Státní rezervy plynu? Nesmysl

MARTIN HERRMANN

Evropu čekají rozsáhlé investice do plynárenské infrastruktury, aby se vyhnula takovým krizím jako letos v lednu, tvrdí šéf RWE Transgas.

Jestliže to Evropská unie myslí s ekologií vážně, pak její zástupci vědí, že to bez plynu nepůjde. "My ale samozřejmě netvrdíme , že plyn je jediná správná volba," říká Martin Herrmann, šéf společnosti RWE Transgas, která je hlavním distributorem plynu v České republice se zhruba 70procentním tržním podílem.

Letos se opět ukázalo, že Evropa není připravena na to, že Rusko utáhne kohouty. Proč k tomu došlo? Vždyť tuto"hru" zažíváme bezmála každý leden?
Je to tím, že plynárenská infrastruktura není ve všech zemích dostatečně připravena, a tudíž jsou omezeny možnosti diverzifikace. A hlavně krizi takového rozsahu nikdo nepředvídal. My jsme čekali, že se může stát, že budou omezené dodávky. Ale jen pár dnů. Několik týdnů zcela bez dodávek, s tím jsme opravdu nepočítali.

Co je tedy v přípravě na podobné situace zlepšit?
Je třeba diverzifikovat dodavatele. A také cesty, kterými se plyn dostává do Evropy. V Česku je to dobré, protože jsme napojeni na Německo a můžeme plyn přivádět přes dva plynovody ze Západu. Takovou možnost mnohé země nemají. Já očekávám, že nyní investice do infrastruktury dostanou po celé Evropě zejména v nejvíce postižených zemích prioritu a politickou podporu.
Dobrým plánem je třeba plynovod Nabucco, kde je RWE jedním ze šesti investorů. Tento projekt zajistí dodávky z regionu Kaspického moře. Očekáváme, že zhruba od roku 2013 by měl tímto potrubím téct první plyn. Konečné množství by mělo být až 31 miliard metrů krychlových plynu ročně (bezmála čtyřnásobek spotřeby ČR - pozn. red.). To je určitě příspěvek k diverzifikaci, protože tudy má téct plyn z jiných zemí než z Ruska a úplně novou cestou.

A co severní cesta z Ruska do Německa přes Baltské moře?
Nord Stream bude mít přímý dopad i na byznys tady v Česku. My postavíme plynovod, který se jmenuje Gazela, jímž se propojí naše síť s touto takzvanou severní cestou.

Oba nové plynovody však nadále přivádějí plyn z řekněme nestabilních oblastí. Dá se diverzifikovat ještě nějakým dalším způsobem?
Třetí možností je LNG neboli zkapalněný zemní plyn. Tím získáváme možnost dostat do Evropy plyn ze zcela jiných oblastí, jako je třeba Katar. Nicméně vzhledem k tomu, že se přepravuje na lodích, je to spíše šance pro země, které mají přístavy. Česko má samozřejmě možnost tento plyn dopravit z těchto přístavů tranzitní a distribuční soustavou.
RWE má už také podíl v byznysu s LNG. Koupili jsme poloviční podíl ve společnosti Excelerate Energy. Ta disponuje flotilou tankerů s velmi moderní technologií, která umožňuje zpětnou regasifikaci LNG přímo na palubě lodí a odtud vtláčení přímo do distribuční sítě.

Krize se může vrátit
Bude mít dobudování plynovodu Nord Stream dopad na byznys u nás? Přece jen nyní proudí plyn do Evropy z Ruska přes Česko. Přijdete třeba o tranzitní poplatky?
Určitě je to konkurence plynovodům, které provozujeme. Pečlivě analyzujeme, co to pro nás bude znamenat. Na druhé straně je zase možné logicky přes naše trubky "prodloužit" Nabucco až do západní Evropy.

Než budou plynovody dostavěny, čekáte další výpadky, nebo myslíte, že dohoda uzavřená mezi Ruskem a Ukrajinou napříště podobným krizím zabrání?
To je otázka, na niž bychom rádi znali odpověď všichni. Bohužel neznáme rusko-ukrajinské smlouvy, takže si můžeme jen přát, aby se to neopakovalo. Vyloučit to však rozhodně nelze.

Jak vypadají dohody na dodávky plynu?
Jsou to běžné obchodní smlouvy. Naše smlouva s Gazprom Exportem platí až do roku 2035, s ročním nasmlouvaným objemem dodávek devět miliard kubíků plynu. Když si vynásobíte devět miliard počtem let a cenou plynu, zjistíte, jak velkou cenu ta smlouva má. To je extrémně veliká částka a ohromná zodpovědnost.

Jsou ve smlouvě také klauzule, které ošetřují případné penále za neplnění?
Ano, jsou tam takové klauzule, ale do detailů vás rozhodně zasvětit nemohu.

Budete podle nich vymáhat odškodné za nedodání plynu?
Nechci se vyjadřovat k jakýmkoliv úvahám o odškodném nebo zvýšených nákladech. Jediné, co mohu říct, je, že využijeme možností, které nám dávají naše smlouvy.

Evropa musí mluvit jednohlasně
Je Evropa v krizi, jako byla ta letošní, schopna spolupracovat?
Jednoznačně by bylo potřeba, aby Evropa v takovýchto situacích hovořila jedním hlasem. Bohužel dosud není jednotná energetická politika tak daleko, aby to bylo možné.
Zatím se Evropská unie více věnuje třeba ekologickému balíčku, ale obtížnější témata bezpečnosti zatím neřešila. To je klíčové téma českého předsednictví.
V této krizi však české předsednictví i Evropská komise postupovaly rázně a jednotně, což velmi pomohlo. A myslím, že z toho by se unie měla poučit, a myslím, že určitě to podpoří diskusi o jednotné energetické politice.

Pomohli jste v lednu Slovensku a poslali jste plyn opačným směrem. Je to technicky náročné?
Těsně po privatizaci Transgasu jsme investovali značné prostředky například do modernizace kompresorových stanic, aby mohly tlačit plyn v obou směrech. Nyní se ukázalo, že to bylo prozíravé rozhodnutí. Museli jsme jen vyřešit problém s měřicími přístroji, aby zvládly měření opačného průtoku zemního plynu.

Zásobníky se rozšíří
Kdyby dnes přišel výpadek dodávek, byla by Česká republika schopna vydržet se svými zásobami do konce topné sezony bez problémů?
Rozhodně jsme připraveni na takovou situaci. Samozřejmě svou roli v tom hraje také to, jaké počasí bude panovat. Protože spotřeba plynu jednoznačně souvisí s počasím.

Máte nyní plné zásobníky?
V této chvíli máme významně více než jednu miliardu kubíků, což je osmina roční spotřeby Česka. Nicméně to nevyřeší jakoukoliv krizovou situaci. Mnohem důležitější je, jaký denní výkon mají naše zásobníky. A vzhledem k tomu, že se blíží konec sezony, jejich těžební výkon klesá. Zároveň je podstatné zajištění dalších dodávek plynu ze zahraničí. To se nám v průběhu ledna stoprocentně podařilo.

Byly zásoby, které bylo nutno využít během krize, doplněny?
V průběhu zimní sezony zásoby nedoplňujeme. To vyplývá z principů, jak funguje plynárenský průmysl. My máme nasmlouvány na celý rok stabilní dodávky. Tudíž v létě, kdy je spotřeba menší, doplňujeme stavy zásob a plyn do zásobníků vtláčíme. A v zimním období se z těchto zásob opět odčerpává.
Nicméně technická možnost tady je. V Hájích u Příbrami máme kavernový zásobník, který můžeme podle potřeby přepínat mezi vtláčením a těžbou plynu velmi rychle, i vícekrát během jednoho dne.

Uvažujete již delší dobu o rozšíření kapacity zásobníků...
V této chvíli máme šest zásobníků a dva z nich chceme podstatně rozšířit. Nyní je jen naše skladovací kapacita přibližně 2,3 miliardy kubíků. Největší rozšíření plánujeme v Tvrdonicích na jihovýchodní Moravě a Třanovicích na severní Moravě. K tomu máme ještě několik menších projektů. Kapacita se tím navýší o více než půl miliardy kubíků.
Důležité pro nás je, abychom o svých krocích, co se zásob týká, rozhodovali sami, ne aby se zavádělo cosi jako státní hmotné rezervy. Z našeho pohledu toto není rozhodně potřeba a navíc by to ohrožovalo současnou skladovací kapacitu.

Takže odmítáte státní regulaci z hlediska zásob?
Ve smyslu státních rezerv určitě. Nicméně naopak regulaci bezpečnosti dodávek vítáme. Krize ukázala, že všichni hráči na trhu by měli splňovat takzvané stejné bezpečnostní standardy.
Měli by garantovat dodávky v určitých objemech, z různých zdrojů, za nízkých teplot a podobně. To je klíčové pro bezpečnost, ale i pro rovné podmínky na trhu.

Komfortní palivo
Kolik plynu Česko spotřebovává?
Loňská roční spotřeba byla okolo 8,65 miliardy kubíků, což je mírně pod očekáváním. Důvodem samozřejmě je, že vloni byly po celý rok teploty nadprůměrné.

Od Gazpromu dostáváte, jak jste říkal, devět miliard kubíků a také nejste jediným dodavatelem plynu v Česku. Kam směřuje ten rozdíl?
Základním principem smluvních dodávek plynu do Česka je takzvaný take or pay, tedy musíme zaplatit za celý sjednaný objem, i kdybychom jej neodebrali. Proto zbývající objemy vyvážíme dále do zahraničí. Nově například na Slovensko, kde máme dceřinou společnost RWE Gas Slovensko, která sídlí v Košicích. Obchodujeme ale i na dalších zahraničních trzích.

Očekáváte v dohledné době růst spotřeby plynu, nebo se obáváte, že lidé budou mít po této krizi strach více využívat plyn?
Doufáme, že krize takovéto důsledky mít nebude. Ostatně v Česku se ji povedlo zvládnout tak, že ji nikdo nepocítil. Nebýt zpráv v médiích, tak by nikdo nevěděl, že plyn do Česka neproudí. Plyn je rozhodně ekologické a komfortní palivo. A pokud to EU myslí vážně s ekologií, pak bez plynu to nepůjde. My ale samozřejmě netvrdíme, že plyn je jediná a správná volba.
Například RWE má ve svém energetickém portfoliu kromě zemního plynu také uhlí, jádro, vítr, vodu či biomasu.
My zastáváme názor, že pro čistší a zdravější ovzduší je lepší, aby se uhlí spalovalo místo v domácích kotlích v elektrárnách. Jsou na to nesrovnatelně lépe vybaveny moderními odsiřovacími technologiemi, které domácnosti nemají. Pro ně je ideálním zdrojem energie zemní plyn.

Kam se v nejbližší době pohne cena plynu?
Plyn vždy kopíruje vývoj cen ropy. Nicméně s devítiměsíčním zpožděním. Teď jsme byli svědky prudkého poklesu cen ropy, kdy ještě vloni v létě byla za 140 dolarů za barel a nyní se pohybuje kolem 40 dolarů za barel.
Pro nás je ovšem nevýhodné, že nakupujeme plyn v dolarech. A nyní koruna oslabuje. Loni v létě byl kurz okolo patnácti korun za dolar. Dnes je to přes dvaadvacet korun, tedy nárůst o padesát procent. Tento trend jde přímo proti zlevnění v Česku.
Podle mého odhadu bude plyn nejlevnější v září, to však platí o ceně v dolarech. V korunách to může být úplně jinak. Slabá koruna přeje exportu, nás importéry znevýhodňuje.

Může česká domácnost čekat levnější plyn?
Doufáme, že v tomto roce k nějakému snížení cen dojde. Do konce února oznámíme ceny pro druhé čtvrtletí. Ale výrazné snížení bych rozhodně nečekal.

Česky mluvím, ale nepíšu
Vy jste dlouhodobě působil jako investiční bankéř v Commerzbank, nyní řídíte plynárenskou společnost. Kde jsou hlavní rozdíly?
Měl jsem na starost fúze a akvizice a radil jsem například RWE při privatizaci Transgasu. Když jsem radil, vždy jsem se koncentroval pouze na jeden projekt, který byl buď úspěšný, nebo ne. V současné době musím řešit mnohem širší spektrum problémů. Je to obrovský projekt, ve kterém jde o odpovědnost za dlouhodobý rozvoj firmy.

Mnoho místních firem řídí zahraniční manažeři, vy se lišíte mimo jiné tím, že mluvíte výborně česky. Kde jste se učil?
V zásadě jsem se naučil česky při své práci zde v RWE Transgas. Již v 90. letech jsem pracoval v Česku, ale to jsem používal spíše angličtinu nebo němčinu. Když jsem nastoupil sem, přišlo mi dobré a výhodné rozumět a moci se vyjadřovat česky. Neměl jsem učitele, prostě jsem to pochytal. Manželka je sice Česka, ale spolu mluvíme německy, aby se děti naučily oba jazyky.

S čím máte v češtině největší problémy?
S gramatikou. Mluvím, ale nerad píšu dopisy nebo e-maily v češtině. Pokud to jde, raději se tomu vyhýbám.

Co vás spolehlivě odreaguje?
Rád si přečtu dobrou knihu, a když mám čas tak si zajdu na golf. V Česku vyrostlo v poslední době mnoho špičkových golfových hřišť, takže pro golfistu je to tu ráj.

Martin Herrmann (41)
Vzdělání
Získal bankovní vzdělání v Dresdner Bank v letech 1986 až 1988.
O pět let později vystudoval na Vestfálské Vilémově univerzitě v Münsteru ekonomii.

Kariéra
V témže roce začal pracovat pro Commerzbank, kde od roku 1994 působil v Praze jako manažer pro vztahy se střední a východní Evropou a následně jako ředitel odboru investičního bankovnictví.
V roce 2000 se vrátil do Německa.
Po privatizaci českého Transgasu v roce 2002 nastoupil do RWE. V RWE Transgas pak působil jako místopředseda představenstva a finanční ředitel.
Od 1. dubna 2007 je předsedou představenstva RWE Transgas.

RWE transgas
Původně českou státní společnost Transgas zprivatizovala německá plynárenská skupina RWE.
RWE je třetí největší evropskou energetickou skupinou s hlavními trhy v Německu a střední a východní Evropě. Energií zásobuje RWE celkem 44 milionů zákazníků.
RWE Transgas je výhradním dovozcem plynu do České republiky a spravuje místní rozvodnou síť.
Má zároveň majoritní kontrolu nad šesti z osmi velkých distribučních a dodavatelských společností a zajišťuje 70 procent prodeje plynu v Česku.
Největším konkurentem je ruským Gazpromem ovládaná společnost Vemex asi s desetiprocentním podílem na trhu.
RWE Transgas zabezpečuje prodej plynu 2,3 milionu koncových zákazníků.
Čistý zisk za rok 2007 dosáhl více než dvanácti miliard korun při tržbách přesahujících 78 miliard korun.

AUTOR: Adam Junek