekoskluz, které vážily jen 8 kg. Ekoskluzy se začaly vyrábět a použí-vat v sokolovském a mosteckém uhelném revíru a začaly se též testovat v systému drah v tehdejším Československu a Spolkové republice Německo. Tvůrci systému si skluz kolejových výměn patentovali a tím ho zachránilo před jeho vykradením do ciziny.
Po roce 1989 se začaly řešit na kombinátě ve Vřesové klíčové otázky, co dál s uhelným průmyslem a výrobou svítiplynu, celý projekt Ekoskluzů se tak zastavil. Pak přišel rok 1993. Spolutvůrci patentu založili společnost Eco-Production Vřesová, spol. s r.o., a následně odkoupili práva k výrobě, prodeji a servisu zařízení z kombinátu.
Začátky podnikání byly krušné, trhy neexistovaly, vznikala nová struktura ČD, řešily se technické úkoly pro splnění podmínek k provozu na drahách. Během prvních 3 let podnikání se měnili vlastníci, posiloval se kapitál a hledali partneři v Evropě pro prodej a ser-vis. Zároveň byl nově vyvinut, vyroben a testován inovovaný typ skluzu kolejových výměn, nazvaný již mezinárodně Ekoslide: samostatně patentované zařízení, vážící 4,5 kg a plně zabezpečující odstranění mazání kluzných stoliček ve výhybce při splnění technických požadavků drah. Při jeho vývoji a výrobě se využilo nejen nabytých zkušeností, ale i nových druhů materiálů.
Od roku 1997 se systém Ekoslide začal testovat, certifikovat a postupně prodávat v řadě zemí Evropy a prorazil i do Kazachstánu, který se stává železniční křižovatkou mezi Asií, Evropou a Blízkým východem. Přes Evropu se postupně začal Ekoslide jako český výrobek a český patent prosazovat v podmínkách ČR. Dnes jej lze najít na mnohých nádražích, od Aše až po Ostravu, je ale používán i na vedlejších tratích nebo méně zatížených výhybkách. Důvodem je omezení rychlosti jízdy drážních vozidel přes tyto výhybky a úhel odbočení. Ekologickou výhodou výhybek opatřených prostředky pro snížení přestavných odporů je odbourání mazání kluzných stoliček výhybek, ale výměny se musí ošetřovat prostředky proti korozi.
SOULAD EKOLOGIE S EKONOMIKOU
Přechod na ekologická maziva u výměn výhybek na ČD nebyl jednoduchý, změna však přinesla mnohé. Vedle původně zamýšleného efektu odstranění mazání a úspory mazacích prostředků a pracovních sil se časem projevily i další efekty spojené s používáním tohoto systému ve výhybkách. Jedná se především o efekt optimalizace chodu výhybky. Tím, že se jazyk pohybuje po válečcích, snižují se přestavníkové odpory o 20 - 40 %. Zlehčením chodu výhybky se také redukuje opotřebení jejich částí a tím i prodlužuje životnost jejich částí. Dalšími efekty jsou zvýšení bezpečnosti práce a snížení rizika požárů ve výhybkách osazených ve zvláštních podmínkách (metro, chemické společnosti). Přínosem, zjištěným u zákazníků, je rovněž úspora nákladů na čištění podloží výhybek od kontaminace, ze strany ČD pak ještě finanční úspora za maziva, zefektivnění fondu pracovní doby pro mazání výhybek a časté čištění štěrkového lože výhybky od oleje.
Nejdůležitějším faktem ale zůstává skutečnost, že všechny výměny výhybek ČD jsou v dnešní době ošetřovány ekologicky nezávadnými mazivy, což při obrovském počtu těchto zařízení představuje nemalé odlehčení pro životní prostředí.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
